"Nechápu to." postěžoval si černovlasý chlapec, když se společně se svými dvěma nejlepšími kamarády a trojicí Nebelvírských dívek vraceli z Prasinek. "Tak chtěl být na Vánoce doma, jako každý rok. Nemůžeš mu to vyčítat." "Jasně, ale tohle je naposledy!" "Taky to nechápu. Měli tu být s námi. Peter i Roxy." přidala se k chlapci blondýnka. "Možná měli svůj důvod." zapřemýšlela nahlas Lily, přičemž vrhla významný pohled na drobnou brunetku. Ta dělala, jako by si toho nevšimla. Zrzka jí chytila za ruku a donutila zastavit. "Co víš?" zeptala se. "Něco, co bych vědět neměla." zamumlala Nel s pohledem upřeným k zemi. "A to je přesně co?" zajímala se Sam. "Jediné, co vám můžu říct je to, že má Roxy pro svůj odjezd vážný důvod. Kybychom byli na jejím místě, jeli bychom taky." Každý by jel, kdyby mu umíral některý z rodičů. Dodala v duchu, načež se vyprostila ze zrzčina sevření a znovu se rozešla. I kdyby chtěla, nemohla jim říct, co věděla. Tohle bylo jen a jen na Roxy.

Co se týkalo Petera, bylo to zvláštní. Stranil se Pobertům čím dál víc. Většinu času trávil neznámo kde a dnes se se svými kamarády ani nerozloučil. Nel tušila, co to znamená. A ani trochu se jí to nelíbilo.

Odpoledne trávila s Lily v knihovně, kde společně dodělaly esej na Přeměňování. Nakonec si našly knihu, jež je zaujala a půjčily si ji. Ve Společenské místnosti se poté uvelebily se v křeslech u jednoho okna a ponořily se do děje, jež je zanesl daleko od Bradavic, problémů, starostí a trápení. Blížící se válka naháněla hrůzu nejen Nel, ale i jejím přátelům. Ani jeden z Pobertů prozatím nevěděl o dívčiných nočních můrách, což bylo podle brunetky jen dobře. Stačilo, že se o její život bály její tři spolubydlící, natož ještě Remus. Pokud by Nel opravdu zemřela, byl by to právě on, kdo by její odchod nesl nejhůře. Nebylo divu. Miloval ji. Položil by za ní vlastní život. Jenže to mu Nel nemohla dovolit. Podle její vidiny to měla být ona.

Někdy se člověk něčeho tak moc bojí a snaží se na to nemyslet, že si ani nevšimne, že už se s tím smířil. I ta nejděsivější věc se nakonec může zdát jako naprosto obyčejná. A přesně tohle se v tu chvíli stalo v případě drobné brunetky. Poprvé to opravdu přijala. Žádné výčitky, obavy z toho, co bude pak. Smrt pro ni byla jen další lekcí, jíž se nemohla vyhnout. Měla se s tím smířit, ne se toho bát. Proč jinak by měla ty noční můry? Aby se stáhla do sebe a utekla? Ne. Bylo to proto, aby si uvědomila, co všechno během poslední doby získala. Aby si uvědomila, že tu vždycky bude někdo, kdo ji miluje, stará se o ni, bojí se, že se jí něco. Někdo, kdo jí bude potřebovat i tehdy, když mu není nejhůř. Bude chtít, aby byla po jeho boku jen proto, že je důvodem jeho radosti, štěstí a úsměvu, i kdyby jen na malou chvíli. Láska, přátelství, starostlivost, obětavost, ochota pomoci... To je to pravé bohatství světa. A žádné peníze, drahokamy ani moc jej nemůžou nahradit.

_______________________________________

#11 umístění? Merline! Mám pocit, že vám děkuju snad každou druhou kapitolu... 😅 Ale to nevadí!

Jste úžasní! Moc si toho vážím! 😍

Děkuju za vše! 😘

💋🤗💖