Hermiona seděla u jídleního stolu a četla Denního věštce, zatím co dopíjela poslední loky kávy, když si k ní přisedl Draco.

,,Dobré ráno," pozdravila jej s úsměvem a odložila noviny.

,,Dobré," zamumlal a nahnul se přes stůl, aby ji mohl políbit.

,,Jak jsi se vyspal?" zeptala se a podařilo se jí schovat úšklebek, který se jí rýsoval na tváři.

,,Fajn, očividně jsem něco udělal špatně, a už jsem si připravoval i omluvu, ale vážně nemám tušení, co to tentokrát bylo."

,,Ale drahý, jen jsem neměla náladu na tebe a tvoji mrzutost," řekla s úsměvem a pohladila ho po rameni.

,,Cože?" zeptal se nechápavě.

,,Víš, přijde mi, že trochu zneužíváš toho, že tě miluju. Zaslechla jsem tvůj včerejší rozhovor s holkami, a trochu mě to naštvalo. Je to rok od roku horší! Neříkám, že jsem se nezměnila. Stala jsem se Malfoyovou jménem i povahou, jak mi tak rád připomínáš, ale přísáhám Merlin, že jestli nepřestaneš být tolik mrzutý, můžeš si v pokoji pro hosty ustlat natrvalo," řekla podrážděně. V těchto chvíli si vždy vybavila Narcissu a Luciuse. Zdálo se, že se na ně s Dracem čím dál víc podobají.

,,Já, budu se snažit," řekl a chytil ji za ruku. Věděl, že to myslí vážně, a on nechtěl trávit noci sám v pokoji pro hosty, ,,víš, že tě moc miluju, že ano?" zeptal se a propletl jejich prsty.

,,Ano, ale někdy mi přijde, že zapadáme do jakýsich kolejí, a to se mi nelíbí."

Draco na to nic neřekl, jen ji držel za ruku, jako za starých časů. Měla pravdu, a on se považoval za šťastlivce, když to s ním vydržela. Ale tohle nevypadalo dobře, a on nehodlal ohrozit jejich manželství, nebo lásku. Bude se muset snažit.

,,Jo a Anya už je u Blaise, říkala že si s Alexem budou hrát celý den, takže ji máme čekat až na večeři."

,,Hrát?" zeptal se Draco. Vůbec se mu to nelíbilo. Blaise byl sice jeho dlouholetý kamarád, ale ten jeho syn Alex se nějak podezdřele moc motal kolem jeho dcery.

,,Ano, a prosím, nevytahuj zase ty svoje obavy. Je jim deset, Draco. Já a Rose jdeme dnes do města, takže máš celý den pro sebe."

,,Nemůžu se přidat?"

,,Ačkoliv bych tě ráda poslouchala, jak si zase stěžuješ na mudly, ne. Promiň miláčku, ale dámská jízda."

,,Dobře, hádám, že tohle jsem si zasloužil. Buďte opatrné," řekl a ještě než se zvedla ji políbil.

,,Mami! Honem, zapiš tohle," vykřikla Rose a ukazovala na obřího plyšového méďu.

,,Nezdá se ti, že ten seznam pro Santu už je nějaký dlouho?" zeptala se Hermiona, ale i tak méďu na seznam připsala.

,,Neboj, pak to přetřídím."

,,To jsi říkala i vloni a mám takový pocit, že nakonec byl ještě delší."

,,Jo, ale pořád byl kratší, jak ten Zaneův," zabručela a rozběhla se k dalšímu krámu. Hermiona ji následovala a přemýšlela o tom, co řekla její pětileté dcera. Je pravda, že Zane si toho vždy přeje nejvíc. Zneužívá toho, že je vždycky na všechno ukecá, ale Rose nevěděla, že Santa není, a tak psala jen dopis. Anya na druhou stranu byla velmi rozumná. Draco se sice vždycky ještě asi tak tisíckrát ujišťoval, že je to všechno co chce, ale ona i tak řekla, že ano.

Možná, že letos by to měla udělat jinak. Draco nejspíš bude protestovat, uplně slyší, že říká něco jako ve stylu: ,,Jsme Malfoyové, Merlin, nebudeme mít Vánoce jako nějací chudáci. Mé děti si zaslouží jen to nejlepší."

,,Rose, myslím, že pro dnešek už to stačilo, měly bychom se vrátit domů za otcem. Určitě mu je tam bez nás smutno."

,,Tak dobrá," souhlasila Rose a chytla Hermionu za ruku. Společně pomalou procházkou došly na nějaké bezpečné místo, odkud se mohly přemístit.

Doma se Rose zavřela do pokoje a začala pracovat na svém seznamu pro Santu, i když Hermiona nechápala jeho smysl, protože věděla, že jej ještě minimálně desetkrát pozmění. Hermiona šla pohledat svého manžela a asi po deseti minutách ho našla v salonku, jak sedí u krbu.

,,Jsme zpět, lásko," pozdravila ho a sklonila se k němu aby jej mohla políbit na tvář.

,,Bylo načase," řekl s usměvem a stáhl si ji k sobě do klína. Vytáhl z kapsy sirky a zapálil první svíčku na věnci. Hermiona se usmála, když viděla, že na to nepoužil hůlku.

,,Miluju tě," řekla s úsměvem a přitáhla si jej do polibku.

***

Třetí okénko! <3