Chapter THIRTEEN
Ahoj holky...tohle je asi na pár dní poslední část...ve středu by se tu mohla objevit nějaká superdlouhá spojená :/ Zítra bych sice taky možná zvládla přidat, ale nic neslibuju, v neděli mám vystoupení a v pondělí ráno odjíždím na dva dny do Vídně ( yaaaaaaaaaaaaaaay nááákupy :O) Pochybuju, že tam něco napíšu na mobilu, takže se olouvám...
Doufám, že to pochopíte
slibuju že to vybnahradím :P
♥firefly♥
p.s. část věnována @xxRonny_Styles
P.P.S. Na boku Sam SMith - Havy yourself merry little Chrismas ...bože je to dokonalý jedu to pořád dokola ♥
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
,, Miku moc děkuju. Nevím ,co bych bez tebe dělala." Pousmála se na černovlasého mladíka, který uklízel jídlo do ledničky.
,, Klid, dělám to rád. Tohle jste si ani jeden nezasloužil. " Dívka si smutně povzdechla.
,, Kdepak, zasloužila jsem si to, ale platí on. Vždycky to tak bylo." Do očí jí vhrkly slzy.
,, Shh neplač. " Objal ji Mike pohotově.
,, Proč to děláš?" Zašeptala.
,, Mám tě rád." Podívala se na něj.
,, Jsem fakt přítěž. " Vzlykla. Mike ten pohled bolel.
,, Ne nejsi. Nikdo by nechtěl, abys tu nebyla."
,, Ale tohle si nezaslouží nikdo."
,, To, že nemáš štěstí není tvoje chyba." Povzdechla si a zhluboka se nadechla.
,, Máš pravdu. Ale musím to vyřešit, Harryho nesmí dát do...do...." Nezvládla říct ta slova.
,, Klid. Jdi si sednout k němu a nech mě to dodělat." Kývla.
,, Vážně moc děkuju Mickey."
,, Rádo se stalo." Pousmál se. Dívka vešla do pokoje, ve kterém byl i Harry.
,, Co mi to děláš?" Zeptala se. Nečekala však odpvěď. Proto ji překvapilo, když Harry pootočil hlavu.
,, Harry?" Zašeptala a rychle k němu přešla. Rozepla si přívěsek a sundala jej. Poté ho nandala kudrnáčovi s prázdným pohledem. Sama si vytáhla ten z přihrádky.
,, Vidíš? Nebyl si šílenej. Neměla jsem to udělat. ěla jsem zmiizet, ale nechat ti tu důkaz. Neměla jsem se schovávat. Harry odpusť a vrať se." Dívala se mu do očí. Ten pohled ji ničil. Prázdnota byla nesnesitelná. Žádně jiskříčky, dokonce ani bolest. Pouze tupý pohled. Chytila ho za ruku.
,, Harry musíš na mě mluvit." Opět se pohnul.
,, Nathalie?" Zašeptal.I jeho oči se změnily. Najednou se zdálo, že zahlédla tu chuť do života, kteoru tam vídávala. Ale téměř stejně rychle jak se objevila zase zmizela.
Posunula se k čelu postele a opřela o zeď. Harry ji chvilku pozoroval. Tupě, ale bylo vidět, že ví, že tam je. Poté si položil hlavu do jejího klínu. Překvapilo ji to, ale nezaobývala se tím. Nechtěla se to snažit pochopit a tak Harryho pouze hladila po vlasech.
,, Harry slyšíš mě? Jsem tady. A miluju tě. Měla jsem ti to říct, když byla příležitost. Promrhlala jsem svou šanci, ale víš,co říká Louis? 11:11 je dvakrát denně, protože si každý zaslouží druhou šanci. Dej mi jí porsím." Zašeptala. Stále ho hladila po vlasech. Netušila zda jí slyší. Zdál se jako v jiném vesmíru se světlými chvilkami. Na dveře zaklepal Mike.
,, Pojď." Mike vešel a usmál se.
,, Na, měla by ses najíst." Poukázal na talíř, který držel v ruce.
,, Polož mi to tady. Děkuju. A jestli chceš, klidně jdi. Zvládnu to tu." Mike kývl.
