Pomalu tedy opustily dívčí ložnice a loudavým krokem dorazily až do Velké síně.

Všude byla znát jakoby slavnostní atmosféra.

Kamarádky se usadily ke stolu, čekajíc co se bude dít dál.

Jakmile byli všichni do jednoho na svých místech, ředitel této honosné školy povstal.

"Všechny vás zde večer vítám. Jsem rád, že jsme se tu všichni takhle sešli. Myslím, že vás určitě zajímá, jak dopadlo dnešní klání, jež byli nuceni podstoupit všichni žáci šestých a sedmých ročníků. Přenechám tedy slovo hlavnímu organizátorovi, profesoru Whiteovi." dokončil Brumbál a šel si sednout.

Na jeho místo přišel profesor White a začal mluvit "Dnes se na naší škole nebo spíše v Zapovězeném lese konalo menší cvičení pro šesté a sedmé ročníky. Šesté ročníky měly možnost potkat nejrůznější bytosti a zrůdy, o kterých se těchto šest let co jsou zde, učili. Na sedmáky čekalo to podobné, jen v trošku obtížnějším provedení. Měli jsme tady i pár mozkomorů, z nichž jednoho po výtečném patronově zaklínadle, pořád pohřešujeme.“ střelil pobaveným pohledem k Lily a Jamesovi a pokračoval „Všichni jste prokázali dobré schopnosti orientace v terénu, čelili jste různým přírodním a jiným překážkám, ale hlavně jste si okusili jaké to je pracovat ve skupinách s někým, kdo vám třeba není až tak moc sympatický. Několikrát se stalo, že jsme zahlédli červené jiskry. Podle dohody jsme se vydali dotyčnému na pomoc. Není to ovšem žádná zbabělost. Pro někoho byla ta trasa prostě až moc těžká. Myslím ale, že s trochou cviku, by to každý z vás zvládnul na výbornou. Největším rozhodčím byla naše studnice vědění. Myslím, že i ta rozhodla o konečném pořadí. Už dost povídání. Tuším, že jste unavení a chcete jen vědět, kdo vyhrál. Takže, vítězná skupina šestého ročníku je ze Zmijozelu a je složená z: Abrahama Bankse, Lucy Mirret, Teresy Houfles a Johna Brostra. Gratuluji." řekl profesor a síní se ozval vlažný potlesk.

Někteří zmijozelští své šampióny jemně poplácali po ramenou.

Jinak se k veselí zmijozelská kolej nějak neměla.

Profesor tedy pokračoval " Teď vyhlásím sedmý ročník. Musím říct, že tato skupina vyhrála se skvělým časem. Takže, skupina, jež vyhrála, je z Nebelvíru a jejími členy jsou: James Potter, Sirius Black, Lily Evansová a Kate Philipsová. Rovněž gratuluji."

Jen co to řekl, ozval se bouřlivý potlesk u všech stolů, kromě zmijozelského, samozřejmě.

Všichni nebevírští se navzájem objímali a veselili se.

Kluci samozřejmě přišli za děvčaty a spontánně je objali, když ale James držel rudovlásku v objetí příliš dlouho, tak řekla "Pottere, mohl bys mě pustit?"

Poté, ani nevěděla z jakého důvodu, mu pošeptala do ucha "Zítra se mám v plánu opít, tak to mě budeš moci z Prasinek klidně i nést." zasmála se a James ztuhl.

"Fakt?" zeptal se.

Lily najednou dělala, jakoby mu nic neřekla a pomalu se z jeho sevření vyprostila.

Po chvíli se všichni uklidnili a mohli se konečně najíst.

S plnými bříšky zamířily dvě vítězné skupiny k profesoru Whiteovi a ten jim sdělil podrobnější informace o výhře "Ještě jednou bych vám chtěl pogratulovat. Co se týče vaší výhry, obě skupiny mají, jak jistě víte povoleno jít zítra k večeru do Prasinek. Očekávám, že víte, jak se máte chovat. Nepijte alkohol ani jiné návykové látky. U vás z šestého ročníku je to samozřejmé, ale vy sedmáci… i když vám je sedmnáct máte zakázáno pít. Zpět byste měli být nejpozději šestý ročník do desíti hodin a sedmý ročník se může zdržet až do půlnoci. Doufám, že neuděláte ostudu. Užijte si to." popřál jim a odešel.

Lily se nahnula k Jamesovi a pošeptala "Smůla, Pottere. Neponeseš mě na rukou." oslovený se zaškaredil, po chvíli se ale opět usmál a stejně tiše jí pošeptal "Ještě se uvidí, Evansová. Ještě se uvidí."

Postupně vyšli z Velké síně a mířili rovnou do společenky, kde se rozloučili a každý mířil do své ložnice.

Děvčata samozřejmě musela říct Mandy a Susan všechny podrobnosti a poté se celé ztrhané z dnešního dne odebraly ke spánku.

Rudovláska se přistihla, že si v hlavě plánuje, jak se na zítřejší večer oblékne. - Každopádně to bude, zajímavé-prolétlo jí hlavou a usnula.