Stojím na nemalé ploše lemovanou kamennou zídkou. Prašná cesta začíná u velkolepé černé kované brány. Je tu spousty krásných soch z mramoru, většinou vyzobrazující anděly. S nepřirozenou přesností tu jsou položeny náhrobky všech členů královské rodiny, kteří tu mohou býti oplakávány. Nějaké jsou velkolepé, jiné skromnější.

 S květinami v ruce se zastavím u jednoho z nejnovějších.

 „Smutný život potkal ji, štěstí až na sklonku života. Osud však tkal krutou nit, duši její pohltila prázdnota. 

Nechť princezna Dara zůstane ve všech srdcích neopomenuta.."

 Položila jsem k hrobu bílou lilii, jako znak toho, že mě mrzí naše zbytečné spory. „Opravdu bych se s tebou chtěla usmířit a poděkovat ti... Za všechno." zašeptala jsem a pak dál mlčky přemýšlela o životě své matky z jiného úhlu pohledu, než doposud. 

 Rychle jsem potřásla hlavou, snad abych vypudila dotěrné otázky ze své hlavy a šla k náhrobku vedle.

 „Jeho život byla velká lest, nenalezl ven z ní cest. Krutost jeho srdce poblouznila, o život ho obrala.

Doufejme, že činy prince Sebastiana budou pochopeny..."

 I on ve mně stále vyvolával zmatek i lítost. Byla jsme rodina, bohužel poštvaná proti sobě. I k jeho hrobu jsem položila květiny, avšak s výběrem jsem si přespříliš nelámala hlavu. Vybrala jsem rozkvetlé karafiáty.

 Posmutněle jsem pokrčila rameny a opustila hřbitov. K bráně již přišel můj princ, který předtím zase bloudil bůh ví kde. Možná byl na druhém konci vesmíru, nebo možná seděl v knihovně.

„Zase jsi tam byla?" ptal se poněkud ustaraně a jednou rukou mě objal kolem ramen

„Pořád je to moje rodina, něco mě tam nutí chodit. Já nevím, nějaká úcta či co." mumlala jsem a i s ním jsem se rozešla k bráně

„Chápu, ale to neznamená, že tam strávíš celé dny a protruchlíš je. Jsi poslední dobou strašně zamlklá... Tamto je již minulost, užívej si života, tvá matka by si to přála." povídal s úsměvem a lípl mi pusu do vlasů. Tím vším mě donutil k úsměvu.

Asi až tímhle okamžikem jsem s ním začala novou etapu svého života.

Šťastného života.

Mno...

Ukončovat neumím :D 

I přesto doufám, že se vám tato FF líbila a snad se někdy setkáme u jiného příběhu (FF to učitě nebude), který bude snad i lepší...

Jak zápletkou, tak i stylisticky :D 

Pá ^^ :D 

 PS: Děkuji za vaše hlasy a v některém případě i milé komenty ^^