Lily měla lektvary velice ráda.

Dalo by se říci, že je milovala.

Bohužel, její kamarádky stejné nadšení nesdílely.

Susan tento rok na lektvary ani nechodila. Jednak ji absolutně nebavily, ale hlavním důvodem bylo, že je při svém budoucím povolání ani potřebovat nebude. Chtěla se stát tím, čím byl její otec. Ten upravoval paměť mudlům na které byl spáchán nějaký útok. Místo lektvarů tedy nyní měla hodinu studia mudlů a následně volnou hodinu.

Kate se zase dušovala heslem, že k životu nějakou břečku, co se míchá v kotlíku a hrozně smrdí, vůbec nepotřebuje a tak teď měla volno celé dvě hodiny. Kate totiž chtěla pracovat na ministerstvu kouzel v odboru pro kouzelné hry.

Mandy na lektvarech zase vadil profesor Křiklan a jeho klub. Jelikož Raisovi byli velmi stará a čistokrevná rodina, tak Amandu neustále zval na své večírky, o které dívka, ale vůbec nestála. Snažila se proto udělat lektvar alespoň nad očekávání. Kdyby lektvary nepotřebovala ve svém budoucím povolání, tak by na ně už dávno nechodila, ale jelikož měla namířeno na dráhu lékouzelnice, tak jí nezbývalo nic jiného, než to nějak přetrpět.

Ti, kteří byli z důležitých kouzelnických rodin, měli už dopředu zaručenou přízeň profesora Křiklana. Dále tam měli místo i velice nadějní a nadaní studenti, mezi které patřila třeba Lily, nebo Severus Snape a pár dalších.

Profesor Křiklan byl něco jako sběratel trofejí. Až na to, že jeho trofejemi se stávali nebozí studenti. Pro některé byla pocta být v Křikově klubu, jiní to brali jako utrpení.

Lily a Mandy tedy mířily do sklepení, kde byla učebna lektvarů.

Tam už postával hlouček zmijozelských.

Děvčata šly raději dál od nich a v klidu si povídaly.

Zanedlouho dorazili i ostatní.

Dveře do učebny se otevřely a všichni se nahrnuli dovnitř.

Pobertové, tedy jen James, Sirius a Remus, Peter měl studium mudlů, se nacpali, jak už u nich bývalo zvykem, do zadních lavic.

Zato Lily Evansová si to už štrádovala do první lavice, kde seděla už šest let vedle Severuse Snapea.

Severus Snape, kapitola sama o sobě. Chlapec s černými po ramena dlouhými mastnými vlasy a hákovitým nosem, byl až příliš vyhublý a jakoby kost a kůže. Tento zmijozelský mladík byl kdysi nejlepším přítelem oné půvabné rudovlásky. To on jí prozradil, že je čarodějka, ale poté co se začal paktovat s ostatními zmijozeláky a čím dál více propadat černé magii jejich přátelství z Lilyiny strany pomalu, ale jistě ochabovalo. Vše to vyvrcholilo, když ji v pátém ročníku nazval mudlovskou šmejdkou. Poté se jí samozřejmě nespočetkrát omlouval, ale Lily jeho omluvy nebrala na vědomí. Tím se jejich přátelství rozpadlo v prach. Severus byl také častým terčem Pobertů. Skoro každý týden alespoň jednou visel vzhůru nohama vinou Jamese Pottera nebo Siriuse Blacka, kteří z toho měli neuvěřitelnou radost.

Lily se tedy usadila vedle něj a čekala na příchod profesora.

Mandy si sedla do třetí lavice vedle její nebelvírské spolužačky Amélie Sandersové.

Netrvalo to dlouho a přišel profesor Křiklan.

Ihned začal hovořit "Vítejte na první hodině lektvarů v letošním školním roce! Jak jistě všichni víte, letos vás čekají zkoušky OVCE, které jsou velice důležité pro volbu vašeho budoucího povolání. Takže myslím, že bychom si mohli uvařit nějaký ten lektvar. Začneme něčím jednoduchým, co takhle lektvar lásky, ale opravdu velmi slabý, aby nám tady pak nechodili zamilovaní na každém rohu. Lektvar si totiž každý bude zkoušet sám na sobě nebo na svém spolužákovi." zakončil profesor.

