Nebelvírskou společenskou místnost začaly ozařovat první sluneční paprsky, s kterými se Bradavice probouzely do nového dne.
Studenti se pomalu šourali na snídani a skoro nikdo si nevšiml dvou spících osob v místnosti.
Byla to samozřejmě Lily, která stále v říši snů ležela na pohovce. Za ruku jí držel James, který ležel na zemi a rovněž se oddával spánku.
Velice zajímavé bylo, že i přes hluk, kteří vyvolali nebelvírští, tyhle dva spáče nic nevzbudilo. Na druhou stranu se ale není čemu divit, když usnuli asi kolem třetí ráno.
Někdo si ale přeci jen dvou osob všiml.
Z dívčích ložnic právě sbíhaly Amanda, Kate a Susan.
"Kde jen může být." spílala zrovna Kate.
"No… myslím, že už ji hledat nemusíme." odpověděla jí Susan.
"Jak to myslíš?“ zeptala se nechápavě černovláska.
Druhá dívka pouze kývla hlavou k pohovce.
Opatrně k ní tedy všechny přešly.
Kate dokonce párkrát zamrkala "Tak to je…" zbytek její věty se ztratil v hluku, který vydával bradavický lamač dívčích srdcí, jenž v doprovodu Remuse Lupina rovněž sbíhal ze schodů vedoucích k chlapeckým ložnicím.
"Vždyť nebyl celou noc v posteli a plánek má taky on." říkal zrovna chlapci po jeho boku.
Ten se jej snažil uklidnit "Klid Siriusi, zajdeme nejprve na ošetřovnu, a když ani tam nebude, tak se zeptáme McGonagallové."
Dívky postávající okolo spící dvojice je samozřejmě slyšely a tak se na ně Kate otočila a sdělila jim "Jestli hledáte Jamese, tak ten je tady."
Oba dva se k ní okamžitě nahrnuli, hledajíce svého kamaráda.
Když zjistili, že je v pořádku, oddychli si.
Jakmile však podrobněji prozkoumali výjev, co se jim naskytl a došlo jim čí ruku to James pořád držel ve své, oba vytřeštili oči.
"Vzbudím Lily." špitla Amanda a opatrně došla až k rudovlásce.
"Lily, vstávej." zatřásla s ní.
Dívka po chvíli opravdu rozlepila oči.
"Co se děje?" ptala se zmateně.
"Nejspíš jste se včera pozdě vrátili a usnuli tady."
Dívka jen rozespale kývla hlavou, že rozumí a zase zavřela oči. Po chvíli jí došel plný význam kamarádčiných slov a ona se zmateně se zeptala "Došli?"
"Jo. Ty a James."
"Potter?"
"Jo, Potter." uculila se Mandy.
Lily se chtěla posadit, ale zjistila, že ji někdo drží za ruku.
Opatrně se podívala z pohovky dolů a spatřila spící tvář James Pottera.
Nedbala toho, že ještě spí a vší silou vytrhla svou dlaň z jeho sevření. To jej samozřejmě probudilo a zmateně koukal kolem sebe.
Lily se jen ušklíbla a podívala se na svou kamarádku "Kolik je hodin?"
"Půl osmé a Lily… nechci ti nic říkat, ale vypadáš strašně."
"Bezmála sedm hodin jsem trajdala s Potterem po lese, zasáhla mě jakási kytka a nemohla jsem chodit a nakonec jsem usnula tady. Sice už můžu chodit, ale pochybuju, že se ještě někdy ohnu bez bolesti."
"Já jsem ti říkal, ať tam nespíš. U nás by bylo místa dost." ozval se už probuzený James.
Lily ho zpražila velice škaredým pohledem a odsekla "Ty! Ty se zdrž komentáře!"
S tímto se postavila a mířila do dívčích ložnic. Za sebou ještě slyšela, jak se James zmateně ptá jejích kamarádek "To je tak příjemná každé ráno?"
