Adrien

"Nikam nejedu! Kolikrát ti to mám říkat, že jdu dneska s Marinette do kavárny." Protočil jsem panenkami a sedl si do kožené sedačky. "Lila se na tebe těšila."  Řekl otec a stoupl si přede mě. "Takže tu kavárnu odvoláš." "Neodvolám. Marinette už čeká. Takže já jdu." Stoupl jsem si a šel ke dveřím. "Je to můj život a já si vybral Marinette. Tak to pochop." Zabouchl jsem a vykročil na chodník.

"Kde jsi tak dlouho?" Propalovala mě Marinette pohledem. "Promiň, otec mě nechtěl pustit. Chce abych trávil víc času s Lilou." Omluvně jsem se na ni podíval a podržel jí dveře do kavárny. "Jaký je tvůj plán?" Zeptala se mě, když se posadila. "Nechápu otázku." "Co máš se mnou za lubem?" "Zatím nic." Ušklíbl jsem se. "Moc vtipné pane Agreste." Zasmála se ironicky a protočila panenkami. Je docela roztomilá. "Zatím chci být kamarád, ale před otcem a Lilou to musíme hrát. Dobře?" Zeptal jsem se a ona chápavě přikývla. "Stejně je to divné. Proč si na to někoho nenajmeš? Proč já?" Tolik otázek a ani já na ně neznám odpověď. "Sám nevím. Prostě jsi to ty a tak to bude." Pokrčil jsem rameny a upil kávy, kterou mi obsluha přinesla.

Ahuj lidi C:

Omlouvám se, za tak malou aktivitu, ale můj králík mi překousal šňůru od PC přes který ty knihy píšu a jaksi nemám čím ho nabít XD Sad nom 

Názory?

Co si myslíte, že se stane?

Zatím <3