,,Výborně, slečno Pytlíková, ale příště se pokuste nás do takovéto šlamastyky vůbec nezatáhnout," pochválil ji a zároveň jí vynadal Thorin. Trochu ji to zamrzelo, protože riskovala svůj život nejdříve aby zachránila poníky, a pak aby zachránila trpaslíky.

,,Buďte rád, Thorine, že tu byla. Jako jediná měla tolik rozumu, aby hrála o čas. Kde byste byli, kdyby tu nebyla," pronesl vážně Gandalf a koukal na tvrdohlavého trpaslíka, který si nikdy nenechal nic rozmluvit. To byl každopádně i důvod, proč se Gandalf vydal pryč, když se utábořili. Nechtěl na tom místě být, protože tušil, že je tam něco v nepořádku. Thorin mu nevěřil. Ale jako vždy se čaroděj ani v tuto chvíli nemýlil.

,,Někde by tady měla být jeskyně, ve které se ukrývali. Není běžné, aby byli zlobři tak daleko z obroviště," pronesl místo toho Thorin a spolu s ostatními hledali jeskyni. Netrvalo to dlouho a opravdu našli jednu, která byla plná zlata, které trpáslici začali okamžite hrabat na jednu hromadu a následně zakopávat do země. Jediného Thorina zaujalo něco jiného. Dva meče, jeden větší a delší, druhý menší a obratnější.

,,Ukovali je vznešení elfové z Gondolinu," pronesl Gandalf držíc v ruce také jeden dlouhý meč z toho nejčiřejšího kovu, který kdy viděla. Zbraň vypadala majestátně a jako by nikdy nebyla použita. Tušila ale, že opak je pravdou a že tyto meče mají za sebou velké bitvy.

Když se Thorin dozvěděl, že jde o elfské meče, nakrčil zhnuseně nos a chtěl je odhodit zpět na zem. ,,Lepší čepel byste nenašel," zastavil ho čaroděj v půlce pohybu a věnoval trpaslíkovi před sebou přísný pohled.

Thorin si ještě jednou prohlédl zbraň ve svých rukou a nakonec si tu větší připnul k opasku. Loreen ho celou dobu pozorovala, protože se snažila nevnímat štiplavý puch, kostry a nepořádek, které se v jeskyni nacházely. Thorin se na ni otočil a pohlédl jí do očí. Ona rychle svým zrakem uhnula stranou. Ještě s ním nemluvila od chvíle, co jí vynadal. 

Uslyšela jeho kroky, jak došel až k ní, a zastavil se. Pomalu zvedla hlavu a podívala se na něj. Čekala, co po ní trpaslík chce. Natáhl k ní ruku s menším mečem, který našel. ,,Bude se vám hodit víc, než si myslíte," pronesl vážně.

Loreen si od něj opatrně převzala mečík a nejistě ho sevřela v ruce. ,,Ale já s tím vůbec neumím zacházet," zamumlala a prohlížela si meč. V Kraji se bojovat neučili. Nepotřebovali to. Největší umění tam bylo házení kaštany a možná ještě střílení z praku. Mistrem tohoto umění byl její bratranec z tátovy strany, Bilbo. Šlo mu to opravdu dobře, ale to bylo tak jediné, v čem byl zručný. Jinak to byl popudlivý, mrzutý hobit, který se všem stranil, pokud mohl.  Měl rád svůj klid a teplo domova a rozhodně nevyhledával žádné dobrodružství. To měli ostatně podobné, akorát že on nyní seděl v pohodlí své nory, zatímco ona se trmácela na této nepohodlné a velice nebezpečné cestě a nikomu o svém odchodu neřekla ani slovo.

,,Je to jednoduché," začal Thorin a postavil se těsně za ni. ,,Meč musíte pevně uchopit oběma rukama, " chytil její druhou ruku a přesunul ji na meč. ,,Potom se musíte postavit do vhodné pozice, mírně se pokrčit v kolenou a mít je stále pružná. Meč si natavíte takto, abyste mohla vykrýt útoky protivníka," mluvil na ni tichým, hlubokým hlasem. Jeho horký dech se dotýkal pokožky na krku a jí v tom místě naskákala husí kůže. Srdce jí bušilo jako o závod, když ji ovanula jeho specifická vůně, která ji záhadným způsobem uklidňovala a vyváděla z rovnováhy ve stejný čas. Motýlci jí poletovali v břiše. Cítila něco tak zvláštního, že to nedokázala pojmenovat.

Najednou meč v jejích rukou zmodral a rozzářil se a ona ho leknutím málem upustila. Změny meče si všimnul i Gandalf a mírně se mu rozšířily zorničky. ,,Skřeti! Budou někde poblíž."

Museli rychle opustit zlobří jeskyni, ale před ní je čekalo další překvapení v podobě prazvláštně vypadajícího človíčka, kolem kterého neustále poletovali drobouncí ptáčci. Vedle něj stály sáně, které táhli králíci o trochu větší, než jsou ti běžní. Podle toho, co zaslechla, se jednalo o Radagasta, dalšího čaroděje. Přišel Gandalfa informovat o nějakém skrytém zlu, co nabírá na síle.