"Záleží na tom, co je to za člověka. Myslím ale, že na tebe nikdy milá nebude, Jamesi. Ani po ránu, ani večer." informovala jej Susan a vydaly se na snídani.
Brýlatý kluk se šel také trochu zkulturnit.
Rudovláska si mezitím sundala všechny věci a vlezla pod sprchu.
Poté, co ze svých vlasů vymotala poslední větvičku, jenž byla památkou na její včerejší trest, umyla si je.
Sprcha jí trvala necelých patnáct minut.
Rychle se oblékla, kouzlem vysušila své vlasy, vzala si věci a mířila na snídani.
U nebelvírského stolu popadla nějaké jídlo a i s ním utíkala na první hodinu.
Když doběhla před učebnu přeměňování, profesorka zrovna otvírala dveře.
James už kupodivu ve třídě byl.
Profesorka se postavila před katedru, a jakmile si všichni žáci nachystali potřebné věci, začala mluvit "Doufám, že budete všichni ke svému studiu přistupovat svědomitě, abyste získali potřebné OVCE a mohli tak dělat povolání, které chcete anebo dále pokračovat ve studiu."
Po zbytek hodiny si jen opakovali, co se za posledních pár let naučili.
Profesorka už naštěstí neřešila jejich včerejší útěk, za což jí Lily byla vděčná.
Když skončila hodina, rudovláska se koukla do rozvrhu a zjistila, že má mít kouzelné formule. Na tento předmět naštěstí chodily všechny její kamarádky a tak společně zamířily k učebně.
Kouzelné formule vyučoval profesor Kratiknot, byl charakteristický svou malou výškou a pisklavým hláskem. Při hodinách vždy sedával na komínku z knih, aby alespoň trochu viděl na žáky.
Dívky vešly rovnou do učebny a usadily se do druhé řady.
Tuto hodinu měli společně s Havraspárem.
Maličký profesor po chvíli dorazil a vyškrábal se na knihy. Poté spustil svým pisklavým hláskem, proslov, jenž už sedmáci slyšeli nespočetkrát, čili jak se mají pilně učit a aby se jim povedlo dosáhnout svého vysněného povolání.
Po zbytek hodiny si opakovali různé formule, které se učili od prvního ročníku až po současnost. Konečně byl konec, všichni se vyhrnuli ven a mířili na další hodinu.
Rudovlásčiným cílem byla učebna obrany proti černé magii.
"Ti učitelé se museli úplně zbláznit." nadávala cestou Kate "Vždyť máme obranu každý den a navíc v pátek máme dokonce dvě hodiny." kroutila při tom nevěřícně hlavou.
"Buď ráda. Alespoň nás to lépe připraví na to, co nás čeká venku. Jen doufám, že dnes nebudeme dělat zase ty souboje. A kdyby jo, už nechci být v žádném případě s Potterem." prohlásila Lily.
"Copak Evansová? Bojíš se, že bych tě opět porazil?" ozvalo se za ní.
Dívka se ovšem ani neotočila a dále pokračovala v cestě.
Moc dobře věděla, jaký otrapa jde za ní, ale zařekla se, že s ním už nikdy nepromluví.
"Pozor Dvanácteráku. Evansová nasadila jinou taktiku - ignoruje tě." šeptl svému kamarádovi do ucha Sirius.
James se jen usmál, kývl hlavou a nahlas řekl "Evansová, nemusíš se stydět. Mně se to včera taky moc líbilo."
Po jeho výroku ztuhli úplně všichni kromě Lily, která jako by ho vůbec neslyšela a nerušeně pokračovala v cestě.
Kamarádky na ni nevěřícně hleděli a i zbylým Pobertům kromě Jamese se ve tvářích zračilo překvapení.
Brýlatý chlapec pokračoval "Bylo to takové naše první rande. Musím uznat, že bylo opravdu skvělé. Ty jsi byla skvělá." řekl znovu.
To už, ale Lily nevydržela, zastavila se a otočila se na něj.