Třídou se ozvalo nesouhlasné mručení.

Profesor, ale jen mávl hůlkou a na tabuli se objevil postup k výrobě lektvaru.

"Začněte." vyzval je a všichni začali chystat kotlíky a potřebné přísady.

Další hodinu a půl se třídou ozývalo bublání, sem tam nějaký ten výbuch, ale všem dostával lektvar odpovídající růžovou barvu.

Profesor začal procházet mezi lavicemi a vždy do každého kotlíku nakoukl.

Poté se otočil a kolébavou chůzí zamířil ke katedře.

"Vidím, že už jste všichni hotovi. Nyní řeknu dvojice, ve kterých si budete tento lektvar podávat. Každá dvojice přijde i s lektvarem zde, dnes ale bohužel stihneme jen jednu dvojici a tou se stává slečna Evansová a pan Potter." řekl profesor a všechny zraky se upřely na Lily, která měla hlavu otočenou ke stropu a něco zuřivě šeptala a Jamese, který s úsměvem od ucha k uchu právě nabíral svůj lektvar do malého flakonku a poté sebevědomě vykročil směrem ke katedře.

Lily už sklonila hlavu a také nabrala svůj lektvar, ovšem s takovou zlostí, že jí ukapával na desku stolu. Poté prudce odsunula židli, vstala a rázným krokem si to šinula za Jamesem.

Slova se opět ujal profesor Křiklan.

"Skvěle, nyní vás poprosím, abyste si vyměnili navzájem své lektvary."

Rudovláska s velkým sebezapřením natáhla ruku s lektvarem směrem k Jamesovi.

Brýlatý mladík udělal to samé akorát, že on měl na tváři úsměv tak široká, až to vypadalo, že mu roztrhne koutky.

Když už každý držel lektvar toho druhého, Křiklan opět zaujal řečnický postoj "Skvěle a až vám řeknu, tak oba dva vypijete lektvar, který držíte v ruce."

Poté se obrátil ke třídě "Účinek by se měl dostavit téměř okamžitě, tak jejich reakce pozorně sledujte." svou pozornost stočil zase na ony pokusné králíky, kterými byli James a Lily "Vypijte své lektvary."

Oba dva po jeho slovech odzátkovali flakonky a lektvary vypili.

Chvíli to vypadalo, že se nic neděje.

Najednou ale James přistoupil až těsně k Lily a klekl si před ni "ÓÓÓ má nejdražší Lily, tvé jméno je jako ta nekrásnější lilie. Tvůj smaragdový pohled mi vždy podlamuje kolena. Tvé vlasy, jejichž neobvyklá barva září jako pekelné plameny mě vždy uchvátí tak, že nejsem schopen mluvit, ba ani dýchat. ÓÓÓ Lily, řekni mi, proč mě stále odmítáš." pěl James ódy na Lilyinu osobu a oči měl úplně skelné, stejně tak jak Lily, která právě položila svou drobnou ručku na chlapcovu tvář a s pohledem upřeným do oříškových očí se jí z úst linula slova "Jamesi, ty můj čumáčku. Jak tě mohlo napadnout, že tě nechci? Vždyť já tě miluji. Miluji tvé rozčepýřené vlasy černé jako uhel, tvé krásné oříškové oči se šťastnými jiskřičkami. Miluji tvou vždy dobrou náladu, tvé vtípky, a teď tě na důkaz svých slov políbím."

Rudovláska se začala pomalu sklánět ke stále klečícímu Jamesovi.

Už je dělily jen centimetry.

Když v tom jí profesor dal před obličej kalich s čirým obsahem "Slečno Evansová počkejte. Nejdříve vypijte tohle."

Poté mávl hůlkou a v ruce se mu objevil úplně stejný pohárek, jaký dal předtím Lily.

Tento se slovy "Vy to také vypijte, pane Pottere." podal Jamesovi.

"Co to je?" zeptali se ve stejný okamžik.

"Po tom se vám uleví, věřte mi." uklidňoval je Křiklan.

„Jak komu.“ uchechtl se Sirius, který celou tuhle šarádu sledoval, snažíc se přitom zadržovat smích.

