"V kolik myslíte, že včera přišla?" ozývalo se dívčí ložnicí sedmého ročníku tiché šeptání.

"Nevím, ale bylo nějak půl jedné, když jsem se vzbudila a Lily tu ještě nebyla." řekla s lehkým úsměvem pohledná blondýnka.

"Stejně si ale myslím, že se ti dva dají do konce roku dohromady." tento hlas patřil Kate.

To už se ale Lily probudila a naneštěstí kamarádčinu poslední větu slyšela.

"Myslet si můžeš, ale realita je taková, že jej budu ještě více nenávidět." zachraplala unaveným hlasem a protřela si oči.

Najednou se jí vybavily všechny vzpomínky na včerejší večer a speciálně na ono loučení. Ať chtěla či ne, po tváři se jí rozlil šťastný výraz, jejž její kamarádky nemohly nepostřehnout.

"Proč se tak culíš?" přeměřila si ji Kate pohledem.

Lily se pokusila ovládat své grimasy a raději odvedla konverzaci jinam "Kolik je vůbec hodin?" zeptala se a protáhla se na posteli.

"Sedm. Spíš nám řekni, v kolik jsi ty přišla." zeptala se Mandy.

"Já nevím, já jsem se nedívala na čas. Hned jsem usnula."

Mezitím už vstala a zamířila rovnou do koupelny, kde si dopřála opravdu dlouhou sprchu.

Následně se vrátila zpět do pokoje.

Její kamarádky už byly převlečené a potřebovaly jen doladit nějaké drobnosti v koupelně.

Po pár minutách už scházely dolů do společenky.

Lily se najednou, ale zastavila a raději ještě jednou překontrolovala obsah své školní brašny.

"Zapomněla jsem si učebnici přeměňování." řekla, jakmile vylovila ruku z brašny.

"Jděte na před. Já vás doženu." popohnala své kamarádky a rychle mířila zpět do dívčích ložnic, kde popadla onu zapomenutou knihu a poklusem sbíhala dolů.

Nedávala příliš pozor při svém neobratném a rychlém procházení společenkou a tak nebylo divu, když do někoho narazila. Vinou gravitace a toho že osoba, s níž se srazila, byla silnější než ona, si kecla přímo na zadek.

Než ovšem stačila vzhlédnout, už ji vytáhly dvě svalnaté paže a ona stanula tváří v tvář Jamesi Potterovi.

"Promiň, nechtěla jsem." řekla rozechvěle a oči se jí rozšířily na nejvyšší možnou míru, jakmile uslyšela, co mladík vypustil z pusy.

"Ne, to ty promiň. Jdeš na snídani?" zeptal se po chvíli.

Když Lily kývla, opět se jí k jejímu velkému překvapení zeptal "A mohl bych jít s tebou?" což bylo už samo o sobě divné, James se ji totiž nikdy neptal. Prostě šel, i když si to rudovláska nepřála.

Teď ale jen kývla hlavou na znamení souhlasu.

Chlapec ji opatrně pustil, jelikož jak ji vytáhl na nohy, tak ji pořád držel a mohli vyrazit.

Prošli obrazem a slyšeli, jak Buclatá dáma říká "Á … to jsou ti zamilovaní."

Jakmile oba zašli za roh, museli se chtě nechtě uchechtnout.

"Vidíš, teď to bude pořád opakovat a za chvíli to budeš slýchávat z každého obrazu. I když to není pravda." dodal trochu smutně James.

Lily to raději nijak nekomentovala a dál v tichosti kráčela chodbou.

"Můžu se na něco zeptat?" ozval se James po delším tichu.

"No?"

"Jako primus a primuska opravdu nemáme žádné další povinnosti, než jen naplánovat hlídky?" bylo vidět, že je zvědavý, jak mu rudovláska odpoví.

"Já nevím. Asi ne. Musím, ale říct že jako prefektka jsem měla mnohem víc povinností. Hlavně bychom ale měli jít mladším žákům příkladem." dořekla a to už vešli do Velké síně.

"Tak to myslím že plníme naši povinnost na výbornou. V noci se touláme po hradě, chodíme na školní tresty, no my jsme prostě takoví vzorňáčci." řekl diplomaticky.

