Přeju si vědět, co se stalo,
kam odešel ten krásný den,
proč najednou slov je málo,
byl to snad všechno jenom sen?

Vzpomínám na letní noci,
kdy na světě bdili jen my,
rozhovory po půlnoci,
kam zmizely ty naše dny?

Slyšíš dál šeptat mé srdce?
Čteš mé vzkazy mezi řádky?
I když třesou se mi ruce,
nikdy nevezmu je zpátky.

Dívám se do tvojí tváře,
snažím se v ní spatřit duši,
bojíc se, že čas prokáže,
co srdce už dávno tuší.

Jsi pryč a já zuby nehty
snažím se držet tvé stíny,
však stále míň dýcháš v nich ty
a stále víc někdo jiný.

Řekni mi, prosím, kam jsi šel,
ach, co se to s námi stalo,
kam svět náš náhle odešel,
zda to vše se mi jenom zdálo?