Oba kouzelníci však jen pokrčili rameny a vypili tu neznámou kapalinu.

Skelnost z jejich očí začala pomalu mizet.

James se divil proč klečí a tak se urychleně postavil, tudíž se teď skoro dotýkal, Lily.

Ta jen zatřásla hlavou a poodešla o kus dál.

"Takže. Tady jste mohli vidět působení lektvaru lásky. Myslím, že všichni se shodneme na tom, že je to opravdu velice účinný dryák. Oba lektvary se povedly na výbornou. Zdá se, že pan Potter svůj lektvar dnes připravoval skutečně s láskou." řekl Křiklan, podíval se na Lily a pak na Jamese "Pamatujete si něco?" zeptal se jich.

První se chopila slova Lily "Já si nepamatuju nic. Jen jak jsem vypila ten lektvar a pak je tma"

Poté promluvil James "Já taky nic." řekl smutným hlase, čemuž se profesor divil a nedalo mu to, aby se nezeptal "Co tak smutně pane Pottere?"

Hoch se trochu ošil, ale jen něco zašeptal, takže mu profesor nemohl rozumět, ale slyšela jej Lily a pořád se jí jeho slova přehrávala v hlavě - Aspoň jednou mě Evansová neodmítla a mluvila se mnou slušně a já si to nepamatuju-

Nahlas, ale řekl jen "Ale to nic, pane profesore."

Křiklan byl očividně s jeho odpovědí spokojen a tak jen kývnul a s úsměvem se otočil ke třídě "Slečna Evansová a kupodivu i pan Potter uvařili své lektvary výborně a tak každému uděluji deset bodů a zároveň ještě pět bodů za to, že měli tu odvahu přijít sem." dokončil Křiklan a oba jeho nedobrovolní dobrovolníci se šli po jeho pokynu posadit.

Za pár minut profesor ukončil hodinu.

Všichni se začali balit a vyrazili na oběd.

Cestou se Lily zeptala Amandy, co všechno vyváděla, když vypila nápoj lásky.

"A když si se k němu začala sklánět, že ho políbíš, tak už do toho zasáhl Křikla a dal vám ty protijedy." zakončila to Mandy s širokým úsměvem na tváři.

"Doprdele."sykla Lily dostatečně nahlas, aby ji slyšela nejen Amanda, ale i polovina chodby, po které právě šly.

Všichni se na ni začali udiveně otáčet, protože bylo všeobecně známo, že slušňačka Lilyan Evansová vůbec nenadává.

"Víš, co to znamená?" zeptala se své kamarádky, která byla stále ještě trochu v šoku z té náhlé změny v rudovlásčině slovníku.

Mandy jen němě zakroutila hlavou na znamení nesouhlasu.

Lily si povzdychla a jala se do vysvětlování "To znamená, že……" co to znamená se už, ale dívka nedozvěděla, neboť Lilyinu řeč přerušil známý nebelvírský chytač, který dívku se smaragdovýma očima objal kolem ramen a zeptal se jí "Nazdárek Evansová, víš co jsem se doslechl od jednoho nejmenovaného zdroje?"

Lily s odporem setřásla jeho ruku ze svých ramen a odsekla "Odprejskni, Pottere!"

"Ale, nebuď na mě zlá."

"Ne, já na tebe nebudu zlá, já budu přímo hnusná." z očí jí při tom sršely blesky.

To už oba stáli ve Vstupní síni.

Amanda už dávno odešla za Kate a Susan, které už seděly u nebelvírského stolu a rychle jim shrnula, co se na letvarech vlastně odehrálo.

Zbylí Pobertové už také seděli.

Teď na rudovlásku a brýlatého chlapce hleděla polovina Velké síně a i pár profesorů.

"To nevadí, protože já vím něco, co nikdo neví." pokračoval s tajemným úsměvem James.

"No vidíš, tak si užívej, že něco víš a mě nech na pokoji." odsekla mu už značně nabroušená Lily a chystala se odejít.

James ji ale jeho další a nutno říct, že dobře mířenou větou zadržel.

