„Yelena se k nám nepřipojí?" vyzvídal Sam, když nakoukl do kuchyně a našel tam Wandu, jak stojí u sporáku a něco vaří. Rudovláska se na něj ohlédla a pokrčila rameny.

„Netuším. Od včerejšího večera jsem ji neviděla," odpověděla mu zamyšleně.

„No, možná by ses na ni měla jít podívat," navrhl Sam a zatvářil se starostlivě. „Zašel bych za ní sám, ale s tebou si víc rozumí. A jestli se něco děje..."

Wanda přikývla a položila lžíci na talířek. „Máš pravdu. Pohlídáš to, prosím? Nezapomeň to míchat, ať se to nepřipálí. Nerada bych to vařila znova."

Sam na ni cestou mrkl. „No, kdyžtak si objednáme něco z restaurace."

Rudovláska si povzdechla. „To tedy budou Vánoce..." Ale věřila, že to Sam nezkazí, a s poněkud smíšenými pocity se vydala směrem do Yelenina pokoje.

Bylo tomu jen pár týdnů, co se Yelena Belova objevila na základně Avengers s tvrzením, že je Natashina mladší sestra. Nikdo jí to nechtěl uvěřit, protože Natasha se o žádné sestře přece nikdy nezmínila, ale pak jim Wanda potvrdila, že Yelena nelže. Čarodějka věděla, že ve Wakandě při bitvě s Thanosovou armádou Natasha na sestru myslela. A tak Yelena mohla zůstat a seznámit se se všemi, kdo její sestru znali. Tedy, skoro se všemi...

Když Wanda dorazila ke dveřím jejího pokoje, zvedla ruku a krátce zaklepala. Ozvalo se vyzvání, že může jít dovnitř, a tak stiskla kliku a otevřela dveře. A překvapeně zamrkala, když zjistila, že Yelena horečně pobíhá po pokoji a hází svoje nejpotřebnější věci do batohu.

„Yeleno? Ty někam odjíždíš?" zeptala se zmateně Wanda a sledovala roztěkanou blondýnku.

„Mhm," odpověděla jí rozčileně a krátce na ni pohlédla. Ten jeden pohled stačil Wandě k tomu, aby zjistila, co má Black Widow v úmyslu. Šokovaně zalapala po dechu, když zjistila, z jakého důvodu tady vlastně byla.

„Yeleno, to nemůžeš," vyhrkla Wanda a jedním mávnutím zabouchla dveře.

Belova potřásla hlavou a zamrkala. Pak se zamračila. „Ty ses mi dostala do hlavy?!" zavrčela na ni a v očích se jí zablesklo. Z pouzdra vytáhla nůž a pevně jej sevřela v dlani. „Víš, že se neštítím toho se odsud dostat klidně i násilím?"

„A víš, že mně nedělá problém tě zastavit?" opáčila podobným tónem Wanda a zvedla ruku, míříc prsty na nůž, jejž okamžitě lapila její magie, vyrvala jej Yeleně z ruky a odmrštila jej na druhou stranu pokoje, kde se zabodl do podlahy. Yelena zasyčela a vrhla se na Wandu, ale ta ji pomocí magie zvedla do vzduchu dřív, než na ni Widow stihla zaútočit. „Yeleno, přestaň. Nemůžeme si promluvit jako dospělé?"

„Tak mě nech odejít!"

„Nemůžu tě nechat jít, Yeleno," zavrtěla Wanda hlavou. „Prosím, nech si to vysvětlit -"

„Není co!"

„Víš, že ti nechci ublížit. A ty nechceš ublížit mě. Tak mě nenuť k tomu, abych udělala něco, čeho budu později litovat," prosila ji rudovláska. „Yeleno, prosím. Pojďme si o tom promluvit. Slib mi, že se uklidníš a normálně si promluvíme."

Yelena si trpce povzdechla. „Fajn," zavrčela a Wanda ji opatrně vrátila zpět na zem. Blonďatá žena protočila očima a šla se posadit na postel. „Marníš se mnou čas, Wando. Už jsem se rozhodla."

„Rozhodla ses ty, nebo to rozhodl někdo za tebe?" uhodila hřebíček na hlavičku. „Pomsta ti sestru nevrátí, Yeleno, jenom vezme nevinný život a zanechá po sobě spoustu smutku. Clint má rodinu. Potřebují ho."

