Yelena otevřela dvě lahve piva a postavila je na stůl, zatímco Bucky nandával jídlo z krabiček na talíře. „To bude divný, být na Vánoce doma. Docela nuda, nemyslíš?" poznamenala s úšklebkem a posadila se ke stolu.

Bucky se na ni nevěřícně podíval, a pak nad ní zakroutil hlavou. „Vážně? To si nechceš užít aspoň trochu klidu? Zvlášť o Vánocích?"

„Barnesi, teď jsi řekl trochu nesmysl," protáhla a prsty zaťukala o lahev. „Vánoce a klid? Tyhle dvě slova nejdou dohromady. A navíc už nejsem malá holka, co nedočkavě vytahovala dárky pod stromečkem. Nutno dodat, že to byly jen prázdný krabice."

Tmavovlasý muž uchopil dva plné talíře a donesl je ke stolu. Teprve když jeden postavil před Yelenu, odpověděl: „No, ale teď už na tebe nečekají jen prázdný krabice. Ale jestli ti to pořád nestačí, můžeme se pohádat, abychom ty Vánoce trochu okořenili."

Uchechtla se. „To zní jako dobrej plán. Hádat se je bezva, obzvlášť hádat se s tebou," prohlásila spokojeně a pod stolem ho zlehka kopla do kotníku. Bucky nad ní jen protočil očima, ale i přesto se zlehka usmál.

Chvíli byli oba dva ticho a jen si vychutnávali svou večeři. Bucky by klidně setrval po zbytek večera v tichosti, ale Yelena byla ten typ upovídaného člověka, jemuž nestačí jen naslouchat, v čemž byl Bucky samozřejmě mnohem lepší než v mluvení.

„Tak kvůli čemu se pohádáme?" vrátila se po pár minutách zase zpět tam, kde přestali. Bucky se musel zasmát nad její neoblomností. Yelena se skutečně ráda hádala. „Co třeba kvůli tvému jménu?"

Zlehka se zamračil. „Co je špatného na Jamesovi?"

„Ale ne, nic," mávla rukou, „to nemyslím. Myslím tvoje prostřední jméno. Buchanan." Rozhodila rukama. „Co je tohle sakra za jméno? Buchanan. Zajímalo by mě, co vede lidi k tomu, aby svoje dítě pojmenovali Buchanan. Buchanan," převalovala to slovo na jazyku. „Buchanan. Jako, ono to už předtím znělo dost divně, ale čím víc ho opakuju, tím je to divnější. Buchanan. Nedává to smysl."

„Pro tvou informaci, James Buchanan byl patnáctý prezident Spojených států -"

„Pff, nuda," odfrkla si Yelena a naznačila zívnutí. „Co úžasného vykonal? Asi nic, že? Protože nemám absolutní tušení, že někdo takovej vůbec existoval." Vytáhla z kapsy telefon a Bucky ji nevěřícně sledoval, jak začala cosi vyťukávat.

„Vážně si ho teď hledáš na internetu?"

Yelena zvedla ukazováček. „Pšš, studuju," umlčela ho a Barnes nad ní jen protočil oči. Pak se vítězně ušklíbla. „Ha! Víš, co o něm píšou na Wikipedii? Že to byl jeden z nejhorších amerických prezidentů!" Sjela Buckyho pohledem a vyprskla smíchy. „Víš, co bych nechtěla, Barnesi? Jmenovat se po nejhorším prezidentovi."

„Hele, nebyl nejhorší, byl jen jeden z nejhorších -"

„Prezidentem byl v druhé polovině devatenáctého století. Pamatuješ si na něj?" škádlila ho dál a Bucky nevěděl, jestli ji má pod stolem kopnout, nebo se začít smát. „Buchanan. Divný jméno, divnej člověk." Natáhla se pro lahev a než se napila, potutelně se uculila, dívajíc se Buckymu přímo do očí. „Jo, to sedí."

„Budeš mě ještě dlouho urážet?"

„No to víš, urážet tě mám ještě radši než se s tebou hádat," mrkla na něj a pak se zády opřela o opěradlo židle. „Tak fajn, už toho nechám. Můžeme se začít hádat o něčem jiném."

Bucky rozžvýkal sousto, než jí řekl: „Víš, já bych si docela rád v klidu vychutnal zbytek svojí večeře."