S tím se zastavilo i veškeré dění na chodbě.
Všichni je pozorovali a čekali, kdy bude další hádka této známé dvojice.
Dívce z očí přímo šlehaly blesky.
Přesto ale ty své dva smaragdy zavřela a v duchu počítala do deseti - Jedna,klid,uklidni se. Dva, však se nic neděje, jen Potter si zase vymýšlí. Tři, jo Potter, ten tupý, střapatý magor. K čertu s počítáním, stejně je to na nic. - zahodila veškeré své snahy o uklidnění a zlostně opět otevřela oči.
Jen co uviděla, pro ni tolik nenáviděný obličej, emoce se jí vydraly opět na povrch jako vařící láva ze sopky.
"Pottere! Přestaň si vymýšlet takové hovadiny a nech mě už konečně na pokoji!"
"Ale květinko, neříkej, že se ti to včera nelíbilo." hrál James překvapeného a nutno podotknout, že mu to šlo opravdu dobře. Všichni až na jednu rudovlasou dívku mu to žrali i s navijákem.
"Co by se mi asi tak mělo líbit, hm?! Tahat se Zapovězeným lesem s tím nejhorším člověkem na světě a hledat jakousi zatracenou kytku, která mně akorát ochromila?! To se mi teda opravdu nelíbilo!!!" křikla naposledy a přes ticho, které bylo už pěknou chvíli na chodbě, pospíchala do učebny.
James se k velkému překvapení všech spokojeně usmál.
Jakmile se začala chodba opět vylidňovat, Sirius se ho zeptal "Proč se tak tlemíš?"
"Protože už mně má drahá Evansová neignoruje a protože mě z celého srdce miluje."
"Na to, že tě miluje, jsi přišel jak, prosím tě?" zeptal se ho Remus.
"No… ani mi nevynadala za to, že jsem jí řekl, květinko, takže jí to nevadí a to znamená, že mě miluje." prohlásil a Remusovi zacukalo v koutcích. "Já kdybych byl rozčilený tak bych ani nepřemýšlel nad tím, jak mě někdo oslovil." řekl a chtěl ještě něco dodat, ale jakmile viděl výhružný pohled brýlatého chlapce, raději rychle sklapnul a pokračoval v cestě.
Lily mezitím už v doprovodu svých kamarádek, které ji cestou dohnaly, dorazila do již otevřené učebny.
Vůbec je nepřekvapilo, že ve třídě opět nebyly lavice ani židle.
Nevnímala své okolí a začala hlasitě nadávat "Tupec jeden, jak já ho nenávidím, blbec jeden střapatý! Nechápu, jak jsem to mohla těch šest let vydržet! Už mi to leze na mozek, střapatec jeden blbý, panebože, ať už mně dá konečně pokoj!"
"Tak myslím… že dnes budete opět ve dvojici s panem Potterem, slečno Evansová." ozvalo se za ní.
Lily ale myslela že se jí to zdá a tak pokračovala "Už mně z toho úplně hrabe, teď tu slyším hlas profesora Whitea. Já s Potterem nebudu ani za nic, pane profesore. Na to rovnou zapomeňte. S tím blbým idiotem, s mozkem velikosti hrášku, pokud teda vůbec nějaký mozek má, o čemž silně pochybuju, nebudu ve dvojici ani za nic…" dále si pro sebe nesmyslně brblala.
Probralo ji až, když s ní někdo prudce zatřásl.
Vzhlédla a spatřila Kate.
"Co je? Co se děje?" zeptala se.
Než ale dívka stačila otevřít pusu, ozval se za Lily známý hlas "Vůbec nic slečno Evansová. Jen myslím, že jste mi teď ukázala svou temnou stránku." dívka se polekaně otočila.
Za ní stál profesor White.
"Jj-á mluvila nahlas?" zakoktala se.
Profesor jen kývl a měřil si ji zkoumavým pohledem.