,, Dobře. Kdyby něco,zavolej." Usmál se.
,, Tak ahoj a ještě jednou děkuju."
,, Ahoj." S tím zmizel za dveřmi.
,, Harry, musíš něco sníst." Opět promluvila na kudrnáče. Bez odpovědi. Položila mu hlavu na polštář a posadila se na kraj postele.
,, Dojdu uvařit čaj. Hned jsem zpátky." Rychle došla do kuchyně a postavila vodu na čaj. Do dou hrnků hodila pytlík s čajem a počkala, až se dovaří voda. Obě nádoby zalila a hodila do nich lžičku. Ani ona, ani Harry nesladili, takže se ani nenamáhala hledat cukr. Vzala hrnky a zamířila zpět do Harryho pokoje, když se ozvala rána. Vyděšeně se rozběhla, nehledíc na to, že si opaří obě ruce.
Do očí se jí hrnuly slzy a ruce se jí z bolesti klepaly, ale nedbala na to.Kopla do dveří a otevřela. Rychle položila oba hrnky na zem a přeběhla k Harrymu. Ruce měla popálené. Na zemi ležel rozbitý talíř. Harry seděl opřený o postel s hlaovu v dlaních.
,, Harry? Jsi v pořádku." Při zvuku jejího hlasu hlavu nadzdvihl.
,, Já nechtěl. Nechtěl jsem, stalo se to omylem. Omlouvám se." Šeptal.
,, Je to dobrý. Nic se nestalo." Klekla si k němu a lehce vyjekla, když si uvědomila, že jlečí na kousku rozbitého talíře. rychle koleno zvedla a kus porcelánu odhodila. Ruce se jí klepaly od bolesti a tak si ani nevšimla, že se pořezala. Došlo jí to, až když Harryho bílé prostěradlo, kterého se chytla, aby setřela horký čaj, ušpinila krví. Harry chytl zděšeně její ruce do svých.
,, Nath proboha." I přes slzy se usmála.
,, To nic, nebolí to." Opatrně přešel po spáleninách a ona se pokoušela nevyjeknout. Povedlo se jí to. Přiložil si její ruce ke rtům a jemně, tak aby jí neublížil, je políbil. Nad tím gestem se její úsměv ještě rošířil. Harry najednou vstal.
,, Zůstaň tady." Zašeptal a někam zmizel. Po chvilce se vrátil s lékárničkou, čistám ručníkem a miskou plnou vody. Klekl si k ní a znovu jí chytil za ruce. Opatrně je začal nořit do studené vody. Ze začtku to štípalo, poté však následovalo uvolnění a úleva. Po celou dobu jí šeptal ,jak ho to mrzí.
Vytáhl jednu roku z vod a jemně ji osušil. Byla to ta nepořezaná.Pomazal jí jakousi mastí ,obratně ji obvázal obinadlem a znovu políbil. Poté se soustředil na druhou. Zkontroloval ránu a pokapal ji desinfekcí. Díky tomu, že byla čistá to ani nepálilo. Ruku poté stejně jako tu levou namazal a zabalil do obinadla.
,, Omlouvám se." Zašeptal. Rychle donesl vodu a uklidil lékárničku. Nathali ho jen překvapeně pozorovala. Když uklidil i rozbtý talíř posadil se vedle ní a objal ji. Zdálo se, jako by se zase vrátil zpět do jeho světa. Bylo zvláštní, že ho její zranění na okamžik probralo.
Prstem si natočila jeho tvář směrem k sobě a zadívala se mu do očí. Opět byly bez života.
,, Děkuju Harry." Zašeptala a jemně ho políbila na líci.
,, Pojďme si lehnout." Řekla. Zvedla se a on automaticky udělal to samé. Zalezla si do postele a poklepala na místo vedle sebe. Harry se k ní přidal. Opatrně ji objal, jako by se bál, že je pouze dýma může se rozplynout. Poté ji k sobě přitiskl a zašeptal něco nesrozumitelného do vlasů. Zavřela oči a zaposlouchala se do jeho pravidelného dechu a tlukotu srdce. Po dlouhé sobě konečně usnula úplně klidně....protože byla opět doma a tam, kam patřila....
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top