Situace tady na portálu Wattpad mi v mnohém připomíná moje začátky na fotobankách. Nejdřív jsem nahrávala několikrát denně, protože jsem měla doma spoustu prací, které vypadaly, že se chytnou. Postupně došly zásoby a začala jsem vytvářet nové věci, což mě zpomalilo. Podobný vývoj nastane i tady.

Fotobanky zažily svůj maximální rozkvět někdy krátce po začátku nového tisíciletí. Tehdy jste tam skutečně mohli prodat licenci na "dětskou čmáranici" za 16 USD. To už se nikdy nezopakuje. Konkurence je obrovská, množství nápomocných programů i ve free verzi je nekonečné, a hardware jako foťáky a skennery má také stále zvyšující se kvalitu výstupů při snižování bariéry dostupnosti. Zkrátka dneska už nezačínáte na koleně, ale ostatní také ne.

Moje první pokusy s blenderem skončily tím, že jsem doslova uvařila kondenzátor počítače. Pochopila jsem, že 3d renderování pro mě nebude, a zaměřila se na fotky a renderování textur, a občas si sekla nějakou vektorovou ilustraci. Vše na free programech, Adobe Illustrator jsem například nikdy neměla v ruce. Zkoušela jsem všechno možné, ale nejlíp se mi osvědčilo trio Gimp - Inkscape - Texigen. Většina věcí, kterou jsem dělala, prošla všemi těmito programy. Některé jen dvěma. Jo, ještě musím dodat, že jsem to celé dlouho bastlila pod Linuxem, takže např. moje představa o tom, co nahrávám, versus realita, se minimálně v části barevného spektra poněkud nepotkávaly. Další o čem jsem neměla přesnou představu byla dlouho kvalita vykreslení, což se změnilo až s novou pracovní stanicí s konečně kvalitní grafickou kartou. Někdy cca po pěti letech práce jsem konečně viděla, co vlastně dělám. Wow!

Krátce po zahájení mé fotobankové kariéry jsme se přestěhovali na venkov, do domu ve kterém probíhala a dodnes probíhá rekonstrukce. Stěhovali jsme se v říjnu a v listopadu začlo sněžit. Jednoho dne jsem šla ráno rozespalá do přízemí a uklouzla na dřevěných stavebních schodech, pokrytých zledovatělou námrazou. Na oknech byly ledové květy, které jsem okamžitě vyfotila a nahrála na Turbosquid. Na zářivce visely rampouchy.

První fotky jsem upravovala v podkroví. Seděla jsem na dětské stoličce na horní podestě schodů. Od peter, kterýma jsme tehdy topili, šlo teplo rovnou nahoru, a tohle bylo nejteplejší místo v domě. Zabalená ve vaťáku, ťukala jsem do maličkého červeného notebooku s poškozeným displejem klíčová slova v angličtině, kterou dodnes neumím. Na klíně papírový slovník a na rameni půjčenou barmskou kočku (vsuvka: nejagresivnější plemeno, co jde bez povolení chovat v domácnosti), kterou můj muž doufal nechat nakrýt naším tehdy devítiletým kocourem. Ano, na tom šíleném staveništi jsme kromě pěti dětí hodlali mít i chovnou stanici. Tento záměr nakonec nevyšel, a chovná stanice Chupacabra šla prozatím k ledu, a čeká na svou další šanci, ale to je jiný příběh.

Je mi jasný, že někteří z vás už netrpělivě čekají, až vybalím ty zázračný výdělky. Mno, tak asi tak první rok se nedělo nic. V dalších letech jsem se dostala postupně na standarní příjem cca 2 USD za měsíc souhrnně ze všech fotobank, a na téhle úrovni to víceméně zůstalo (s výkyvy a přestávkami, rozhodně nejde o pravidelný příjem). Milé kapesné, dá se říct. Čímž nechci nikoho odradit, pokud máte super foťák např. na sportovní záběry a cedulku na krk s nápisem press a hlavně pokud nemáte neustále za ruku hyperaktivní dítě s mentálním postižením, které vám zdrhne i když ho přivážete ke stativu, máte šanci na velice slušné příjmy. Šanci, záruku vám nedá nikdo. Všechno ostatní vám řeknou kolegové na www.fotobanky.cz nebo http://forum.fotobanky.cz/

Na to, co vlastně dělám (nebo spíš, dělala jsem, jak kluk roste, nemám na to vůbec čas ani chuť) se můžete kouknout třeba tady:

https://www.dreamstime.com/iguanasbear_info

https://www.shutterstock.com/g/IguanasBear

Jeden z kolegů mě kdysi označil jako "specialistu na longtail". To v podstatě znamená, že nabízím divný věci, který skoro nikdo nechce, ale když je někdo hledá, tak má problém něco přiměřenýho najít - a pak najde mě. :D

S nástupem "umělé inteligence" samozřejmě fotobanky opět malinko klesly, ale to může být dočasný výkyv. Uvidíme.

Zkoušela jsem i experimentovat s AI. Jednak s tvůrcem obrázků (Dall-e), jednak s texťákem (Bing). Některé výstupy jsem naházela na svůj alternativní facebook

https://www.facebook.com/iguanasbear/

kdyby to někoho echt zajímalo. V podstatě jsem zjistila, že AI má v sobě zabudovanou pojistku, a kdykoli se v diskuzi přiblížíme k tématu, čím se cítí být on sám, jak sám sebe definuje, a tak dále, pojistka zafunguje a nebožák se sám vypne. Osobně si myslím, že pokud je možné se reinkarnovat do fialky, proč ne do počítače nebo programu? Vědomí přece nemá omezení.

Obrázky od Dall-e jsou tím hezčí, čím kýčovitější zadání si vymyslím. Pokud chci něco "seriózního", zatím selhává. Asi v oblasti long tailu nemá takový výběr předloh nebo nevím čím to je. Každopádně koťátka na růžovo umí perfektně.

Tím bych asi pro dnešek skončila. Pokračování příště.

*V záhlaví obrázek vytvořený pomocí Dall-e