"Ale to nejde. To co vím, se týká tebe." podotkl s úsměvem a když se Lily otočila čelem k němu, tak se jeho úsměv ještě rozšířil.

Neztrácel tedy ani minutu a honem pokračoval "To co vím je, že jsem se dozvěděl, koho miluješ." řekl tónem, jakoby odkryl největší záhadu světa.

"Budu hádat. Já asi podle tvých zdrojů miluju tebe, že?" tipovala rudovláska a z posledního slova doslova sršela ironie.

Její společník jen zakroutil hlavou a snažil se jí osvětlit situaci.

"Mě taky, ale hlavně prý miluješ mé úžasně rozčepýřené uhlově černé vlasy, mé oříškové oči s jiskřičkami a mou úžasnou povahu." prohlásil a nasadil vítězný úsměv.

Lily si povzdechla a začala vše uvádět na pravou míru "Takže si to shrneme, Pottere. Já nemiluju ani to tvé neučesané háro, které očividně už šestnáct let vede válku s hřebenem, nemiluju dokonce ani tvé oči a už vůbec nemiluju tvou povahu, kterou asi kopíruješ od pětiletého dítěte, a dokonce nemiluju ani to tvé ego, jež je větší než Eiffelovka! Víš, co z toho všeho vyplývá?!"

"Že mě miluješ celého a ne po částech." prohlásil sebevědomě a s širokým úsměvem na tváři.

Dívka ho, ale zpražila pohledem, za který by se nemusel stydět ani Lucius Malfoy a pokračovala "Ne. Z toho vyplývá, že tě nenávidím!" křikla na něj.

Chlapcův úsměv vystřídal zklamaný výraz, ale netrvalo to ani deset sekund a jeho tvář se opět rozzářila.

"No, když mě nemiluješ, i když ti to samozřejmě nevěřím, tak budeš muset přijmout mé pozvání na rande. Při promýšlení odpovědi prosím nezapomínej na tu náklonnost, kterou si ke mně chovala při dnešních lektvarech." řekl mudrlantsky.

"Na žádné rande nejdu, zvlášť s tebou. Ty zase laskavě nezapomínej, že jsem předtím vypila ten lektvar a tudíž jsem to nebyla já." usadila ho Lily.

James se ale nevzdával a mluvil dál "Ty ani žádný lektvar nepotřebuješ, jak moc ke mně hoříš láskou."

"No jasně, abych náhodou něco nezapálila, že?" zeptala se se sarkastickým úšklebkem na tváři.

"Přesně tak, bereš mi slova od úst, drahá Evansová. Pro bezpečnost nás všech i tvou, má lásko, tě budeme muset trochu…"James větu nedokončil, místo toho vytasil hůlku a křikl "Aquamenti.“

Z jeho hůlky se vyvalil proud vody a Lily byla v mžiku od hlavy až k patě mokrá.

Okamžitě začala nabírat rudou barvu a zrychleně dýchat.

James za všeobecného smíchu vycházejícího z Velké síně dokončil svou původní větu jediným slůvkem "zchladit."

Bohužel, tím nevědomky došel na hranici a Lilyin pohár trpělivosti tímto jediným slůvkem přetekl. Rudovláska se rozkřičela jako siréna "Ty tupče jeden blbý, blbče blbý co si myslíš, že děláš?!"

Poté i ona vytáhla svou hůlku a z plna hrdla vykřikla "Aquamenti!"

Okamžitě se z onoho dřevěného proutku vyvalil obrovský proud vody. Byl mnohem větší, než ten Jamesův. Brýlatý kluk pod jeho silou dokonce zakolísal.

Lily s hrdě vztyčenou hlavou prošla kolem něj a vstoupila do Velké síně.

Všichni jí začali tleskat.

Dívka zamířila ke svým kamarádkám a řekla jim "Teď mi bude při každé příležitosti připomínat, jak hrozně ho miluju, jen proto, že jsem vypila ten lektvar. Už chápete, co to znamená?"

Dívky zakroutili sborově hlavami.

Rudovláska jen protočila oči a řekla jim "To znamená, že teď bude ještě víc otravný." pak ještě dodala "Pokud to teda ještě jde." její kamarádky se rozesmály a potom se jí Kate zeptala.

