Adrien 

,,Jsi nádherná lásko." Zašeptal jsem svojí přítelkyni do pokožky, poté co jsem se k ní přitiskl a dal jí polibek na zátylek, kde měla vytetované malé srdíčko. ,,Lechtáš mě." Zasmála se a chytla mé ruce, které jí spočívaly na bocích. Má tak krásný smích, pokaždé co Marinette slyším se smát, mám potřebu se usmívat od ucha k uchu, dělá mě to šťastným. ,,Copak s tím uděláš?" Zasmál jsem se a více si ji přitiskl k sobě. Její vlasy mě šimraly v obličeji, ale to mě rozhodně neodradilo od ní odstoupit či ji jen na malý moment pustit ze své náruče. Pomalu se na mě otočila a spojila své ruce za mojí hlavou, přičemž si mě k sobě přitáhla, tak, až se mé rty dotýkaly těch jejích. ,,Napřed tě rozptýlím." Promluvila tiše do ticha, u čehož se pousmála a skousla můj spodní ret. ,,To jsem nechtěla." Pronese se smíchem v hlase a pomalu se ode mě odtahuje. ,,To opravdu bolelo, ale nějak ti to nezabralo." Uchopím ji za zápěstí a přitáhnu nazpět k sobě. ,,Polib mě za bolestné, které jsi mi způsobila." Nadzvednu jedno ze svých obočí, když pobaveně čekám na její reakci. ,,Když se skloníš." Zaklonila svoji hlavu, aby ke mně měla lepší přístup, při čemž se postavila i na své špičky. ,,Jak si přeješ má dámo." Naše rty se znovu setkaly. 

Speciál jen tak <3

Psaní mi tak moc chybí, ani nevíte, jak moc. Vy mi chybíte <33 

Snad se brzo dokopu ke psaní nové knihy, třeba tady ještě nějaké své čtenáře mám. 

Mé psaní se poněkud trochu změnilo, k lepšímu směru, snad, takže by to už i nějak mohlo vypadat.

Zatím se mějte<3 

( ing - famousssprincesss = zde dávám často věci o Wattpadu, takže až se někdy znovu dokopu ke psaní, dám vědět tam )