Kapitola 37: Bílý závoj

Jakmile Alex chytl dívku kolem pasu, lehce se zatřásla. Jí samotné jeho dotek nijak zvlášť nepříjemný nebyl. Jasnovidce v ní se však takováto blízkost nelíbila. Co blázníš? Ptala se brunetka sama sebe. Remuse pouštím daleko blíž a nevadí ti to! Uklidni se, Nel. Klid. Napomínala se, zatímco se poddala chlapci a nechala se vést. Hned, jakmile udělali první krok, hudba začala hrát o poznání hlasitěji. Dívce nemohlo ujít, že je všichni v sále pozorují. Alexovi to bylo jedno. Jak se zdálo, byl zvyklý se předvádět. Jeho partnerka však ne. Byla společenská, to ano. Velká pozornost jí však byla nepříjemná. A to hodně. První píseň skončila. Jak se zdálo, tmavovlásek ji nehodlal pustit. Nechtěla dělat scény. Ještě jedna píseň a pak jdu. Zařekla se. Jakmile však zaslechla první tóny písně, zasekla se. Její vědomí se v čase posunulo dopředu.

Slyšela tichou, klidnou a překrásnou melodii. Šum, jež se šířil zahradou ustal. Všude kolem ní byla spousta lidí. Jejich pozornost však dívce nevadila. Byli to lidé, které znala. Její blízcí. Jejich pohledy se upřely na ní. Přes bílý závoj, jež jí spadal přes oči, spatřila uprostřed sálu chlapce ve svátečním hábitu. S mírnou nervozitou k němu zamířila. Stále neviděla jeho tvář. Chlapec jí jednu svou ruku položil na pas a druhou sevřel její drobnou ručku. Dívka si volnou rukou nadzvedla své dlouhé, bílé šaty. Nechala se vést. Nemohla si nevšimnout, že jasnovidka uvnitř jí se nebrání. Jako by tam ani nebyla. Opak byl však pravdou. Mezi touhle dívkou a Nel byl jeden velký rozdíl. A to ten, že tato budoucí verze jí samé nebojovala s tím, kým byla. Ona věděla. Byla si sama sebou jistá. Měla se ráda takovou, jaká byla. Měla ráda svou jasnovideckou část stejně, jako tu čarodějnou. Díky nim byla totiž sama sebou. A navíc... Chlapec, jež jí při tanci vedl, ji takovou miloval. Dívka nemohla cítit jasnovidku v sobě, protože v ní nikdy nebyla. Byla to ona sama. Ona sama se někdy cítila špatně, něco se jí nelíbilo. Lehčí však bylo to na někoho svést, než čelit sama sobě. Teď už takovou chybu nedělala. Netušila, co vše se muselo stát, aby se plně smířila s tím, kým byla, ale stalo se to. Nakonec se to stalo. A teď tu tančila, v překrásných bílých šatech a s chlapcem, jehož tvář pro ni byla záhadou. Pokud ale někoho milujete, nepotřebujete vidět jeho tvář, abyste poznali, že on či ona, jsou ti praví.

Píseň byla asi v půlce, když ji chlapec přiměl zastavit. Chytl závoj, jež jí zakrýval výhled a přehodil jej dozadu. Tehdy se brunetce potvrdilo to, co už nějakou dobu věděla. Tohle byl on. Ten kluk, kterého milovala. Všechno bylo správně. Každý detail. Celý tento okamžik, celá tato chvíle. Tohle byla budoucnost, jakou si přála. Ta, které se bála, že se nedožije.

Několikrát zamrkala. Ocitla se zpět na večírku profesora lektvarů. "Eleanor, jsi v pořádku?" zeptal se jí Alex. Dívce nemohlo ujít ticho, jež v sále nastalo. Ta píseň ještě nezačala hrát? Zeptala se sama sebe. Hned dostala svou odpověď. Hned podle prvních tónů poznala, že se jedná o píseň z její vidiny. Chlapec, jež jí držel kolem pasu nebyl však ten pravý. Cítila to. A tentokrát to nesváděla na jasnovidku. Vadil jí. Nevěděla proč, ale bylo tomu tak. Pokud se něco za svůj život naučila, tak to bylo to, že má naslouchat svému srdci. "Promiň, Alexandře, ale myslím, že tohle nemá cenu. Promiň." s tím ze sebe sundala jeho ruku a zamířila na druhý konec místnosti, kde si hnědovlasý chlapec povídal s Lily a nějakými Mrzimorskými studenty. V tu chvíli bylo Nel jedno, jak neslušné je někomu vpadnout do konverzace. Prostě si to nakráčela přímo mezi ně, objala chlapce kolem krku. Cítila klid a spokojenost, jež se jí šířila tělem. Chlapec se potěšeně usmál a ještě více ji k sobě přitiskl. "Tak moc jsem ti chyběl?" zeptal se jí. "Něco jsem viděla." špitla dívka. "A co to bylo?" "Že ta písnička, co zrovna hraje, je naše písnička. Zní to asi divně, ale..." "Vůbec to nezní divně." chlapec ji od sebe odtáhl. Sevřel její ruku ve své a zářivě se na ní usmál. "Zatančíme si?"

_______________________________________

Další kapitolka je tu! 👰 Dneska bude ještě jedna... 😁 možná dvě... 🤔🙄

💋🤗💖

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top