"Lily? Tobě nevadí, že jsi pořád ještě mokrá?"

"Aha." řekla Lily, vytáhla hůlku, mávla s ní a najednou byla opět suchá.

Následně si s úsměvem sedla ke stolu.

Zrovna v tu chvíli nakráčel do Velké síně i mokrý James.

 Jeho kamarádi se smáli na celé kolo.

Když uviděl, jak se Lily usušila, neváhal ani chvíli a změnil směr.

Mířil rovnou k ní, k nyní již spokojeně obědvající rudovlásce.

"Ehm, ehm." upozornil na sebe brýlatý chlapec.

Dívka se otočila a když zjistila kdo za ní stojí, tak se vrátila zpět k obědu a Jamese si už dál nevšímala.

Ten tedy začal mluvit na její záda "Ehm… Evansová? Myslíš, že by si mě mohla taky usušit?"

Lily se k němu ani neotočila a odsekla "Ne nemohla Pottere! Víš, proč nemohla? Protože nechci. A víš, proč nechci?! Protože tě nenávidím!"

James věděl, že už ji stejně nepřemluví a tak šel zpět ke klukům.

"Reme, ty bys mě mohl usušit, ne?" zeptal se s nadějí v hlase svého kamaráda, ten jen s úsměvem zakroutil hlavou a řekl "Promiň Jamesi, ale já nevím, co je to za kouzlo. Lily ho musela najít v nějaké hodně staré knize."

Brýlatý kluk jen kývl hlavou, že rozumí a vstal.

Pořád z něj odkapávala voda, ale i s tím že při každém kroku jeho boty vydávaly čvachtavý zvuk, vyrazil směrem k čestnému stolu, kde sedělo a jedlo pár učitelů.

Přišel přímo před profesorku McGonagallovou.

"Ehm, paní profesorko?" opatrně ji oslovil.

Tázaná zvedla hlavu a přejela dotyčného od hlavy až k patě, přitom stáhla rty do úzké čárky

"Co potřebujete, pane Pottere?" zeptala se ho.

„Já…jen jestli byste mě nevysušila?" zeptal se James s rozpačitým úsměvem.

Profesorka se zatvářila nechápavě "Co prosím?"

"No Evansová mě trošku pokropila a já neznám kouzlo na usušení a do věže bych to už nestihl, abych se mohl převléct do suchého a říkal jsem si, že vy byste to kouzlo určitě mohla znát a popřípadě mě i vysušit." přihodil k tomu štěněčí pohled, ale na ten Siriusův to nemělo.

Profesorka na něj chvíli koukala, jako by ho viděla poprvé v životě a pak mu řekla "Pane Pottere, já sice znám to kouzlo a dokonce ho i umím, ale nevysuším vás. To, co jste si nadrobil, to si taky sám snězte. A co se týká toho, co jste ztropili se slečnou Evansovou ve Vstupní síni…V normálním případě bych vám odečetla jen pár bodů, ale jelikož jste oba primusové a měli byste jít příkladem ostatním studentům a ne se kropit jako nějací puberťáci, vám pro výstrahu uděluji školní trest. Dnes v sedm hodin na mě čekejte ve Vstupní síni." dokončila svůj monolog.

Jamesova tvář se najednou rozzářila tím nejveselejším úsměvem div, že nezačal světélkovat.

Očividně mu bylo jedno, že je ještě pořád mokrý.

Najednou se nahnul přes stůl a v té euforii profesorku rychle objal.

"Pottere!" zahřměla, když se od ní odtáhl.

"Promiňte, paní profesorko. Nechal jsem se unést. To bude snad ten nejúžasnější trest, co jste mi za celý pobyt v Bradavicích udělila. Moc děkuju." omluvil se a zároveň jí děkoval, což většinu učitelů překvapilo.

Profesorka jen zakroutila hlavou, vytáhla hůlku, namířila ji na sebe a pronesla "Fimbreo."

Po provedení kouzla byla okamžitě suchá, jelikož jak ji James objal tak ji také trochu namočil.

Rozcuchaný kluk najednou vytáhl hůlku, namířil ji na sebe, pronesl "Fimbreo." a rázem byl také suchý.