Ušklíbla se. „Prosím tě, hlavně toho vraha přede mnou nevychvaluj do nebes."

„To nemám v úmyslu. Chci ti jen pomoct, chci, aby sis to dobře rozmyslela. Opravdu ti to za to stojí?" zeptala se jí tiše a pak se šla posadit vedle ní. „Rozumím ti víc, než si myslíš. Taky jsem se vydala špatnou cestou a kdyby mi Avengers nepodali pomocnou ruku, setrvala bych na ní až do teď. I přes to všechno, co jsem provedla, na mě nezanevřeli. Každý si zaslouží druhou šanci. Yeleno, ty přece v hloubi duše víš, že je tohle všechno zbytečné."

Yelena na ni otočila hlavu. „Jenže kvůli němu je moje sestra mrtvá."

Wanda pomalu zavrtěla hlavou. „Ne, kvůli němu ne. Tohle bylo její rozhodnutí, Yeleno. Samozřejmě, že by Clint skočil, aby mohl zachránit její život. Jenže ona to chtěla takhle. Nemohl s tím nic udělat, rozumíš? Nenese za to žádnou zodpovědnost. Clint je dobrý člověk. Byl to on, kdo Natashu přivedl k S.H.I.E.L.D.u. Měl ji zabít, a místo toho jí dal druhou šanci," vyprávěla jí potichu. „A mně pomohl taky. Udělal ze mě Avengera. Byl pro mě přítelem, staral se o mně. Taky jsem v minulosti udělala spoustu chyb. Taky jsem chtěla pomstu. Tony Stark mě připravil o rodiče. Rozumím ti, jak se cítíš. Chápu tu nenávist, chuť mu ublížit stejně, jako on ublížil tobě. Ale tohle není řešení, Yeleno. Vážně tohle chceš? Chceš zahodit tu možnost stát se lepším člověkem?"

„Přestaň si hrát na moralistu."

„Byl to její nejlepší přítel. Natasha by tohle nechtěla," hlesla Wanda a Yelena sklopila hlavu. Samozřejmě, že by Natasha nechtěla, aby jej zabila, ale Natasha už tu není. A ona měla takový vztek, měla v sobě takovou bolest... Na předloktí ucítila opatrný dotek. „Pusť to všechno ven, Yeleno."

„Tak moc mi chybí," zašeptala Yelena a zavřela oči, když ucítila, jak ji v nich štípou slzy. „Ani nevíš, jak moc."

„Věř mi, že vím," povzdechla si při vzpomínce na milovaného Visiona.

Yelena na ni pohlédla skelnýma očima. „Já nevím, co mám dělat, Wando."

„Zůstaň," řekla prostě Wanda. „Nechoď po Clintovi. Je moje rodina, je Avenger. Všem nám na něm záleží. Jestli mu chceš ublížit, budeš se k němu muset dostat přes nás." Pak se ale natáhla pro její ruku a pevně ji stiskla. „Prosím, zůstaň. Můžeš tu začít nový život. Můžeš se stát někým lepším. Jsem si jistá, že Natasha by to takhle chtěla."

Vzdychla si. „Vážně víš, o čem mluvíš, co?"

Pousmála se. „Před lety jsem byla přesně tam, kde ty. Tak mi dovol ti pomoc. Dovol mi, abych ti pomohla jít dál. Musíš jít dál, Yeleno. Nech minulost minulostí. Nedovol, aby tě touha po pomstě zničila."

„Proč mi pomáháš?" zeptala se Yelena potichu.

„Protože i pro mě Natasha hodně znamenala. A protože vím, že ve skutečnosti jsi dobrý člověk."

„Nikdy jsem nepotkala nikoho, jako jsi ty. Nikdy jsem neměla... kamarádku," prozradila jí Yelena.

Wanda se usmála. „Můžeš toho získat mnohem víc. Můžeš získat rodinu, která si kryje záda, která tu pro tebe bude, ať se děje, co se děje." Pak se zvedla a podala jí ruku. Úsměv se jí rozšířil. „Když uděláš krok ven, je z tebe Avenger."