>5<
Adrien
"Kdy jsi mi to chtěl sdělit? Teď musím kvůli tobě Lilu odvolat." Povzdechl si. "Můj problém to není." Pokrčil jsem rameny a sedl si do tureckého sedu. "Zítra mi ji přijdeš ukázat. Povečeří u nás." Stoupl si a já nevěřícně vykulil oči. "Cože?" Řekl jsem překvapeně. "Jak jsem řekl. Zítra jí dovedeš a Lila povečeří s námi." Vytáhl si bloček a něco do něho načmáral. "Cože?!" Stoupl jsem si a udělal krok dozadu. "Nevím proč jsi tak překvapený." Pousmál se a rozcuchal mi vlasy.
"Děláš si srandu, že?" Zeptala se mě pobaveně Marinette. "Prosím. Je to jen nevinná večeře s otcem a tou nánou Lilou." Klekl jsem si před ní. "Neznáme se až tak dobře." Založila si ruce na prsou. "Tak mi o sobě něco řekni." Pousmál jsem se a postavil se před ní. "Budu vypadat jako krteček v kalhotkách s lopatičkou. Nikam nejdu."
Názory?
Zítra škola :'''' NECHCU! Budu brečet :'''(
Tak zatím ahuj <3
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top