Slunce stoupala na oblohu, zatímco se drobná dívka procházela hradem. Většina studentů ještě spala. Brunetka si toho dne však přivstala, aby ještě naposledy mohla navštívit místa, na něž měla tolik vzpomínek. Začala s chodbou, v níž se nacházela socha Jednooké čarodějnice, v jejímž hrbu se ukrývala tajná chodba. Chodba, jež v březnu zachránila spoustu životů. Následovala chodba, kde toho samého dne rozbila jedna Smrtijedka okno. Tehdy Nel poznala tři sourozence Brownovi, své příbuzné. Následovala Velká síň, v níž po dva roky snídala, obědvala a večeřela. Málokdy v klidu.

Z Velké síně zamířila na pozemky Bradavic. Prvně vystoupala na Astronomickoi věž, na níž jednohi večera utekla Lily. Tehdy se stále ještě prala se svými city k Jamesovi. Dnes z nich byli dobří přátelé, a jak se zdálo, vše bylo na dobré cestě. Sem také zamířila sama brunetka po konci války. Tady s východem slunce získala novou naději. Nemohla vynechat ami Famfrpálové hřiště. Pohlédla k místu na tribunách, kde poprvé v této době předvedla své odrážečské reflexy. Odsekla od toho místa se s Remusem málem poprvé políbili. Díky Roxy jen málem. Když si vzpomněla na svou kamarádku, nesměla ani zapomenout ani na místo, kde ji ztratila navždy. Doteď v nočních můrách vídala její zastřené, mrtvé oči. K jezeru, na které měla také spoustu vzpomínek, se rozhodla nejít. Blížil se čas odjezdu a ona si ještě musela zkontrolovat, jestli si opravdu sbalila vše. Neodpustila si však pohled na místo, kde stál onen obrovský strom, pod nímž ji hnědovlasý chlapec požádal o ruku. Mimoděk zabloudila pohledem k prstýnku na svém prsteníčku, načež se vydala zpět do hradu.

Minula chodbu, v níž ji Remus poprvé políbil a hned na to se ocitla před obrazem Buclaté dámy. Zdvořile pozdravila a po omluvě, že ještě nemá dobaleno, což nebyla tak úplně pravda, prošla otvorem, jež vznikl po odklopení obrazu. Ocitla se ve Společenské místnosti, jež v ní vyvolávala spoustu vzpomínek. Některé však byly jasnější, než jiné. Například Remusův příslib, že ji na konci roku požádá o ruku. Silvestrovské párty, divadélko, jež zde předvedla se Siriusem, kvůli jedné jeho obdivovatelce. Při té vzpomínce se musela zasmát. Při poheldi na místo, ke obvykle stával vánoční stromek si vzpomněla na poslední Vánoce, kdy dostala dopis o tom, že se v dubnu narodí dvojčata, a že se jedno z nich stane jejím kmotřencem. Fred
Před očima dívka viděla tvář rozkošného miminka, jež mělo svým rodičům jednou pěkně zavařit.

Společenská místnost se začínala plnit, a tak brunetka zamířila do ložnice, jež byla dva roky jejím domovem. Samozřejmě zde nebyla sama. Sam si před zrcadlem upravovala oční linky a Lily rovnala do svého kufru poslední knihy. Brunetka se rychle převlékla z obyčejných kraťasů a tílka a připojila se k blondýnce před zrcadlem. "Tak pojď, Lily." pobídla svou zrzavou kamarádku. Netrvalo dlouho a už u zrcadla stálý všechny tři. Bylo tu pro ně však nezvykle moc místa. Na kraji bylo místo tak akorát pro jednoho člověka. Všechny věděly, komu to místo patří. Ani jedna z nich však nahlas nic neřekla. Jen tak tam postávaly a hleděly na své odrazy.

Sam:

Lily:

Nel:

Přes rameno si Nel přehodila černou kabelku. Sam a Lily na ní čekaly ve Společenské místnosti. Dívka se naposledy rozhlédla po místě, na něž měla asi nejvíce vzpomínek. Pamatovala si na noci, kdy se s křikem probouzela z nočních můr a zbytek noci strávila v objetí svých třech kamarádek, jež jí celou dobu utěšovaly. Takových probdělých nocí si pamatovala desítky. Byly tu však i chvíle, kdy byla šťastná. Třeba při vybírání oblečení na nějakou párty, společné dělání domácích úkolů nebo příprava na nějaký test. S úsměvem na rtech vyšla z pokoje a zavřela za sebou dveře.

Když nastoupila do vlaku a společně se svými přáteli obsadila jedno volné kupé, otevřela okénko a pohlédla na hrad, jež byl pro ni mnohým. Na toto místo měla spoustu vzpomínek. Ať už dobrých nebo špatných, veselých, či smutných. Všechny pro ni znamenaly mnoho. Ve chvíli, kdy se vlak dal do pohybu, nastalo v kupé zvláštní ticho. Nebylo to proto, že by nikdo z nich neměl co říct, to ne. Nebylo. To takové to trapné ticho. Šlo o tu chvíli, kdy už jsou všechna slova zbytečná. Stačí vám jen dívat se jeden na druhého a vědět, že tohle je navždy. Drobná brunetka se posunala blíže k hnědovlasému chlapci, aby u okýnka udělala místo pro svou blonďatou kamarádku. Sam se okamžitě posadila vedle ní a chytila ji za ruku. Nel se na ni usmála, nechala se od Remuse obejmout kolem pasu a hlavu si opřela o jeho rameno. Volnou ruku natáhla před sebe, ke své zrzavé kamarádce, jež jí ruku okamžitě stiskla. Druhou si propletla prsty s Nebelvírským Chytačem, jež jí věnoval zamilovaný pohled, načež mrkl na svého černovlasého kamaráda, který seděl vedle něj. Poslední chlapec v kupé spokojeně pojídal čokoládu, kterou dostal od Remuse a usmíval se na všechny kolem. Jedno místo bylo prázdné. Oříškové oči na něj pohlédly. Brunetka se jen jemně pousmála. Protože přesto, že tam Roxy nemohla sedět s nimi, v dívčiných vzpomínkách žila nadále.