"Tak jo. Začneme." autorka se zhluboka nadechla a v ruce sevřela své poznámky. Pohlédla na mladé čaroděje a čarodějky před sebou. Její pohled se zastavil na nejmladší z nich. Drobná dívka její pohled zachytila. Nervózně se usmála a stikla ruku chlapce, jež na pohovce seděl vedle ní.

"Hned vás upozorňuji, že budete mlčet, dokud se vás na něco nezeptám. Nechte ostatní odpovědět." promluvila na všechny přítomné autorka.

"Dobře, chápeme. Můžeš začít." pobídla ji mile zrzavá dívka. "Díky, Lily." v rychlosti otevřela své poznámky.

"Jako první se ptá OtherRavenclawGirl. Eleanor, chtěla bys s Remusem dítě?" zeptala se autorka, až by odtrhla pohled od papírů ve své ruce.

"Jasně, že ano. Navíc, paní jasnovidka nám už přeci předpověděla, že budeme mít dceru." odpověděla dívka a při po pohledu na Siriusův uražený výraz, se nebránila úsměvu.

"Pokusíš se zabránit smrti Lily a Jamese?" Místností to zašumělo.

"Pokud se nám podaří válku vyhrát, to, co se mělo stát, se změní. Takže ano. Rozhodně se o to pokusím." odpověděla Nel odhodlaně. "Elly, co to..." začala zrzavá dívka. Byla však umlčena autorčiným pohledem.

"Vadí ti ten kluk, myslím, že Alex, jako jasnovidce nebo tobě samé?"

Drobná brunetka se kousla do spodního rtu. "No, svádět na jasnovidku to nebudu. Jsme jedna. Navíc... Nejvíc asi bolí to, že vím, čeho je schopný. Co v mé době udělal. S tím se nikdy nesmířím. Nemohu." Remus se nadechl, aby se dívky na něco zeptal. "Ne. Žádné přerušování." zadržela jej autorka.

"Jsi na řadě, Reme. Vzal by sis Eleanor a chtěl s ní děti?"

Chlapcovi tváře zčervenaly a on se s láskou v očích podíval na dívku vedle sebe. "Ano a ano. Akorát já bych spíš chtěl dvě děti. Staršího chlapečka a mladší holčičku." odpověděl stydlivě. Černovlasý chlapec odmítavě zavrtěl hlavou. "Já ti říkám, že budete mít..."

"Siriusi, mlč, prosím tě. Ráda bych tento rozhovor dokončila ještě dnes. Děkuji." znovu pohlédla do svých zápisků. "Už si o sobě nemyslíš, že jsi tak velká zrůda?"

"Vlastně..." "Remusi Lupine! Přísahám, že jestli řekneš, že jsi zrůda, tak tě na místě prokleju." vyhrkla spěšně drobná brunetka a autorka misela uznat, že když se naštve, jde z ní strach. "Klid, Nellie. Chtěl jsem říct, že každý z nás má nějakou svou lepší a horší stránku. Ta má je prostě jen o něco nebezpečnější. Pokud se někam vždycky včas zavřu, nemůžu nikomu ublížit." odpověděl klidně. Dívka vedle něj přikývla. Zřejmě byla s odpovědí v rámci možností spokojená.

"Jak moc bolí ta přeměna?" zeptala se autorka, přičemž pohlédla na Eleanor, která se napnula.

"Dřív bývala naprosto nesnesitelná. Kolikrát jsem si říkal, že by smrt byla vysvobozením." pevně stiskl ruku drobné brunetky a smutně se usmál. "Pak se mnou ale začali chodit kluci a najednout to bylo snazší. Časem si na to člověk zvykne. Možná mi to jednou bude připadat normální." pokrčil rameny.

"Dobře, děkuji ti, Reme. Ještě tu je jedna otázka na tebe. Pokusil bys se zabránit Eleanor, aby se stala zvěromágem?"

"To bych jí nikdy nedovolil. Řekl bych, že v tomhle máme jasno. Ošetří kluky a jednou se může starat o mě, v tkm jí bránit nebudu." medové oči se zabodly do oříškových. "Opovaž se ale stát zvěromágem. Nepřežil bych, kdyby se ti něco stalo." pohladil ji po tváři a do vlasů jí lípl něžný polibek.

"Dobrá tedy." odkašlala si autorka. "Siriusi, proč furt říkáš Eleanor krásko?"

"Komu?" zeptal se černovlásek zmateně. Jeho brýlatý kamarád vyprskl smíchy. "Siriusi..." zavrčela varovně brunetka. "Klídek, krásko." uchechtl se chlapec, načež pohlédl na dívku, jež jim toho dne kladla jednu otázku za druhou. "Říkám jí tak od začátku. Nevidím důvod na tom něco měnit." s obvyklým úšklebkem pokrčil rameny.