„A já chci zase psa. Každej máme nějaký přání," opáčila vcelku klidně a objala hrdlo lahve rukama, pokládajíc si na ně bradu. „A navíc, to ty jsi začal mluvit o tom, že bychom se měli pohádat."

Několikrát nevěřícně zamrkal. „Co že chceš?"

„Psa." Pokrčila rameny. „Měli bychom si pořídit psa."

„Ani náhodou," odporoval jí Bucky. „Jestli chceš zvíře, tak kočku."

Zamračila se a ohrnula spodní ret. Počkala, než James dojí poslední sousta, a pak spustila: „Kočku? Kočky jsou všude. A ty jich nemáš ještě dost? Několik let jsi s jednou kočkou žil ve Wakandě."

Pobaveně na ni povytáhl obočí. „Mluvíš o T'Challovi, nebo o nějaké ženě, o které nevím?"

Neodpověděla mu. „Koček bylo dost. Budeme mít psa."

„Jestli jsi teď vážně přirovnala Black Panthera ke kočce, tak... já jsem vlastně Bílý Vlk a to znamená, že žádného psa nepotřebujeme," opáčil klidně a spokojeně se napil piva.

Yelena si odfrkla. „Chci psa. Žádnýho vlka."

„Pozdě," usmál se na ni, „už tady pár měsíců žiju. A vlk je pořád lepší než nějaký pavouk, Black Widow."

Blonďatá žena si cosi zamrmlala pod nos a Bucky měl pocit, že tuhle hádku vyhrál. „Taky nám mohli dát lepší alias, co?"

Zlehka ji pod stolem kopl do kotníku. „Není to tak hrozné. Tvoji nepřátelé aspoň ví, že není radno si s tebou zahrávat."

•••

Yelena se rozespale překulila na bok a se zavřenýma očima se protáhla. Nechtělo se jí z vyhřáté postele, ale věděla, že už musí vstát a začít něco dělat, jinak zbytek dne stráví lenošením. A taky už potřebovala na záchod. Mohutně si zívla a promnula si oči. Pak se pomalu posadila a chvíli jen zírala do prázdna, než ji z transu probudil zvonek u domovních dveří. Plácla sebou na postel a zakryla si pažemi tvář. Doufala, že Bucky už je vzhůru a půjde otevřít.

Jenže pak se zvonek ozval znovu. A znovu. Yelena frustrovaně zasyčela a vstala, natahujíc se pro župan. „Barnesi, za tohle ti nakopu prdel," brblala, když vyšla ze své ložnice a zamířila přes chodbu ke dveřím.

Když je otevřela, čekalo na ni překvapení.

Stál tam Bucky a tvářil se tajuplně. „To jako nemáš klíče?!" vyjela na něj a vyčítavě si založila ruce na hrudi. „Kvůli tobě jsem musela nedobrovolně vstát."

„Tak to se omlouvám, ale já jsem si myslel, že už je čas venčení," prohlásil a pobaveně se usmál. Yelena nasadila výraz, kterým se ho beze slov ptala, jestli je normální, ale Bucky se jen uchechtl a sklonil se k něčemu, co Yelena neviděla. Než stačila vykouknout a zjistit, co dělá, napřímil se a ona zalapala po dechu.

„Veselé Vánoce, Yeleno," řekl s úsměvem. „Nakonec ti asi budu muset dát tu prázdnou krabici, protože se obávám, že uvnitř ní by se to naší kamarádce moc nelíbilo," prohlásil a podrbal štěně za uchem.

„Ty jsi mi koupil štěně!" vyjekla nevěřícně a okamžitě si od něj štěňátko převzala do náruče. To se k ní okamžitě přitulilo, začalo ji očichávat a pak jí olízlo ruku. Yelena se nad ním rozplývala a tiskla si ho k sobě. „To je nádherné. Má nějaké jméno?" zajímala se.

Bucky zavrtěl hlavou a díval se, jak září štěstím. „Nemá. Můžeš jí vybrat nějaké sama."

„Pak je to jasné," usmála se nostalgicky při vzpomínce na sestru. „Bude to Fanny."

•••

Shipujete tyhle dva romanticky, nebo jen jako kamarády?😎