Všichni profesoři na něj doslova kulili oči.

Najednou se ozval profesor White, sedící po pravici profesorky McGonagallové "Myslím, že tohle by si zasloužilo nějaké body. Nemyslíte, Minervo?"

Ta jen kývla hlavou a řekla "Výborně pan Pottere, takhle na první pokus. Je vidět, že jste skutečně neobyčejný čaroděj. Uděluji Nebelvíru pět bodů, teď už můžete jít.“

James se opět usmál "Děkuji, takže v sedm. Musím říct Evansové, že máme rande." řekl, nevšímaje si udivených tváří profesorů a vydal se sebevědomým krokem za rudovláskou.

Když byl až u ní vyhrkl "Takže Evansová, dnes o třičtvrtě na sedm na mě čekej ve společence. Máme spolu rande." oznámil jí a chtěl odejít, ale Lily se na něj otočila "Css, a kde bereš tu jistotu, že tam budu?!"

"Řeknu ti to asi takhle, jestli si nechceš přidělat problémy u McGonagallové, tak bys tam měla být."

"Co s tím má co dělat McGonagallová?" nechápala Lily.

„Tak já ti to teda řeknu. Ve skutečnosti máme spolu trest, za tu menší vodní eskapádu, ale já to beru jako rande. Jen si to představ já ty, sami dva zamknutí učebně lektvarů, nebo v Pamětní síni anebo menší romantická procházka Zapovězeným lesem." básnil James.

Lily se jen ušklíbla a doplnila ho "A víš, jak to vidím já? Učebna lektvarů, nějaké špinavé kotlíky plus tvé kecy, Pamětní síň, hadra a plno pohárů plus tvé kecy a chlubení pohárem z famfrpálu anebo třetí a nejhorší možnost, Zapovězený les plus tvé kecy a jako bonus tvé pracky, které na mě budou makat, protože si jejich majitel bude myslet, že mi je zima a že se bojím a bude mě chtít ochránit."

Ti, co ji slyšeli, se od srdce zasmáli.

James jen zakroutil hlavou a pomalu sahal do hábitu pro hůlku.

"Evansová, ty se s nám ale rozvášnila, budeš potřebovat zase …" nestihl to ale doříct, jelikož Lily rychlostí světla vytasila svou hůlku, namířila na Jamesovu ruku ve které svíral hůlku a jeho hůlka jí přistála v nastavené dlani.

James jen nechápavě střílel svým pohledem ze své hůlky na svou prázdnou ruku.

 Rudovláska se ušklíbla a chtěla mu nějakou jízlivou poznámkou sdělit, co si o něm myslí, když v tom se jí za zády ozval rozzuřený hlas ředitelky jejich koleje.

"Kde si myslíte, že jste!" křikla na ně.

Lily se otočila a zadívala se jí do očí, ze kterých momentálně šlehaly blesky, z profesorky šel opravdu strach. Dívka proto svůj pohled raději zaměřila na špičky svých bot.

Profesorka mezitím pokračovala "Že na sebe můžete vrhat kouzla, jak se vám zachce? U vás Pottere, mě to nepřekvapuje, ale vy slečno Evansová, vy jste mě opravdu zklamala! Jak už jsem říkala panu Potterovi, jako primus a primuska, byste měli jít ostatním příkladem a pokud se tohle bude ještě jednou opakovat, tak budu nucena zvolit radikálnější krok." pozorně se přitom zadívala na primusský odznak, který se oběma houpal na hrudi.

Lily se zatvářila vyděšeně.

"A samozřejmě budu muset napsat dopis vašim rodičům."

To zase vyděsilo Jamese.

"Takže, dnes v sedm hodin máte školní trest. Žádné rande, jako to interpretoval pan Potter." zakončila profesorka a rychlým krokem odcházela.

Lily se otočila zpátky k Jamesovi a vrazila mu takovou facku, až se zapotácel.

"Idiote." sykla na něj, vzala si své věci, strčila mu do ruky jeho hůlku a mířící na další hodinu opustila Velkou síň.

Došla k učebně, kde měli mít hodinu dějin s profesorem Binnsem, tedy spíše s duchem profesora Binnse.

