Věnováno newky1 ❤

Tony mechanicky věšel vánoční řetězy na nevelký stromek a občas melancholicky pohlédl z okna, za nímž panovala hustá vánice, takže neviděl nic jiného, než jen bílé závěje a padající sníh. Teď byl rád, že mu Pepper nedovolila koupit si lamu, jinak by musela strávit zimu před krbem v obýváku a určitě by jim okousala celý stromek, z čehož by Pep jistojistě nebyla nadšená. Tony si byl ale jistý, že jakmile sníh roztaje, bude o lamu u své manželky škemrat jako malé dítě.

Krabice s nepoužitými ozdobami zavřel a odnosil je stranou, aby tolik nepřekážely. Protáhl se a mrkl na hodiny. Pět odpoledne. Zamračeně pohlédl ke schodišti vedoucímu nahoru. Pepper si šla po obědě lehnout, vypadala vyčerpaně. Určitě to přehnala s pečením vánočního cukroví.

Tony přemítal, jestli by ji neměl jít zkontrolovat. Pro svůj klid v duši se rozhodl, že se na ni půjde mrknout, ale ještě si skočil do kuchyně a do sklenice si natočil vodu. Pomalu z ní upíjel a díval se, jak se sněhové vločky rozpouštějí na okenní tabulce. Nakonec ale pohledem zabloudil k fotografii, která byla schovaná za hrnky.

Opatrně se pro ni natáhl a při pohledu na ni ho píchlo u srdce. Byl na ni spolu s Peterem Parkerem, mladým studentem, jehož poznal teprve před pár lety. Ale i za tu krátkou dobu, kterou s ním strávil, si k němu vybudoval určité pouto.

A teď byl pryč. Navždycky.

S hlubokým povzdechem fotografii vrátil zpátky na původní místo a zapřel se rukama o kuchyňskou linku. Zavřel oči a promítal si v mysli ten den, kdy se mu Peter v náruči proměnil na prach. Doteď jej ta vzpomínka strašila ve snech.

Setrval tak, dokud na rameni neucítil opatrný dotyk. Otevřel oči a ohlédl se. Stála za ním Pepper a posmutněle se na něj usmívala. Poznala na něm, že jej něco trápí. Za ty roky jej znala už dokonale.

,,Ahoj, Pep. Už je ti lépe?" zeptal se jí okamžitě a otočil se k ní, chytaje ji kolem pasu. Úsměv se jí rozšířil a přivinula se blíž k němu. Jednu ruku měla za zády. Tony povytáhl obočí.

,,Už je to lepší, ale kdo ví, na jak dlouho," odvětila tajemně a pohlédla na něj.

,,Myslím, že ti nerozumím, Pep."

Pepper se zhluboka nadechla a kousla se do rtu, na tváři se jí rozléval široký úsměv. V očích se jí třpytilo štěstí. ,,Nebudu tě dlouho napínat. Tony... my..." Ukázala mu, co drží v ruce. Pochopil a překvapeně zalapal po dechu.

,,Ne... to myslíš vážně?" vydechl a třeštil na ni oči. Pak se ale šťastně rozesmál a přitáhl si ji do láskyplného objetí.

,,Ano. Budeme mít miminko."

•••

No, tohle jsem si nemohla odpustit❤ snad se vám to líbilo. Shipujete Pepperony?
Před námi už je poslední jednohubka, wow, to to uteklo, ani se mi tomu nechce věřit!🥺
Mimochodem, příští rok se hodlám spolu s dalšími pisálky zapojit do jedné výzvy, tak kdybyste se k nám chtěl někdo přidat, nebojte se ozvat!
Millie🍪