Lily se prostě musela zasmát a dodala "Tak hele. Nebýt tebe, neměla bych trest s tebou. Musím sice uznat, že jsem si za to mohla trochu i sama, ale co už. A to toulání po chodbách byla také tvá vina, kdybys mě neshodil do té vody, tak se nemuselo všechno to, co se stalo, stát." James byl chvíli udivený z tónu, jakým tohle všechno řekla.

Myslel, že mu to Lily bude vyčítat, ale ona zněla naprosto normálně. Tak, jako když se baví se svými kamarádkami.

Chtěl jí něco odpovědět, když v tom se za nimi ozval hlas samotného ředitele Bradavic, Albuse Brumbála "Budu dělat, že jsem to, co jsem teď nechtěně uslyšel, přeslechl, ano?" řekl, zatímco kolem těch dvou zaražených kouzelníků procházel.

"A sakra." zaklela Lily, když už ředitel seděl u stolu.

"Tak, to by bylo. Brumbál si určitě musí říkat, jak nás mohl zvolit primusem a primuskou." zasmál se James.

"Náhodou, já byla vzorná celých šest let. Na rozdíl od jednoho střapatého paka, které neustále vyrušuje v hodinách, chudák paní Norrisovou už několikrát strčil do brnění a prostě páchá samé nekalosti. Tak pomlč, jo?"

"No jasně, jasně. Ale teď už přestáváš být vzorná. Stává se z tebe hotová rebelka, Evansová." zasmál se James.

"Tssss." zasyčela Lily a lehce jej se smíchem plácla do ramene.

Než stačil James něco říct, už si dávno sedala ke svým kamarádkám, proto na ni pouze zakřičel "Však počkej! Ještě jsme neskončili." a také zamířil ke zbytku Pobertů.

"Co tak záříš? Neříkej, že z rozhovoru s tím střapatým blbečkem Potterem." zeptala se Kate a trefně imitovala Lilyin hlas.

"Ne. Potterem to opravdu není. Venku je dneska tak krásně, tím to bude." snažila se vymotat.

"Lily? Dneska už od rána prší a fouká vítr." zasmála se Mandy.

"Ups." ujelo Lily a musela být rudá až na zadku.

"To bude Jamesem." artikulovala Kate ústy a spokojeně se usmívala.

Lily to raději nijak nekomentovala a pustila se do jídla.

Dívky se po řádném nasnídání zvedly a zamířily na hodinu přeměňování, jež je čekala.

Všichni se usadili do lavic a čekali na příchod profesorky.

Jakmile přišla, na chvíli se zarazila a přeměřila si všechny pohledem.

Poté se podívala na Siriuse a hlasem ostrým jako břitva, se zeptala "Pane Blacku, nemáte náhodou sedět někde jinde?"

"Nemyslím si to, paní profesorko." usmál se na ni blahosklonně, ale tím ji bohužel neobměkčil.

"Pane Blacku, nedělejte si ze mě legraci. Na konci minulé hodiny jsem vám řekla, že kvůli vašemu neustálému žvatlání s Potterem, budete sedět každý jinde. Vás jsem posadila zde, vedle slečny Philipsové a slečnu Evansovou vedle pana Pottera, nemýlím-li se."

"No to sice jo. Ale já myslel, že je to jen na jednu hodinu." bránil se Sirius.

"Tak teď vám říkám, pane Blacku a tohle si prosím dobře zapamatujte nebo někam zapište, že vy budete sedět tady vepředu vedle slečny Philipsové a slečna Evansová obsadí místo, vedle pana Pottera. Nechci slyšet žádné námitky a teď se vy dva přesaďte." řekla rázně a šla si sednout za katedru.

Lily a Sirius si neochotně vzali věci a vyměnili si místa.

Profesorka konečně mohla začít hodinu.

James byl po celou hodinu tiše jako myška, avšak někdy v půlce hodiny, kdy si opisovali zápisky z tabule, do něj Lily jemně šťouchla a on se na ni se zvědavým pohledem podíval.

"Prosím tě, co je to na té tabuli za tím slovem pomocí formule?" ukazovala prstem na tabuli a stále se snažila rozluštit písmo.

"Budeš potřebovat brýle, Evansová." utahoval si z ní.