Třída už byla otevřená a tak si sedla na své obvyklé místo do třetí lavice a nachystala si věci.

Za chvíli se učebna začala naplňovat studenty.

Mezi posledními dorazily i Lilyiny kamarádky v doprovodu Siriuse, Remuse a Petera a bylo vidět, že vedou velice zajímavý rozhovor.

Když skončily, zamířily rovnou za Lily, která si nemohla odpustit otázku.

"Co jste s nimi řešily?" při tom mávla rukou neurčitě k místu, kde tři Pobertové a James, který přišel až teď, seděli.

 Slova se chopila Kate "Hele Lily, neměla bys být na Jamese taková."

"Jak myslíš to taková?! On mě zlije od hlavy k patě, mám školní trest, a pokud budu mít ještě nějaký průšvih, což určitě budu, jelikož Potter je tento rok obzvlášť ve formě, tak mi seberou odznak." dívka sotva lapala po dechu, jak rychle ze sebe sypala slova.

"Já vím, ale nemusela bys ho pořád fackovat." prohodila Kate.

Lily jí zpražila opravdu nepěkným pohledem, ale nic neříkala.

Za chvíli profesor vplul do třídy skrze tabuli a hodina začala.

Skoro všichni spali, jelikož profesorův výklad byl velice nudný. Třídou se ozývalo jen škrábání dvou brků-Remuse Lupina a Lily Evansové.

Všichni tedy s radostí uvítali konec hodiny.

Rudovláska si rychle zabalila věci, a aniž by počkala na své kamarádky, vydala se do nebelvírské věže. Sdělila Buclaté dámě heslo a ihned zamířila k nástěnce, na které byl přidělán velký pergamen, který si původně chtěla přečíst už včera, ale nechtěně narazila do Jamese, strhla se tak další jejich hádka a tudíž si nemohla ono oznámení přečíst.

Teď ale měla možnost.

Rychle došla k nástěnce, na níž visel pergamen, který hlásal.

OZNÁMENÍ O POBYTU STUDENTŮ SEDMÉHO ROČNÍKU V MUDLOVSKÉM SVĚTĚ

Všem studentům sedmého ročníku, že bude ve dnech 15.9. -21. 9. konat pobyt v mudlovském světě.

Všichni žáci budou dne 2. 9. po večeři zařazeni do dvojic.

profesorka Minerva McGonagallová

zástupkyně ředitele školy

Lily dočetla oznámení a odešla do ložnice, kde si dala tašku s učením, vzala si čisté pergameny, inkoust a brky a vyrazila do knihovny, aby si udělala pojednání o lektvaru lásky, které jim zadal profesor Křiklan.

Došla do knihovny, sedla si ke stolku úplně v rohu, našla potřebnou knihu a pustila se do psaní.

Za chvíli už odkládala brk a s úsměvem se dívala na popsaný pergamen.

Vrátila knihu na své místo a vybrala si nějakou jinou.

Pohodlně se usadila do křesla a začala číst.

Děj byl neuvěřitelně poutavý a tak se rudovláska lekla, když jí někdo zatřásl jemně s ramenem.

Vzhlédla a spatřila obličej knihovnice.

 Madam Pinceová na ni právě mluvila.

"Slečno Evansová, nerada vás ruším, ale měla byste jít na večeři."

Lily se rozšířily zorničky. Nevěděla, že už je tolik hodin.

Zbrkle posbírala své věci, řekla madam Pinceové, že si půjčuje knihu a ona si ji jako správná knihovnice zapsala a už upalovala do nebelvírské věže, kde si jen do ložnice hodila věci a opět mířila dolů do Velké síně.

Když usedla k nebelvírskému stolu, hlasitě vydechla, jelikož většina studentů ještě jedla.

Naložila si maso a brambory a na tázavé pohledy svých kamarádek odpověděla "Byla jsem v..." přerušila ji Kate "V knihovně, my víme Lily, máme tě přečtenou, ty se zdržíš jen za dvou okolností, buď si v knihovně zažraná do nějaké knížky anebo se někde hádáš s Jamesem."

Susan s Mandy se rozesmály.

Lily jen zakroutila hlavou a pustila se do jídla.