"Promiňte… já… neovládla jsem se."
"V pořádku slečno Evansová. Každému jednou rupnou nervy. Jen doufám, že už se to v mé přítomnosti nebude víckrát opakovat. Ovšem na tom, že budete dnes ve dvojici s panem Potterem, stále trvám."
"Ne, prosím jenom to ne." skučela dále Lily.
"Slečno Evansová, musíte se naučit s panem Potterem spolupracovat. Jednou jako kolegové budete muset být na té samé straně barikády." řekl nesmlouvavým tónem a odešel do svého kabinetu.
Lily se otočila na své kamarádky, které jí okamžitě objaly "Řeknu ti Lily, že profesor čuměl jako puk." řekla Kate a dívkám nezbývalo nic jiného, než se tomu zasmát.
"Ještě, že vás mám." prohlásila a naposledy je objala.
Po chvíli se začali do učebny hrnout i další studenti.
Jakmile byli všichni vevnitř, dveře se zavřely a profesor vstoupil do třídy.
Postavil se doprostřed a chystal se žákům sdělit, co je dnes čeká "Jelikož je možné, že se někde ocitnete bez hůlky a tím pádem úplně bezbranní, budete se muset naučit i jednoduché triky sebeobrany. Uvidíte třeba vám někdy i obyčejné kopnutí na to správné místo, může zachránit život. Nyní vás poprosím, abyste si schovali hůlky a i s věcmi je dali do rohu místnosti. Dnes by se měli k boji dostat všichni. Nebudu vás rozdělovat podle vašich známek, tak jak tomu bylo minule. Dnes vás rozdělím podle mého uvážení." řekl a třídou to okamžitě zašumělo.
Když všichni učinili, jak jim profesor řekl, mávl hůlkou a po třídě se objevily žíněnky.
"Vždy budou bojovat tři dvojice současně, ať se prostřídáte všichni. Je vám doufám jasné, že kdybych dnes utvořil smíšené dvojice, bylo by to vůči dívkám, které jsou už odnepaměti křehčí než chlapci, trochu nespravedlivé. Takže dnes budou dvojice dívky s dívkami a chlapci s chlapci. Nakonec si ale dáme jeden malý kouzelnický souboj." řekl a podíval se na Lily.
"Sakra a já myslela, že zapomněl." šeptla směrem ke Kate, která stála blízko u ní.
Ta jen s úsměvem zakroutila hlavou.
"První začne pan Black s panem Malfoyem."
Po profesorově výroku to třídou zašumělo, bylo tedy jasné, že dvojice budou i z jiných kolejí.
Sirius nadhodil frajerský výraz a postavil se naproti Luciusi Malfoyovi.
Na další dvě žíněnky, které byly vedle nich, se postavili další dva páry.
Profesor vždy přistoupil ke každé dvojici a ukázal jim pár chvatů.
Jakmile byl jeden nebo druhý déle než tři minuty na lopatkách byl souboj ukončen.
Takhle se to dále prostřídávalo.
Na Jamese vyšel Severus Snape. Vzduchem při souboji těchto dvou létaly urážky z obou stran a žáci nadšeně skandovali. Jakmile ale oba protivníci začali bojovat více než bylo nutné, profesor souboj ukončil a prohlásil, že je to nerozhodně.
Na řadu přišli dívky.
"Takže třeba slečna Evansová a slečna Blacková." řekl profesor.
Lily vyšla směrem k žíněnce, kde už postávala Bellatrix Blacková a měřila si jí nenávistným pohledem. Profesor zatím věnoval pozornost dvojici na protější žíněnce.
"Tak ukaž co v tobě je, ty špíno." zasyčela zlostně Bella.
Lily bojovně vystrčila hlavu a stejně bojovným hlasem řekla "Jsem zvědavá, co umí Smrtijedka."
To zmijozelskou dívku vytočilo na nejvyšší míru a vrhla se na Lily.
