Kapitola pátá - Samuel

Nejstarší a nejmladší bratr spolu posedávali v Central Parku a už nějakou chvíli očekávali, že je zde najde bratr prostřední. Teodor ale nebyl k vidění a Samuel začínal mít to tušení, že ještě ani nezjistil, že jsou pryč. Povzdychl si a zvedl se. Stephan na něj překvapeně zamrkal.

„Kam jdeš?" nechápal.

„Ty jdeš taky," ušklíbl se na něj Samuel, „vracíme se zpátky."

„Zpátky?" vyjekl Stephan šokovaně a pak se ztišil. „To myslíš zpátky do období baroka?"

„Ano," protočil oči Sam, „jdeme pro našeho milovaného bratříka."

„Teodor přijde," pokoušel se ho ujistit Stephan.

„Zvedni se a jdeme," zavrtěl hlavou Samuel.

Mladší bratr se neochotně zvedl a nechal se rovnou několikrát pobízet, aby přidal. Samuel ho zavedl do jedné z postranních uliček, kterých v New Yorku bylo plno. Pozastavil se a ohlédl se, aby si naposledy vychutnal pohled na Central Park. Doufal, že se do tohohle města ještě jednou vrátí.

„Tak co je?" uslyšel otráveného Stephana.

Otočil se na patě a svižným krokem prošel kolem bratra, který ho následoval až dozadu na konec uličky, která byla slepá. Samuel si natočil Stephana naproti sobě a vzal ho za ruce. Bratr protočil oči a zatvářil se více než otráveně.

„Přestaň," napomenul ho bratr a silně mu ruce stiskl.

Stephan zasténal bolestí. Když ho bratr pustil, narovnal se a konečně zvážněl. Oběma naráz se objevila křídla. Samuel se nadechl a zavřel oči, aby si dokonale dokázal vybavit bělostný altánek v zahradách zámku.

„Připravený?" zeptal se Samuela.

„Víc, než si myslíš," uslyšel bratra a věděl, že to myslí vážně.

Oba se zhluboka nadechli a během vteřiny po nich zbyly už jen stopy bot v prachu.


Kratší pátá kapitolka :)

Přidám ještě další, tak se můžete těšit :)

Doufám, že se líbí :) pokud ano - koment nebo follow potěší :)

To be continued, 

Aerstea 

P. S. Obrázky nevlastním - půjčené ;)

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top