"Líbí se ti furt Eleanor?" zeptala se autorka okamžitě na další otázku.

Chlapec se na krátký okamžik zamyslel. "Je hezká, to určitě ano. A mám ji taky rád. Beru jí ale jen jako kamarádku." odpověděl a dívka, jež se jej ptala cítila, že to myslí upřímně.

"Chtěl by sis někdy někoho vzít a mít s ní děti?" James toho dne už podruhé vyprskl smíchy.

Sirius do něj dloubl loktem a oslnivě se na autorku usmál. "Kdo ví. Možná kdybych našel někoho, kdo mi poplete hlavu tak, jako kráska Náměsíčníkovi nebo Evanska Dvanácterákovi, tak určitě. Děti mám rád, tak koneckonců proč ne."

"Co říkáš na Jamesovo chování k Lily?" položila dívka další otázku.

"James je idiot. Co se ale Evansky týká, myslí to dobře. Jen mu trochu nedochází, že na to jde špatně. Nebo alespoň šel. Já ale doufám, že Evanska nakonec povolí a oba budou šťastní." "Díky, brácho." poplácal brýlatý chlapec Siriuse po zádech.

"Jamesi, proč se takhle chováš k Lily?"

"Jak?" nechápal Nebelvírský Chytač. "Jako pitomec?" odhadla drobná brunetka. "To bylo dřív!" hájil se kapitán týmu. "Jen jsem chtěl upoutat její pozornost!"

"Tak fajn. Miluješ ji dopravdy?"

"Zemřel bych pro ni. Stačí ti to jako odpověď?" Zrzavá dívka sedící vedle své hnědovlasé kamarádky zrudla.

"Stačí." přisvědčila autorka s úsměvem. "Jaký máš názor na Eleanor?"

"Skvělá Odrážečka, práva Nebelvírka, chytrá... Stále mi ale přijde tajemná a uzavřená. Ti dva se s Náměsíčníkem hledali, až se našli." uchechtl se vesele.

Autorka nemohla jinak, než souhlasit "Lily, bojíš se budoucnosti?" zeptala se zrzky vážně.

"Snažím se nad ní příliš nepřemýšlet. Jsem z toho všeho, co se děje docela zmatená. Je to zvláštní pocit nevědět, co bude zítra. Strachem bych to úplně nenazývala." odpověděla nervózním hlasem.

"Miluješ Jamese?"

"Ano." Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď. K překvapení všech brýlatý chlapec nic neříkal. Pouze překvapeně zamrkal.

"Dokázala by sis představit manželství s Jamesem?"

Lily přikývla. "Je sice trochu nedospělý, ale když chce, dokáže se chovat zodpovědně. Společně bychom to zvládli." odpověděla sebejistě.

"Teď tu mám otázky od Talie332. Remus a Nellie. Plánujete společnou budoucnost, rodinu? Na tohle jste dice už odpovídali, ale opakování je matka moudrosti."

"Ano." zněla jednohlasná odpověď mladého páru.

"Siriusi, líbí se ti teď někdo, miluješ ji?"

Nad touto otázkou se chlapce nemusel ani zamýšlet. "Ne. Kdyby se někdo takový ukázal, nebránil bych se tomu. Zatím jsem si ale žádnou dívku nevyhlédl." "Kromě té mé." zamumlal hnědovlasý chlapec. "To už je dávno!" hájil se Sirius. Načež oba chlapce umlčel objekt jejich sporu. "Nejsem ničí majetek."

Autorka stěží zadržovala smích. "Otázky od -_-Annie-_-. Remusi, hodláš... Všechny zajímá do samé." pokroutila autorka nevěřícně hlavou. "Hodláš mít někdy s Nel děti?"

"Ano. Jak už jsem řekl, chtěl bych dvě, aby se měli vždy na koho obrátit, když bychom my dva neměli čas."

"Nel, co když se do vašeho vztahu připlete Tonksová? Znáš z budoucnosti je to..."

"Já vím, kdo to je." přerušila drobná brunetka autorku. V jejich očích se leskl smutek. Stále se však usmívala. "Pokud k tomi dojde a Remus ji bude milovat víc než mě, nebo mě milovat přestane, půjdu jim z cesty. Chci aby byl šťastný. Nehledě na mé štěstí." Hnědovlasý chlapec ji chytl kolem pasu. Mlčel. Slova by to v onu chvíli mohla ken zhoršit.

Autorka chápavě přikývla, načež otočila na další stranu. "Vracíme se k OtherRavenclawGirl, která nám poslala další otázky. Petere, k čemu ti bude to, že se přidáš k Pánovi zla?"

