#14. Kapitola✔✔
,,Teď mě poslouchejte."
Začal číst jména spolužáků a já jen čekala, kdy řekne mé jméno. Oh, bože, doufám, že ví o tom incidentu s Kate. Po tom, co jsem ji jednu vrazila bych s ní nemohla být.
Ale víte, co jsem ještě nezaslechla? Chrisovo jméno. ,,Ellie Jacksonová a Chris Parker."
Jak nečekané.. Počkat! Cože?! Né, to není možný! Kdo tohle vymyslel!Vytáhla jsem mobil a začala pod lavicí psát Amy.
Ellie : Dělám s Chrisem na jednom projektu do literatury, mám povolení zemřít?
*Cink*
To nebyla Amy.
Čtenář : Ten projekt zvládnem :)
Malířka : Tím bych si nebyla tak jistá
Čtenář : Sejdeme se po škole?
Malířka : Jdu k Amy..
Čtenář : Do kavárny?
Malířka : Jo, musím si s ní promluvit
Čtenář : Tak tam zajdem spolu :)
Rychlým pohybem jsem se podívala na Chrise a jak naschvál se na mě podíval a usmál se. On se na mě usmál!
A víte, co mi nedává smysl? Že učitel neslyšel moje cinknutí Messengeru. No, ono je to vlastně dobře.
*Cink*
Tohle už byla Amy.
Amy : O tom mi pak řekneš!
Ellie : Nevím, jestli to bude možné
Amy : Proč? :O
Ellie : Chris jde semnou
Amy : Jak s tebou?
Ellie : Po škole jde semnou za tebou do kavárny
Amy : To je úžasný!
Ellie : Vážně? O_O
Amy nastavil(a) vaši přezdívku na Ta zamilovaná.
Amy : Holka, mám radost místo tebe!!
Ta zamilovaná : Hehe
,,Nějaké otázky?" Ticho.
****
Vytáhla jsem si ze skříňky boty a hledala mobil v kapsy od džínů. ,,Sakra."
Zapomněla jsem ho nejspíš v lavici. Šla jsem do učebny literatury a zkusila otevřít. Zamknuto.
Když jsem chtěla vyjít ze škole zahlédla jsem Chrise u své skříňky. Málem bych na něho zapomněla.
Byl opřený o dvířka skříňky a v ruce držel můj mobil. Co když si četl moje zprávy s Amy? To by byl trapas.
Podal mi ho. ,,Děkuju."
Čtenář : Nemáš zač :)
Malířka : Proč mi píšeš, když stojíš vedle mě?
Čtenář : To snad nemůžu?
Povzdychla jsem si.
Čtenář : Copak?
,,Nic.." usmála jsem se.
Čtenář : Můžeme jít? :)
Malířka : Jasný
****
Šli jsme v tichosti vedle sebe a já přemýšlela, proč semnou nemluví.
*Cink*
Čtenář : Jsi naštvaná?
Ani jsem si nevšimla, že něco napsal.
Malířka : Jsem v pohodě :)
Čtenář : Dobře, kam jdeš?
Nechápala jsem ho a šla dál.
Čtenář : Přešlas kavárnu
Malířka : Cože?
Otočila jsem se a vrátila se o pár metrů zpátky. Jejda.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top