"Asi těžko. Nemůžu za to, že McGonnagallka škrábe jako kocour." hájila se rudovláska.

"Zapomínáš na jeden zásadní fakt, že ona je kočka, ne kocour. Takže má právo škrábat." zakřenil se James.

"Tu kočku myslíš v jakém slova smyslu? Myslíš kočku, jako čtyřnohé zvíře nebo kočku, jakožto označení, které rádi používají chlapci k oslovení dívek? Myslím, že tvůj přítel Black má s tímto slovem už zkušenosti. Jestli myslíš to druhé, tak ti musím říct Pottere, že tvůj vkus je opravdu prapodivný." utahovala si z něj Lily.

"Hele Evansová, moc neslovíčkař. Samozřejmě, že jsem myslel kočku jako její zvěromágzskou podobu. Můžu ti říct, že jediná kočka, tím druhým způsobem, který tak často a pokaždé jinou dívku oslovuje Sirius, jsi pro mě ty." zalichotil jí.

Lily jej ale odpálkovala "A já ti zase můžu říct, že Blackovy metody na mě neplatí."

Poté už trochu jemněji dodala "Mohl bys mi prosím říct, co je to teda za tím slovem pomocí formule?"

James po chvíli vyhrkl "Ne."

Lily se na něj zaraženě podívala "Co?"

"Neřeknu ti to."

"Dobře, jak chceš. Tak já se přihlásím a řeknu, že odtud nevidím." ďábelsky se jí zablesklo v očích.

"To bych být tebou nedělal, jelikož by tě posadila vedle Sra...Snapea." opravil se James na poslední chvíli.

Lily si jen utrápeně povzdechla.

To raději bude sedět vedle toho idiota Pottera, než aby musela sedět vedle svého bývalého nejlepšího kamaráda, který jí ale nevýslovně ublížil.

Rudovláska se proto snažila dále mžourat na tabuli. Po chvíli toho ale nechala, jednoduše vzala brk, vynechala si v sešitě potřebné místo a psala dál.

James na ni chvíli ohromeně zíral, nakonec se však rozhodl smilovat a řekl jí "To slovo zní pomocí formule Oresteia."

Lily se na něj podívala, dopsala tam ono chybějící slovíčko a řekla "Díky, Pottere."

-Zvláštní, včera večer jsem byl James- pomyslel si smutně chlapec, ale raději nic neříkal a pokračoval v opisování.

Do konce hodiny už spolu oba žáci nepromluvili.

Jen co zazvonilo, rudovláska se vyřítila z lavice doslova jako velká voda a už táhla své kamarádky do učebny formulí.

"Tak co? Jak se vám sedí s Potterem a Blackem?" ptala se ihned Susan, jen co si nachystala věci.

Kate začala v zápalu utrpení, jenž musela prožít minulou hodinu, nadávat "Ten Black je prostě tupec. On, i když sedí vepředu, tak má pořád nějaké poznámky, ale nikdo ho neposlouchá. Asi si myslí, že ho celou dobu poslouchám. Dneska třeba řešil, jestli by McGonagallce slušel růžový kožich. Jako chápete ho?! A když už jsem měla těch jeho keců plné zuby, tak jsem se ho zeptala, jestli ho baví furt žvanit, když ho stejně nikdo neposlouchá a víte, co mi odpověděl? Že prý ho někdo poslouchá, tak jsem se ho teda zeptala, kdo ho podle jeho mínění poslouchá, když nejblíže jemu jsem já. A ten vymatlanec mi řekl, že ho poslouchá Evžen. Zase jsem se ho musela zeptat, kdo je Evžen. On mi pokorně vysvětlil, že Evžen je jeho brk. Dámy, ano! On opravdu řekl brk. Já myslela, že umřu. Nevěděla jsem, jestli řvát nebo se smát. Mistr Black si vykládá s brkem. Beztak to ale dělal jen proto, aby mě vytočil, což se mu taky povedlo." dokončila černovláska a šlo vidět, že když se svěřila kamarádkám, tak se jí malinko ulevilo.

Lily, Mandy a Susan se ale smály.

Kate se proto zakabonila a řekla "Hele, nesmějte se. Jsem zvědavá, jak s ním teda strávím ten týden u mudlů. Tak schválně co za nekalosti prováděl James, no?" tím obrátila pozornost na Lily.