Všechny pohledy se upřely na obtloustlého mladíka. "Já?" vypískl překvapeně chlapec. "Peter? To těžko." zasáhl do toho Sirius. "Také si nemyslím, že by toho byl schopný." souhlasil hnědovlasý chlapec. James horlivě přikývoval. Dvě hnědovlasé dívky, Eleanor a autorka, však věděly své.

"Půjdeme raději dal." rozhodla autorka. "Máš alespoň nějaké výčitky svědomí?"

"Ne! Proč bych měl? Ty koláčky byly moc dobrý!" Sirius se praštil do čela. "A tohle, že se má přidat k Pánovi zla?"

"Tahle otázka se akorát hodí. Proč se furt cpeš jako nenažrané prase?"

Chlapec se na dívku uraženě podíval. "Mám hlad!" s tím se zvedl z křesla a s hlasitým dupáním odešel. Nejspíš do kuchyně.

"Tak, znovu otázky na Eleanor. Myslíš, že ty věci z vizí jsou viteály?"

Dívka okamžitě přikývla. "Řekla bych, že je to více než jasné."

" Jaké předměty tě asi nejvíce baví? Dívku, co se ptá, by asi nejvíce bavily Dějiny a Formule."

"Asi Bylinkářství a lektvary." odpověděla Nel po krátkém zamyšlení.

"Chtěla by jsi být Lékouzelnicí nebo Bystrozorkou?"

"Kdysi jsem váhala. Teď už ale vím, že jsem Bystrozorkou chtěla být především kvůli svým rodičům. Raději budu lidi léčit. Jejich záchranu proti nebezpečí nechám raději na jiných."

"Děkuji, Nel. To je na tebe nejspíš vše. Teď zmovu James. Bojíš se budoucnosti."

"Ne." odpověděl klidně chlapec. "Nevidím důvod se jí bát." Nel povytáhla obočí, ale nic nenamítala.

"Jak by jsi chtěl, aby se jmenovaly tvé děti?"

Zrzavá dívka se při této otázce otočila na chlapce. "Nejspíš Harry a kdyby to byla holčička... Možná Heather." "Fakt?" podivila se Eleanor. "Proč ne?" mrkl na ni chlapec.

"Dokázal by sis představot vztah s někým jiným než s Lily?"

James zavrtěl hlavou. "Kdybych nemiloval ji, ale někoho jiného, tak ano. Ale takhle?" znovu zavrtěl hlavou. "Ne."

"Dobrá, děkuji. To je vše." usmála se autorka na skupinku Nebelvírských studentů a sledovala, jak jeden po druhém opouští místnost. Jako poslední šla drobná brunetka, jež de i dveří ještě otočila a spiklenecky na autorku mrkla. Poté už za sebou zavřela dveře a zamířila za svými kamarády.

Autorka pohlédla na poslední otázky, jež se na papíře nacházely. Byly určené jí.

"Jak tě tahle knížka napadla?" Protočila očima a nervózně se uchechtla. Sama odpověď pořádně neznala. "Možná, když jsem projížděla wattpad a hledala nějakou zajímavou knihu. Jedna byla o dívce, jež se dostala do minulosti. Nebyla to však tématika HP. Když jsem pak psala jednu kapitolu Dcery pána zla, dostala jsem chuť zkusit něco jiného. Tadá!" zasmála se.

"Jak by ses asi cítila, kdybys věděla, že bude mít přes 200 kapitol?" po dočtení otázky se kousla do rtu. "Asi bych ji ani nezačala psát. Nerada se k něčemu uvazuji na dlouhou dobu. Občas mám problém věci dokončit... Když mě však něco baví, tak se od toho naopak nemohu odtrhnout. Cizinka se naštěstí stala tkm druhým případem a já už od padesáté kapotoly věděla, že tuhle knihu dokončím. Musím ale uznat, že jsem maličko neodhadla počet kapitol. Hups!"

Pohlédla na poslední otázku na svém papíře a musela se usmát. "Měla si od začátku vymyšlené, že Eleanor skončí s Remusem?" Nebylo to poprvé, co se jí na tohle někdo ptal. "Co myslíte?" uchechtla se. "Odpověď z ní ne. Původně jsem ji chtěla dát dohromady s někým jiným. Nějaké návrhy?" s touto otázkou zavřela své poznámky, a jako před chvílí studenti Nebelvíru, i ona vstala a odešla dřevěnými dveřmi, neznámo kam.

_______________________________________

Uf! Trvalo mi to, vím o tom. Ale zvládla jsem to! Doufám, že jsem žádné otázky nepřehlédla, kdyby ano, nebojte se ozvat. Já jdu chystat další kapitolu. 🙃

💋🤗💖