Tato povídka byla napsána v roce 2010 a nyní upravena a podle ní napsán zbytek povídky.

Hermiona se dostane do svízelné situace, kterou může vyřešit jen její bývalý milenec Severus Snape. S čím vším bude ochotná souhlasit, jen proto, aby od něj získala kladné hodnocení a mohla tak dokončit své studium léčitelství?

***

Velká aula fakulty přírodního léčitelství praskala ve švech. Studenti posledních ročníků, kteří zde seděli, měli nervy napnuté jako struny. Právě se dozvěděli, že k závěrečným zkouškám, které je budou čekat za tři měsíce, potřebují  absolvovat povinné kolečko na všech odděleních v nemocnici svatého Munga, včetně lektvarove laboratoře.

Když se Hermiona konečně dostala k pergamenům, na které se studenti zapisovali, zbylo již jen pár posledních míst. Ovšem do laboratoří už bylo úplně plno. Šla se zeptat profesora co s tím. Nebyla jediná, společně s ní mělo ještě dalších deset studentů stejný problém.

" Odkázal bych vás tedy na mistry lektvarů," řekl profesor a odešel.

No tos mi teda pomohl. Ne nebudu na něj myslet ne!

Se zamračným výrazem se vydali do knihovny. Knihu se seznamem lektvaristů našli celkem snadno. Spolužák Jack v ní začal listovat.

" Tady to je, posledních několik  žijících mistrů, kteří poskytují konzultace," díval se mu pres rameno další spolužák. Nastal šrumec, každý si chtěl zabrat někoho. Zbývali poslední tři.

" Beru toho v jižní Itálii, Alfonso Belliny, je mu sto padesát tři," zubil se Jack a posunul knihu dál. Další spolužák Bob si vybral z Ruska Igora Gregoroviče, který poskytoval konzultace jen výjimečně, protože byl již nějakou dobu slepý. Bylo mu téměř dvě stě let. Jako poslední si knihu vzala Hermiona a podívala se na a konec seznamu.

No to ne!

" Myslím, že bys ho mohla znát, učil v Bradavicích," poznamenal Bob.

" Jo, dřív mě ucil," řekla tiše.

A taky byl mým milencem, než jsem od něj před rokem po letech ve vztahu utekla. Protože se choval jako žárlivý despota. Sakra!

" Ale píše se tam že nikdy neposkytuje konzultace," pokrčil Jack rameny.

" Třeba udělá výjimku, když tě zná," utěšoval jí Bob.

" Pochybuju, ale zkusit to musím," povzdechla si Hermiona.

***

Rozhodla se, že mu nejdříve napíše dopis, protože vidět ho osobně, bude i tak nápor na psychiku.

Profesore, zřejmě se divíte proč vám píšu, zvláště pak když uvážím, za jakých okolností jsme se viděli naposled. Nicméně vás musím požádat o pomoc. Kvůli mému studiu. Potřebuji praxi v lektvarové laboratoři. Naneštěstí je u svatého Munga je zcela přeplněná a proto zbývající studenti žádají mistry lektvarů. Moji spolužáci si již zabrali mistry lektvarů, kteří poskytují konzultace. Vím, že vy to nemáte ve zvyku, ale nemám jinou možnost než požádat vás, nikdo jiný nezbyl.  Prosím potřebuji to, abych mohla dokončit zkoušky. Vím, že jste špička ve svém oboru, potřebuji se od vás učit. Budu vám velmi vděčná za týdenní praxi a hodnocení pro školu.
S pozdravem Hermiona Grangerová.

"A teď, děj se vůle Merlinova!"

***

Severus zíral na pergamen před sebou. Nemyslel si, že ještě někdy uvidí její rukopis. Před rokem od něj utekla, když ukončila jejich bouřlivý vztah. Pravda choval se tehdy poměrně iracionálně, ale copak mohl jednat jinak, když se kolem ní ochomítal ten zrzoun a odmítal připustit, že prohrál a Hermiona patří k němu. Když odcházela vykřičela na něj spoustu nepěkných věcí a od té doby ji neviděl. Marně se jí pokoušel jakkoli kontaktovat. Nechávala se zapírat a všechny sovy se mu vrátily zpět. Zřejmě na ně uvalila matoucí kouzlo. Ale nyní mu napsala sama od sebe. Musel využít toho, že ho požádala o pomoc. A tak jí odpověděl.

***

Třesoucí se rukou otevřela obálku a přelítla ty řádky.

Ačkoli jsem vcelku polichocen tvými úmysly, nemám času nazbyt, vzhledem k tomu, že vlastním firmu na výrobu lektvarů, můj čas je velmi drahocený. Co jsi ochotna nabídnout mi jako kompenzaci, že s tebou budu ztrácet čas?