"No… vlastně byl celou hodinu potichu." řekla popravdě Lily, akorát vynechala jejich duchaplnou konverzaci, o tom, či je profesorka McGonagallová kočka v tom pravém slova smyslu.

"To ti nesežereme, Lily. Já to vaše zamilované šuškání slyšela." řekla Susan a Mandy přikývla "Neslo se to přes celou třídu." dodala hnědovláska.

"Jen jsem nevěděla, co je to za slovo na tabuli, tak jsem se ho zeptala. To nebylo žádné zamilované vrkání, jako u Kate a Blacka" řekla jim nakonec Lily a všechny se zasmály, když se Kate nafoukla jako žába.

"Promiň, Kate. Já si to nemohla odpustit." řekla jí Lily a sedla si na místo, jelikož maličký profesor Kratiknot, právě přišel do třídy a tudíž se ani Kate nemohla nijak bránit.

Po této hodině děvčata čekala obrana proti černé magii.

Vešly do třídy a ani je nijak neudivilo, že lavice i židle opět chyběly.

Když všichni nebelvírští a zmijozelští, jež chodili na obranu,dorazili a profesor se už také nacházel ve třídě, začal mluvit "Opět zde nejsou lavice, takže tahle hodina bude spíše o praxi. Teď vás rozdělím do skupin podle mého uvážení a pak se dozvíte, co budete dělat. Mohu vás ale ujistit, že vás také supluji na dějiny čar a kouzel, jelikož učebna, ve které se tato hodina vyučuje, je z včerejší noci vysoce poškozena. Protiva si včera dělal legraci z pana Filche a odnesla to právě učebna dějin. Opravy stále ještě probíhají a profesor Binns odmítá učit někde jinde, takže spolu dnes strávíme dvě hodiny." dokončil a začal studenty rozřazovat do skupinek po čtyřech.

Lily se podívala na Jamese, jež se na ni také zamyšleně díval a oběma došlo, že ten humbuk, jež je včera večer zachránil ze spárů školníka Filche a jeho 'mírumilovné kočičky' paní Norrisové, byl nejspíš počátkem zničení oné učebny dějin.

"V každé z mnou vytvořených skupin budou dva chlapci a dvě dívky. Po zkušenostech z podobného cvičení, jež dnes měl šestý ročník, jsem se rozhodl nedělat smíšené skupinky, čili každého z jiné koleje. Takže první skupina se skládá ze sester Blackových, Luciuse Malfoye a Rudolfuse Lestrange, další je…“ pokračoval profesor, dokud ve třídě nezbyla poslední čtveřice.

"Vy jste poslední skupina." řekl vykulené Lily, Kate, Jamesovi a Siriovi.

"Neříkejte." vyhrkla naštvaně Kate, ale jakmile jí došlo, co vypustila z pusy, urychleně vykoktala "Promiňte, pane profesore."

On jen kývl hlavou, že bere její omluvu na vědomí a obrátil se ke zbytku žáků, jež na něj vyčkávavě hleděli.

"Po skupinách se přesuneme na školní pozemky. Poprosím skupinku číslo jedna, aby šla za mnou. Ostatní zůstanou tady a počkají, až se vrátím pro další skupinu." dodal a odešel, následován čtyřmi zmijozelskými.

Po jeho odchodu se všichni nahrnuli k oknu, odkud byl skvělý výhled. Jak na bránu, tak i rozsáhlé školní pozemky, jste měli přímo na dlani.

Za několik minut, směrem k Zapovězenému lesu skutečně mířil profesor s první skupinou.

Zašli do lesa a o několik minut později, už vycházel profesor sám.

Vyzvedl další skupinu a opět odešel.

Konečně odešla i skupina, ve které byl Remus se Susan a Mandy a také jedním jejich spolužákem, který se jmenoval Brian Master.

V prázdné učebně, tedy zůstali nervózní Lily s Kate a vesele se šklebící James se Siriusem. Dívky stály na jedné straně a chlapci na druhé.

Staré dveře se se skřípením otevřely a dovnitř konečně vešel profesor "Tak a poslední skupina, za mnou." zavelel a vyšel.

Zajímavě složené čtveřici tedy nezbývalo nic jiného, než jej následovat.