Druhá kapča je zde! Jak se nejmladší Uchiha rozhodne?

Užívejte! :)

Naruto trpělivě čekal na jakýkoliv Sasukeho výraz v obličeji a pohyb těla. Věřil v to, že ho dokáže přemluvit a díky tomu napraví vztah mezi ním a Itachim. Ne, že by měl nějaké zkušenosti s nápravou bratrských vztahů zpátky do normálu, ale nemůžou se přece do smrti nenávidět a nemluvit spolu.
To je nemožné, navíc, když je tu Deidara a Naruto.

,,Řekneš něco?" zeptal se po minutě ticha, které ho vůbec neuklidňovalo.

Druhý mladík ignoroval blonďáka a v hlavě si stále projížděl Narutova slova o nějaké párty na Vánoce a možná i na oslavy konce roku. Jak ho tak znal, věděl, že by si to nenechal ujít a využil toho, že jsou všichni pospolu.

,,Sasuke, no tak, řekni něco, ttebayo" doléhal mladší.

Černovlásek se postavil, udělal pár kroků k Narutovi a rukou si přitáhl obě blonďákovi.

,,Eh, co?"

Sasuke se v duchu nadechl a spustil.

,,Proč ti na tom tak záleží? Vím, že hlavně kvůli tomu, abych si spravil vztah mezi mým bratrem, ale chci vědět víc. A nezkoušej na mě něco jako "ale budou Vánoce a hlavně konec roku, Sasuke, musíme si to užít a nejlépe přece s Deidarou a Itachim.
Jasný?"

Podíval se do blonďákových průzračně modrých očí a pokoušel se v nich neztratit a neskončit tak na Narutův trik.

Oproti tomu se druhý jen přihlouple usmál a zesílil stisk.

,,Nó, v obou typech ses strefil, ale jaký další důvod bych měl mít? Tohle totiž přesně chci. Já... Štve mě a lituju Itachiho, i když vím, že za to zčásti může, ale takhle by ses neměl přece chovat. A navíc nikdy neuvěřím tomu, že do konce svého života spolu aspoň jednou nepromluvíte."

Pustil Sasukeho ruce a svoje si založil v bok. Podíval se na černovláska tázavým pohledem, jestli nepřehodnotí svoje prvotní slova.

,,Naruto, není to tak jednoduché přijmout všechno to zlé a začít znovu. Nejsem jako ty, který dokáže lidem odpustit, v lepším případě je pochopit a vše hodit za hlavu. A ano, máš pravdu v tom, že se musí Itachi trápit, ale co. Je starší."

V Uzumakiho těle vzplanul plamínek vzteku. Jak to mohl tak hnusně říct? No co, že je Itachi starší, zase má třeba city! Nadechl se.

,,Tos přepískl, Sasuke. Je úplně jedno, jestli jsi mladší a on starší, ale pochop, že ne každý je tak strašně nepřístupnej a chladnej vůči okolí jako ty. Takže, i když tu není a neslyší to, omluv se, dattebayo."

Uchiha se na něho nechápavě podíval. On chce od něho slyšet omluvu?

,,A proč?"

Naruto měl chuť mu jednu vrazit, aby se konečně probral, ale nakonec udělal jenom jednu jedinou věc. Chytl ho za lem černé mikiny a přiblížil si jeho tvář k té své.
Protentokrát se držel zuby nehty, aby se na jeho rty nepřilepil a nevznikla tady z toho pořádná šukačka.

,,Tak poslyš, ty jeden bezcitnej ledovče! Buď mi tady, přímo přede mnou řekneš dokonalou omluvu a nebo na tohle všechno jakože "zapomenem" a uděláme tu oslavu. Vyber si."

Z blonďákových očí sršel ohnivý požár vůči svému partnerovi. Někdy si říkal a v momentální situaci taky, jak s ním může být, ba dokonce žít. A co hůř. Jak to s ním musel zvládat několik let Itachi. Nechápal.

Černovlásek se nad tím jen ušklíbl a vymanul se z Narutova sevření. Blonďák se na něho mračil, což bylo pro Sasukeho k popukání, protože by si nikdy nepomyslel, že by se on, Uzumaki Naruto, zastával jeho bratra. I když mohl být rád, že na blonďákově místě nestojí druhý blonďák. To by se toho rána vážně nedožil, protože kdyby se vyvaloval ve vaně, on by mu tam mezitím hodil fén zapnutý v zásuvce. Tím by ho usmažil.