Neměla to šanci ale dál poslouchat, protože za jejími zády se ozvalo zavrčení. Celá zbledla, vytasila meč a otočila se v tu pravou chvíli. Skočil po ní obrovský vlk. Jen tak tak se skrčila v postoji, který ji Thorin před chvílí učil a meč držela napřažený před sebou tak, že ho zabodla do nestvůry, která by ji jistojistě snědla. Naneštěstí ji vrrrk zavalil, ale trpaslíci ji přispěchali na pomoc a zvíře z ní sundali.

Postavila se a rychle z mrtvého zvířete vytáhla meč, i když jí to dalo zabrat a celá se přitom klepala. Bylo to poprvé, co něco zabila. A bála se, že to není naposledy, co musela něco takového udělat. Zakrvácený meč utřela do kožichu zvířete a otočila se na trpaslíky, kteří na ni zaraženě hleděli. I ona byla zaražená ze svého činu. Celá zbledla a udělalo se jí nevolno.

,,Vrrrci, " řekl popuzeně Thorin. ,,Smečka i se skřety budou nedaleko, musíme rychle zmizet. Je vám dobře?" přešel k ní a skenoval její obličej. Chytil ji za paži a pomoh jí najít ztracenou stabilitu. ,,Zabila jste ho dobře, učíte se rychle, " snažil se ji trochu pochválit, ale jen to tím zhoršil.

,,Chudák zvíře," zamumlala a hlas se jí třásl. ,,Nevím, co to do mě vjelo. Ale když po mně skočil, vůbec jsem o tom nepřemýšlela," mumlala rychle a nesrozumitelně.  Celé tělo se jí třáslo a nohy měla jako z másla.

,,Tím, že jste to zvíře zabila, jste více životů zachránila. Vrrrci jsou posluhovači skřetů," uklidňoval ji Thorin. Stále z toho ale byla rozhozená. Během jejího rozhovoru s Thorinem se Radagast rozhodl jim pomoct a odlákat skřety z jejich dosahu.

Společenstvo se co nejtišeji rozběhlo opačný směrem, než vyjel Radagast se svými králíky z Rozgomeru. Utíkali po pláni a schovávali se mezi velkými balvany. Jeden vrrrk se skřetem je ale zpozoroval a vrhl se na ně v nestřeženou chvíli. Trpaslíci ho sice ihned skolili, ale stihl přilákat pozornost dalších, kteří se vydali k nim. Trpaslíci se sice připravili k boji, ona se místo toho schovávala u kamene a v rukou křečovitě svírala meč.

,,Tudy, vy hlupáci," vykouknul ze skuliny mezi kameny Gandalf a Loreen neváhala ani chvilku a skočila do pukliny. Všude jí to momentálně přišlo bezpečnější než na té otevřené planině. I ostatní následovali jejího příkladu. Přeci jen stáli proti veliké přesile. Sotva se sklouzli dolů do skryté jeskyně, ozvalo se zadunění rohu a svist šípů.

,,Elfové," pronesl Thorin mezi zuby a koukal přitom na cestu klikatící se jeskyní dál. Očividně tušil, kam vede a vůbec se mu to nelíbilo.

,,Je to odtud jediná cesta, Thorine. Měl byste být elfům vděčný, že celému společenstvu zachránili život," pronesl klidně Gandalf. Oči trpaslíka plály hněvem a nebyl jediný. I Dvalin se tvářil velmi popuzeně a ostatní na tom nebyli jinak. Jen Balin si povzdechl a promnul unaveně spánky.

,,Promiňte, ale proč elfy tak nesnášíte? Vždyť nikomu nic zlého nedělají," pronesla opatrně a tu chvíli se na ni podívalo 13 párů očí. Ona ale vnímala intenzivně jen ty jedny ledově modré.

,,Elfové nám nepomohli. Když můj lid prchal od hory, v zádech dračí oheň, oni se jen dívali. Ten zmetek Thranduil tam stál a pak se stáhl zpět do své lesní díry, ze které vylezl, zatímco můj lid trpěl," vyrazil jí dech svými slovy. Netušila, čím začaly jejich spory, ale tohle bylo mnohem horší, než čekala. Ovšem nebyl to důvod nenávidět všechny elfy. 

,,Všichni ale určitě nejsou stejní. Vždyť koukněte, elfové z Roklinky nás právě zachránili. Pomohli nám proti skřetům," nedala se odbít. Thorin přimhouřil oči, pak se k ní otočil zády a vydal se klikatou, úzkou cestičkou vstříc tomu, co je čeká na jejím konci.

,,To jste tomu dala. S Thorinem není dobré se dohadovat," poplácal ji po rameni Balin a vydal se pryč. Nakonec i ona s povzdechem následovala společenstvo a byla ráda, že tak udělala, protože se jí na samém konci jeskyně otevřel ten nejkrásnější výhled, jakého se jí kdy v životě dostalo.

...

Milí čtenáři,

přináším vám novou kapitolu. Mám teď méně času, ale kapitoly mám předepsané dopředu, akorát dodělávám korekturu. Budu se proto snažit vydávat dál alespoň trochu pravidelně a podle možností.

Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu.

Mějte hezký zbytek dne,

Marrta20