!SPOILERY Z ETERNALS!

„No tak, Sprite, přece mě nenecháš jít samotnou!" žadonila dnes už asi po padesáté Cora, zatímco se prohlížela v zrcadle ze všech stran. Měla na sobě nové černé koktejlky, které si koupila speciálně pro dnešní večer. Dnes totiž jejich škola pořádala vánoční večírek a Cora, která milovala společenské akce, si to rozhodně nemohla nechat ujít.

Sprite, která ležela na kamarádčině posteli a kmitala nohama ve vzduchu, se zašklebila. „Víš, že já na tohle nejsem. Spíš si to užiješ víc beze mě než se mnou," odpověděla jí a ani nezvedla oči od svého telefonu. Já ti říkala, že se na tom staneš závislá, jako by slyšela Sersiin hlas. Sprite si v duchu povzdechla. Se Sersi si toho hodně prožily, a i když jí Sprite často záviděla a občas ji i nesnášela za to, že může žít normální život jako dospělá a ne jako dítě, pořád ji měla ráda. A chyběla jí.

Cora se přestala shlížet v zrcadle a otočila se na zrzavou dívku. Dala si ruce v bok a chvíli ji pozorovala, než se rozešla k posteli, klekla si před ni a sebrala Sprite telefon z ruky. „Hej!" zvolala dotčeně, avšak Cora jej dala pryč z jejího dosahu. Drobná dívka se na ni zamračila.

„Už jsi na tom strávila dost času. Teď nastala chvíle se bavit! No tak, od zítřka nám začínají prázdniny! To chceš vážně celou dobu sedět u telefonu a projíždět Instagram?"

„Samozřejmě, že ne," bránila se Sprite dotčeně. „Taky si pustím Grinche."

Tmavovlasá dívka se uchechtla. „Sprite, no tak. Jsi moje nejlepší kamarádka. Pojď se mnou, prosím. Slibuju, že to bude super! A já bych si to bez tebe vážně neužila. Chyběla bys mi," řekla jí Cora a nasadila svůj prosebný kukuč. Sprite zasténala. Cora moc dobře věděla, že když nasadí tenhle výraz, Sprite jí nedokáže říct ne.

„Já tě nesnáším, Coraline," zavrčela na ni, ale když tmavovláska nadšeně vypískla a sevřela ji v objetí, Sprite se musela usmát. Avšak jakmile ji Cora pustila, nezapomněla se zase tvářit nabručeně. Večer s Corou nezněl nakonec tak špatně, i když to znamenalo, že jej bude muset strávit ve velké tělocvičně jejich školy spolu se spoustou dalších lidí. Uf, kdo by to byl řekl, že když se stane člověkem, bude se muset takhle moc socializovat...

Cora byla její nejlepší kamarádkou už od prvního dne, co Sprite nastoupila do školy. Samozřejmě, že zde nikoho neznala, a proto byla i docela vyděšená, i když to navenek nedala najevo. Ostatně, už i jako Eternal nedávala příliš najevo své emoce a raději je dusila v sobě. Jako například svou lásku k Ikarovi... Sprite si byla jistá, že celou střední školu stráví sama, ale naštěstí dostala místo vedle přátelské Coraline, která s ní okamžitě navázala kontakt a vzala ji pod svá křídla. Našla ve Sprite úžasnou posluchačku a loajální a roztomilou kamarádku, která tu byla vždycky pro ni. A pro Sprite bylo díky Coře všechno jednodušší; díky ní se začala víc zapojovat, překonávala své strachy a připadala si, že někam patří. Věděla, že kdyby neměla Coru, být člověkem by pro ni bylo nesnesitelné. S Corou poznala, co to je opravdové přátelství, a ten pocit by nevyměnila za nic na světě. Nakonec nelitovala svého rozhodnutí požádat Sersi, aby ji změnila ve smrtelnici, která by mohla prožít život takový, jaký je, se vším všudy.

„Měla by sis nechat narůst delší vlasy," zamračila se Cora a prsty jí vjela do jejích krátkých zrzavých vlasů, jež byly věčně rozcuchané do všech stran, a pozorně studovala jejich délku. Sprite se zadívala do jejího soustředěného obličeje a musela se pousmát.

„Líbí se mi je mít takhle. Není s tím tolik práce," odpověděla jí pomalu.

Cora pobaveně nakrčila nos. „Jo, na tom asi něco bude. No dobře, neposlouchej mě. Nejspíš se k tobě krátký vlasy hodí víc. Jsi taková rebelka," zasmála se a vstala. Sprite začala její dotek okamžitě postrádat a zdvihla k ní oči, dívajíc se, jak se Coraline přehrabuje ve skříni. „Půjčím ti nějaké svoje šaty. Jsi sice menší než já, ale něco tu najdeme. A opovaž se odporovat," dodala rychle, když poznala, že se Sprite nadechuje, aby něco nesouhlasně odpověděla. „Nic proti, ale tvoje oblečení se na večírek nehodí. Věř mi, dneska budeš okouzlující. Ne, že bys normálně nebyla, ale... chápeš."

Sprite se zasmála. „Začínáš se do toho trochu zamotávat."

„Jo, chaotické blábolení, to mi jde." Pak se Cora narovnala a v ruce vítězně držela dlouhé tyrkysové šaty. Sprite, která sice raději dávala přednost pohodlným teplákům a širokým mikinám, se na ně okouzleně zadívala. A taky jí mírně bodlo u srdce. Tahle barva byla její. Cora se spokojeně usmála. „Věděla jsem, že se ti budou líbit."

•••

„Cor, nemusíš se mnou trávit celý večer," ujišťovala svou kamarádku Sprite, když postávaly opodál a dívaly se na přeplněný parket, každá v ruce držíc kelímek s džusem. „Víš, že jsem tu zahlédla Dustina? Obě víme, že jsi do něj blázen. Měla bys ho jít najít a jít si s ním zatancovat. A já si někam sednu a budu se dívat, jak vám to spolu sluší."

„Slyším dobře? Žádná sarkastická poznámka?" podivila se Cora a koutky jí škubaly do úsměvu.

Mrkla na ni. „To si schovávám na později."

„Já nevím, Sprite..."

Sprite ji chytila za ruku. „No tak ho najdeme spolu a já mu začnu vyprávět o tom, jak úžasná jsi –"

„Ne, Sprite, to ne!" smála se Cora. „Tvoje vyprávění je neskutečný. A ještě bys mě přechválila a on by se zamiloval do té Cory, kterou jsi mu vylíčila ty... Nebo by se zamiloval do tebe, protože bys ho očarovala svým vypravěčským talentem."

Zrzka nakrčila nos. „Tak to by měl smůlu. Není můj typ."

Cora jí věnovala pohled. „Sprite, je vůbec někdo tvůj typ?"

Sprite dělala, že přemýšlí. „Hm, vlastně nemám tušení..."

Obě dvě se zasmály. Pak jí Cora pevněji stiskla ruku a zadívala se na ni. „Já chci strávit večer se svou nejlepší kamarádkou. Vyčítala bych si, kdybys tu někde sama bloudila a nudila se. Navíc jsem ti slíbila, že se budeš bavit, takže... pojďme tančit!" zvolala nadšeně a už ji táhla na parket dřív, než Sprite stihla protestovat.

„Ale Cor, já neumím tančit!"

„Neboj se, já tě to naučím!"