Netrvalo dlouho a dveře do kupé se otevřely. Drobná brunetka na sedadle nadskočila a doširoka otevřela oči. "Vylekala si mě!" vytkla dívce, jež vešla dovnitř i se svým kufrem. "Měla si spát v noci a ne teď." odmávla její výtku blondýnku a s malým úsměvem se posadila vedle své hnědovlasé kamarádky. "Já nespala, Sam. Jen jsem se snažila uklidnit." "Stalo se něco?" "Budou mi chybět kluci." odpověděla dívka smutně. "Oblíbila sis je, co?" "To si piš. Kdo by si je neoblíbil? Těm kukadlům se nedá odolat." rozplývala se nad zrzky Nel. Blondýnka se zasmála. "Pojďme probrat první týden školy." navrhla. "Dobře, Sam. Co přesně chceš probrat?" "No... Jaké krásné hadříky ukrývá tvůj kufr?" zazubila se dívka. "Sam, jestli narážíš na párty na zahájení školního roku..." "Přesně na to narážím!" přitakala Sam. "Tak o tom nic nevím." dokončila Nel svou myšlenku, jako by jí dívka ani neskočila do řeči. "Ach jo." vydechla Sam zklamaně a opřela se zády do pohodlné sedačky.

Během chvíle do kupé vešla černovlasá dívka s širokým úsměvem. "Neumíte zavírat?" zasmála se. "Sam neumí zavírat." uvedla onen fakt na pravou míru Nel. "A ráda tě vidím, Roxy." ušklíbla se. "Já vás taky, holky. Nevěřila byste, co vše se o prázdninách stalo!" vyjekla nadšeně, zavřela za sebou dveře a usadila se naproti Sam, vedle Ronnieho klece. "Co se stalo?" zeptala se Sam zvědavě. "Víte, jak jsem vám říkala o tom mém kamarádovi z dětství?" "Ehm... Ne?" svraštila obočí blondýnka. Nel protočila oči. "Ten kterému se má narodit neteř?" "Přesně ten. Děkuji ti, Elly alespoň někdo mě poslouchá." "Fajn, fajn. Omlouvám se. Pokračuj." popoháněla černovlásku Sam. "No, tak jsme spolu byli párkrát venku a..." "Je to na dobré cestě?" odhadla drobná Nebelvírka. Podle dívčiných rudých tváří poznala, že se trefila přímo do černého.

S úsměvem na tváři vyšla drobná brunetka z kupé. Chtěla najít svou zrzavou kamarádku, jelikož už toužila po její společnosti. K její smůle však byla sražena k zemi. Její kostrč zaprotestovala, když se pokusila postavit na nohy. "Promiň! To snad není možný! Já tě jednou zmrzačím!" ozval se smích smíšený s obavami. Dívka překvapeně zamrkala a vzhlédla. "Zase ty?" uchechtla se při pohledu na chlapce, s nímž měla tu čest se setkat na nástupišti v Londýně. Tentokrát si chlapce pozorně prohlédla. Tmavě hnědé, skoro až černé vlasy, perfektně zastřižené a upravené. Velké, zelené, jasné oči, jež působily chytrým, ale nadřazeným dojmem. Lehce nadzvedlý nos, díky němuž chlapec působil arogantně a odtažitě. To však vyvracel úsměv, který se zdál upřímný a vřelý. Chlapec byl vysoký, svaly se mu rýsovaly pod černou elegantní košilí, měl široká ramena a dominantní postoj. Kluk pro školní hvězdy. Pomyslela si dívka. Šlo o typického hezounka a Nel bylo jasné, že nejlepší pro ni bude co nejdřív zmizet. Nerada by čelila žárlivým pohledům. Těch si užila dost minulý rok, když byla po boku Siriuse. A bohatě jí to stačilo.

_______________________________________

Musím uznat, že je zvláštní začínat v podstatě znovu. Jsem zvědavá, co budu dělat, až tento příběh skončí. Už teď ale vím, že se s Nel a Cizinkou obecně budu loučit jen těžko. 😶

Je zvláštní, jak něco neživého a nehmotného přiroste člověku k srdci.

💋🤗💖