,,A co když si vyberu první možnost? Omluva a co?"

Naruto stiskl pěst a sklopil hlavu. Zas tak dokonale to vymyšlené neměl. Co se stane, když se Sasuke omluví? Nebude žádná párty a s Itachim se neusmíří.

,,Ne, ta oslava musí být, ttebayo! Dělej, vymysli něco!", nadávalo na něho jeho vnitřní já.

,,Omluvíš se a já udělám cokoliv, co budeš chtít. Ale na tu oslavu přijdeš."

Sasuke se nad první větou arogantně ušklíbl, ale ta druhá se mu moc nezamlouvala. To mu tak moc záleží, aby byla nějaká sešlost na Vánoce a Silvestra? A ještě k tomu, aby se udobřil se svým bratrem?

,,V obou dvou případech ta párty stejně bude. Ale co bych po něm chtěl? Leda tak perfektní noc."

Ihned to ale dostal z hlavy. Jashine! Proč musí vždycky prvně myslet na to, jak si to spolu rozdají? To je vážně tak moc zkažený tím, že je sexy vypadající Uchiha a nejpopulárnější student ve škole?

,,Dobře."

,,Dobře co? Dobře jako, že se omluvíš a půjdeš na oslavu, nebo, že já udělám cokoliv a ty na ni tak přijdeš?"

Naruto se kousl zevnitř do rtu. Během několika sekund se dozví Sasukeho odpověď. Moc to chtěl a tak nějak doufal, že by to snad vyjít mohlo. Ale kdoví, co si ten arogantní zmetek vymyslí.

,,Půjdu na tu oslavu, ale pěkně si to tam rozdáme. Tentokrát budu nahoře já a něco si na tebe vymyslím. Víc ti neřeknu."

A s touto odpovědí obešel blonďáka a zamířil z hrnkem v ruce pro další dávku energie, tedy kávu.

Naruto tam stál jak tvrdé Y asi ještě minutu, než vyběhl z pracovny směrem do kuchyně.

,,To myslíš vážně? Fakticky jdeš na oslavu a ještě si užijeme na Nový rok, ttebayo?", nechápal mladší.

Sasuke, který si právě nasypával již druhou kávovou lžičku se na něho přes rameno otočil. Pozdvihl jedno obočí.

,,Vypadám snad, že bych řekl snad nějakou odbornou větu, které by si nerozuměl?"

Naruto jeho rýpavou otázku protentokrát přešel a začal radostí skákat do vzduchu jako malé dítě těšící se na rozbalování dárků. To mu připomnělo...

,,Musíme se do toho pořádně opřít a začít s výzdobou, pečením a smažením. A taky-"

,,Hele, nešil jo? Vánoce jsou tady až za pár dní, nepotřebuju tu žádný zmatek" klidnil ho černovlásek.

Blonďák ho ale vůbec neposlouchal.

••• •••

,,Vážně? Tak to je skvělé, snad mu to vysvětlím a spravíme tím náš rozbitý vztah."

Naruto se na druhé straně nervózně podrbal na temeni hlavy.

,,Víš, Itachi, já vím, že to chceš vážně dát do kupy, ale nemohl bys to dá třeba na úplný konec? Mám radost, že jsem Sasukeho přemluvil a nerad bych ho naháněl autem, jak odsuď někam odjíždí pryč."

Černovlásek si lehce povzdechl. Rád by si mezi sebou a bráškem urovnal pořádek, ale když si to Naruto přeje?

,,Dobře, nechám to na až po novém roce."

,,Díky moc! Pozdravuj Deidaru a ozvu se" a zavěsil.

Itachi si mobil vložil zpátky do kalhot a když se otočil, leknutím nadskočil.

,,Ah, Deii, mám tě pozdravovat od Naruta. Dokázal přemluvit Sasukeho, aby byl na té párty a nesklidil se, až tam přijdeme."

Blonďák se ušklíbl.

,,Chceš říct, až přijdeš ty. Na mě nemá chuť naplánovat atentát."

Černovlásek se nadechl, otočil se na patě a odkráčel do kuchyně.

,,Že mám pravdu? A ten atentát bude s pomocí výbušniny, kterou mu z milostí dám" slyšel Deidarův hlas.

