Doběhla až na konec vagónu, kde z toalet zaslechla tichý vzlyk. "Lily..." "Jdi... Jdi pryč!" Dívka se však nenechala tak snadno odbýt. Zkusila vzít za kliku. Jak ale předpokládala, dveře byly zamčené. Vytáhla tedy z kapsy svou hůlku a namířila ji na dveře. "Alohomora." pronesla. Ozvalo se cvaknutí zámku. Brunetka se okamžitě chopila své šance a proklouzla dovnitř.

To, co spatřila, jí na pár vteřin vyrazilo dech. V rohu malé místnůstky se krčila dívka s ohnivými vlasy, jež byly nyní rozcuchané. Oči měla rudé od pláče, hrudník se jí prudce zdvihal potlačovanými vzlyky a ruce, jimiž se snažila otírat si slzy, se nekontrolovatelně třásly. "Lily." hlesla brunetka, zavřela za sebou dveře a pro jistotu je zamkla. Klekla si na zem vedle své kamarádky a objala ji kolem ramen. Dívka se nebránila, opřela si hlavu o kamarádčino rameno a ještě víc se rozplakala. Nel ji hladila po zádech. "Ššš. Jsem tu s tebou." šeptla tiše a více k sobě dívku přitiskla. Během několika minut se zrzka uklidnila natolik, že byla schopna mluvit. Do kupé se však vrátit nechtěla. "Chceš o tom mluvit?" zeptala se brunetka. Zrzka vzpurně vystrčila bradu a zavrtěla hlavou. "Kdyby si ale někdy chtěla, tak tu..." než Nel stačila doříct to, co měla na srdci, odemkla Lily dveře a vyšla z toalety.

Brunetka si zmateně prohrábla své vlasy a vrátila se zpět do kupé. K jejímu zděšení tam však nalezla jen dvě své kamarádky. "Kde jsou všichni?" "Lily musela za prefekty, když je z ní teď Primuska." "A Poberti?" "Ty to nevíš?" podivila se blondýnka. "Co nevím?" "Přece to, že Remus..." "Sam!" okřikla dívku černovláska. "Mlč už." "Ale..." "Žádné ale! Od nás se to dozvědět nemá! " "A dost!" zarazila dívky Nel. "Co se sakra děje?!" vykřikla, načež se dveře kupé otevřely a dovnitř vstoupil Poberta se zjizvenou tváří.

Hnědovlasý chlapec přelétl pohledem z jedné dívky na druhou. "Proč křičíš, Nellie?" "Protože mi někdo něco neřekl." odpověděla dívka naštvaně. "Hádám, že ten někdo jsem já." "Chytrý, jako vždy. Co teda nevím? A co tu děláš? Nemáš být s Poberty?" Chlapcovi při pohledu na rozčilenou dívku zacukaly koutky. "Hlídám, Nellie." odpověděl prostě. "Jasně..." otočila se k hnědovláskovi zády. Hlídám. Zaznělo jí v hlavě. Prudce se obrátila na patě a pohlédla na chlapcův hábit. Kdy se sakra stihl převléknout? Víc, než jeho oděv jí však zaskočil odznak, který měl připnutý na hrudi. "Primus." vydechla překvapeně. "Proč si mi to nenapsal?" "Chtěl jsem ti to říct osobně. Proto jsme sem předtím přišli. Znáš ale Jamese..." "Neudržel se, já běžela za Lily a než jsem se vrátila, musel si už jít za Prefekty. Chápu." vydechla dívka. Styděla se za to, jak vybouchla. Když si však vzpomněla, že jí Lily nechce říct, co se děje, Roxy má své tajemství a do toho se přidalo tohle... Bylo toho prostě moc.

Hnědovlásek pokračoval v obhlídce vlaku. Dívky zatáhly závěsy a převlékly se do hábitů. Brunetka upravila blondýnce kravatu a s úsměvem se rozhlédla po kupé. Jakmile vlak zastavil, společně se svými kamarádkami se vydala k východu.

"Kočáry jsou skoro plné. Musíme pohnout." popohnala dívky k jednomu z kočárů, ve kterém seděli tři Havraspárští chlapci. "Pojedete s námi?" zeptal se Nebelvírek jeden z nich. "Jestli to nevadí." odpověděla Sam a hned na to nastoupila. Následovala černovláska a nakonec brunetka. Ta se usadila vedle jednoho Havraspára, aniž by se podívala, kdo to vůbec je. "Koupily jste si ty žabky?" ozvalo se vedle ní. Neee! Proč já?! Zafňukala dívka v duchu. Zapřemýšlela, zda by ještě nestihla vystoupit. Bylo však pozdě. Kočár se dal do pohybu a jí tak nezbylo nic jiného, než přetrpět cestu v chlapcově společnosti.