Ta, jelikož její výpad čekala, pohotově uhnula, takže Bella zalapala do prázdna.
"Divím se, že Potter pořád leze za takovou nickou, jako seš ty." teď se zase namíchla Lily a doslova vjela Bellatrix do vlasů.
Ovšem ona udělala to samé, takže se obě děvčata svalila na zem a tahala se za vlasy.
Najednou ale bledá ruka přistála na rudovlásčině tváři.
Lily neváhala a facku dívce vrátila.
"Jak se opovažuješ?!" křikla ledově zmijozelská královna a škubla ještě silněji, až jí v ruce zůstal chomáč rudých vlasů.
„Auu!!" zaječela Lily a překulila se na Bellu.
Opět jí uštědřila nemalou facku.
Děvčata se rvala zuby nehty.
Okolo nich poskakoval hlouček skandujících studentů.
Když už to vypadalo velice špatně, k obou dívkám se skrze studenty prodral profesor a jediným máchnutím hůlky je od sebe oddělil.
Obě, jindy pohledné dívky, se ocitly každá na jiné straně učebny.
Byly rozcuchané, tváře zarudlé od facek a uniformy na pár místech dokonce potrhané.
"Co si myslíte, že děláte?! Jste studentky sedmého ročníku a chováte se hůře než kluci! Panebože, vzpamatujte se! Za chvíli vyjdete školu, a když vám někdo něco udělá, tak ho okamžitě budete bít?!! Trest vám nedám, jelikož myslím, že jste se takhle vytrestaly až dost!!" profesorův hlas zněl velice rozzlobeně.
Lily sklopila hlavu.
Styděla se za své chování a vůbec nevěděla, co to do ní vjelo.
"Pokračujeme." řekl profesor po chvíli a vyvolal další dvojici.
Rudovláska se opatrně zvedla ze země a došla si do rohu místnosti pro hůlku.
Po pár mávnutích vypadala zase jako dřív.
Zamířila tedy ke svým kamarádkám.
Ty se na ni překvapeně podívaly "Omlouvám se, ujely mi nervy. Prostě toho na mě bylo na jeden den moc. Ještě k tomu jsem nevyspaná." dodala na svou omluvu.
"Ale natřela jsi jí to." řekla Kate.
Lily se krátce uchechtla. Kate jí dokázala vždy uklidnit a rozesmát.
Profesor prozkoušel i ostatní dvojice a do konce hodiny zbývalo ještě trochu času.
"Takže, nyní si dáme ten slibovaný souboj. Hlásí se někdo dobrovolně?" když se nezvedla ani jedna ruka, profesor prohlásil "Myslel jsem si to. Půjde sem slečna Evansová, ona moc dobře ví, proč." Lily si tedy došla pro hůlku a s mučednickým výrazem se postavila vedle profesora.
"Pan Potter s panem Snapem se dnes také nechovali zrovna ukázkově. Jelikož jsem si všiml, že nevraživost mezi kolejemi je stále stejná, jako když jsem zde studoval já, myslím, že bude lepší, když půjde pan Potter."
James si tedy také vzal hůlku a šel až k nim.
Profesor kolem nich ještě stihl vykouzlit štít jako minulou hodinu a poté odešel do bezpečné vzdálenosti.
Oba dva se tedy uklonili a začali.
Tentokrát vůbec nemluvili, dokonce se ani nehádali, což většinu jejich spolužáků zklamalo.
Na Lily bylo opravdu vidět, že je unavená a také podle toho i kouzlila. Její neverbální kouzla neměla téměř žádný účinek. Proto je raději vyslovovala.
James na ni vyslal neverbální "Expelliarmus" a ona nestačila ani uhnout ba ani vytvořit štít.
Hůlka jí vylétla z ruky a přistála v chlapcově.
S rudovláskou se najednou zatočil celý svět a skácela se k zemi.
Poslední, co zaslechla, bylo hlasité "Evansová!"
Poté s radostí uvítala černočernou tmu.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top