Adrien

"Nemůžu usnout." Zastěžovala si Marinette a posadila se na postel. "To mě musíš budit? Já spím, na rozdíl od tebe." Zabručel jsem do peřin. "Potřebuju na záchod." Postavila se a čekala až jí řeknu kudy kam. "Dveře vpravo." Ukázal jsem na dveře a také se po chvíli posadil. "Klidně lež, já tam dojdu sama." Pousmála se a otočila se ke dveřím, které vedly do koupelny. "Já vím, že tam dojdeš. Už je z tebe velká holka." Uchechtl jsem se a protřel si oči. Zakroutila nechápavě hlavou a vešla do koupelny.

"Adriene!" Skočila na moji postel Marinette. "Nekřič tolik." Okřikl jsem ji a dal jí na rty svůj prst. "Prosím, zabij to." Odtáhla se ode mě a schovala se za mě. "Co?" Podíval jsem se na ni nechápavým pohledem. "Pavouk." Řekla neslyšně.

Podíval jsem se na ni a pokrčil rameny. "Stačilo ho jen přimáčknout, nemusel jsi po něm házet pantoflu." Zamračila se a pak se rozesmála. "Příště si 'to' zabiješ sama." Vyplázl jsem na ni jazyk a otočil se k odchodu. "Děkuji." "Není za co."

!ROK NA WATTPADU!

Děkuji, že jste tady se mnou. Bez VÁS by to nemělo cenu.. <3 !DĚKUJI!

Názory?