Hermiona si odfrkla. To je celý on. Psát tak, aby si člověk připadal jako idiot.

Načmárala vzkaz.

Nabízím vám vše, co uvařím pro vaší potřebu, výjimku budou tvořit jen vzorky pro mou školu. Vše samozřejmě budu financovat já.

a poslala sovu zpět.

***

Vcelku lákavá nabídka, nicméně to neřeší volný čas, kterého si velmi cením. Dovedu si představit  trávit čas příjemnějším způsobem, pokud mi rozumíš.

"No to si snad dělá srandu!"

Je to myšleno vážně?

Zcela vážně. Neutekla jsi tenkrát, když jsem po tobě žádal splátku dluhu, ani kvůli půjčení knih. Že bys najednou ztratila své nebelvírské já? Pokud tomu tak je, jsem zvědav, který kolega se tě ujme.

***

"Zatracený Snape. Co si o sobě vůbec mysli? Co kdybych už někoho měla? Myslí si, že mě může znovu vydírat jako když jsme spolu začali? Ale potřebuju to proklatý doporučení. Merline, já ho tak nesnáším!"

Jakkoli je vaše nabídka opět nehorázná, nemám bohužel jinou možnost než souhlasit. Setkám se s vámi až mi skočí kolečko v nemocnici, což bude zhruba za měsíc.

***

"Zdá se že ji odvaha ještě stále neopustila. Uvidíme co z toho nakonec bude," Severus se pousmál. Představoval si jaké to bude mít Hermionu opět u sebe.

Poslední dobou sice nežil jako mnich, ale nebylo to ono. Celý ten čas, toužil stále po ní.

***

Seděla v mudlovské hospodě a dodávala do odvahy, aby se přemístila do Tkalcovské ulice.

Proč jsem zase souhlasila s tak sprostým vydíráním? Musela jsem se pomátnout. Měla jsem přeci jen zkusit jít s některým ze spolužáků na praxi společně. Třeba by to přeci jen šlo. Dalo mi práci ho vymazat ze svého života. Už jsem na něj skoro nemyslela a teď se do toho řítím zas. Zpropadený Snape. Nemohl prostě jen souhlasit. Musel do toho zatahovat postel? Nenávidím ho!

Dopila čaj a pak šla zaplatit. V nejbližší tmavé uličce se přemístila. O pár minut později již zvonila u domu. Přišel jí otevřít osobně. Vypadal tak, jak si ho pamatovala. Neměl na sobě hábit a tak vynikla jeho štíhlá postava. Slušelo mu to a on to zatraceně dobře věděl. V tváři se mu usadil ironický úsměv. Sjel jí hodnotícím pohledem. Vypadala přepadle. Ustoupil stranou, aby mohla vejít

" Dobré ráno, profesore," řekla tiše. Rozhodla se mu vykat. Aby si udržela alespoň zdání odstupu. Nasála známou vůni těchto prostor, které ještě zhruba před rokem obývala. Vzpomínky jí zaplavily mysl. Zavřela oči a zachvěla se. V očích se ji lehce zaleskly slzy. Tiše ji pozoroval a odhadoval, co si asi tak myslí. Věděl, že to nebude jednoduché, nicméně ty slzy ho překvapily. Vždyť to ona opustila jeho.

" Už nejsem tvůj profesor," připomněl jí. Zamrkala, aby zahnala slzy a podívala se mu zpříma do očí.

" To oslovení mi vyhovuje, však mi budete pomáhat při studiu," řekla.

" Jak myslíš," pokrčil rameny," měli bychom si promluvit o pravidlech praxe," řekl a mávl hůlkou na psací potřeby na stole. Aktivoval tak samozapisovací brk.

" Jaká pravidla?" zeptala se zatímco si sedala na židli a Severus naproti ní.

" Za prvé, veškeré lektvary, které v tomto týdnu uvaříme patří výhradně mě až na malé vzorky pro lékouzelnickou školu," řekl a brk začal zapisovat, co říká.

" Za druhé, přísady do zmíněných lektvarů jsi se uvolila financovat sama ze svých vlastních prostředků. Z mých soukromých zásob se nepoužije nic. Za třetí, na uvaření dvaceti léčitelských lektvarů máš týden, ani o den déle. Za čtvrté, budeme začínat každý den o sedmé ráno a končit v sedm večer. Přestávky budou jen v případě nutnosti. Za páté, chci s tebou mít sex každou noc kterou tu strávíš a proto budeš spát u mne v ložnici," zakončil Severus a tvářil se přitom jako by jen diktoval nákupní seznam. Potom brk deaktivoval.