I když už to byl skoro měsíc, co se z perfektního vztahu stal vztah nakřáplý, ne-li rozbitý na tisíc kousků, Deidara to stejně dával Itachimu pěkně sežrat. Sice se přes to nějak dostal, ale menší vztek na svého partnera měl.

,,Jo, máš, ty vždycky."

-VEČER-

Naruto seděl na gauči a díval se v televizi na nějakou akční komedii. Na levé straně měl misku naplněnou chipsy a v ruce držel plechovku coly.

Sasuke byl opět zahrabaný do nějaké práce, která podle jeho slov musí být hotová do konce týdne. A pokud nebude, tak na žádnou oslavu prostě nepůjde. A tečka.

,,Ale nějaký ten čas by si najít mohl" pomyslel si Naruto, když hleděl na hodiny ukazující deset hodin večer.

Docela ho to štvalo, ale co nadělá. Vstal, vypl televizi, na kterou se stejně nesoustředil a vydal se do koupelny. Snad se jeho myšlenky utřídí, když si napustí vanu.

••• •••

V jiném pokoji, přesněji řečeno v Uchihově pracovně se mísila napjatá a nervózní atmosféra. Sasuke držel v ruce mobil a rozhodoval se, jestli to má udělat.

Práci, kterou měl zadanou, měl již hotovou, takže teď zbývalo si vyřídit poslední věc, a potom jít konečně dělat společnost tomu potrhlému blonďákovi.

,,Co na tom může být tak těžkého? Jenom mu zavolám po měsíci, to není přece nic katastrofálního, ne?"

V hlavě mu to běželo na plné obrátky, než to pitomé tlačítko konečně zmáčknul a dal si telefon k uchu.

••• •••

Itachi hleděl na displej a několikrát si promnul oči, jestli se mu to jen nezdá. Ne, vážně mu volal jeho bratr.

,,Tak to vem, ne? Třeba ti chce říct poslední slova ještě před tím, než tě v noci udusí nebo co já vím."

Deidarovi jak jinak neuniklo, že tím volajícím je právě Sasuke. Čekal, že jeden z nich se tomu druhému ozve. Škoda, že si nedal nějakou sázku s Narutem.

Starší černovlásek ignoroval blonďákovo popichování a zmáčkl tlačítko k přijmutí hovoru.

,,A-ahoj, Sasuke."

,,Nazdárek, Itachi."

,, Ch-chceš si to nechat vysvětlit nebo proč mi voláš?"

,,Ne teď. Na to bude čas jindy. Asi to víš, ale s tou oslavou souhlasím. Půjdu na ni, ale počítej s tím, že to dělám hlavně kvůli Narutovi. Nic jiného to není."

,,D-dobře."

,,A přestaň být tak nervní, vždyť mluvíš se členem rodiny a ne se šéfem", zakoulel očima mladší.

,,Jasně, promiň. Tak kdy se setkáme?"

,,To nevím. Plánuje to Naruto. Ten už úplně šílí a všechno připravuje jako kdyby byl konec světa nebo co."

Itachi se uchechtnul. Znal to moc dobře, akorát nevěděl, jestli je víc zabranější do Vánoc a Silvestra Naruto a nebo Dei. To se nedalo ani nijak porovnat.

,,Takže se Naruto prostě ozve."

,,Jo, mě do toho netahej. Všechno si připraví hezky sám."

,,Přece mu s něčím pomůžeš, ne?"

,,Nó, možná tak s vařením."

,,Ty určitě jo.Tak se měj, bráško."

,,Ty taky, nazdar."

Druhá kapitola je úspěšně za námi a můžete napsat, co si o tom všem myslíte.

A teď k ní:

Naruto jashinovsky dokázal překecat Sasukeho, aby se ta oslava přece jen konala. To, co za to Sasuke chtěl, by čekal každý. Itachi a Deidara se to samo sebou okamžitě dozvěděli a Itachimu spadl kámen ze srdce, když mu jeho milovaný bráška zavolal a vše si mezi sebou "jakože" vyříkali.

••• •••

Jak se podaří výzdoba a celkově příprava? Naruší jim to někdo? A podaří se sehnat jeden jediný dárek, který je dosti podstatný?

To vše bude ve třetí kapitole, kde se již více přesunem na vánoční atmosféru. A komedie bude taky více.

Uvidíme se opět zítra!

Tak zatímn! ^•^