1. Nikdy nevadnoucí kvítí
Slibuju vám, já postarám se,
aby nikdy nezapomněl svět,
že mé tak rozlámané srdce
s vámi pěti měnilo se v květ.
Zdobil mou tvář úsměv místo slz,
když tančila jsem s melodií,
jež žalem dostávala mě skrz,
první z těch, kteří mě milují.
Cítila pochopení duše má,
když trávila čas se svou radostí,
přijatá a tolik milovaná,
s odhaněčkou vší té bolesti.
Uzřela má podstata svůj odraz,
když hleděla mu přímo do očí,
stejná bolest, stejný lásky obraz,
pomáhající mi žal otočit.
Bylo šťastné celé moje bytí,
tváří v tvář hvězdnému svitu,
rozkvétalo ve mně hvězdné kvítí,
milovala mě a já záři tu.
A chvělo se celé moje srdce
s dotykem slunečního paprsku,
s každým dalším tahem smyčce,
zacelovalo se kus po kousku.
Já zastavím i proudění času,
jen aby každičký ten moment,
kdy slyšela jsem zvuk vašich hlasů,
mohl mou duší znovu zachvět.
Nezapomene svět vaši lásku,
kterou jste mi dali, slibuji,
vpíšu vás mezi každou hlásku,
nechť ví, jak moc vás miluji.
Jsem po okraj naplněna vděčností,
všechny chvíle do paměti vštěpuji,
kéž jedna každá zůstane věčností.
Za každý moment navždy vám děkuji.
Věnováno pěti lidem, kteří se stali těmi nejdůležitějšími v mém životě ❤
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top