S posledním řádkem Mira jemně zavřela knížku a chvíli prstem přejížděla po kožené vazbě. Ten příběh pro ni hodně znamenal. Nejen proto, že určoval její podstatu, ale také proto, že jí ho vždycky vyprávěla babička. Ten příběh byl pro ni a babičku něčím posvátným, něčím, co sdílely jenom spolu. Pro nikoho z rodiny neměla pověst o Faolanovi a Ceaně takový význam, jako pro ně dvě. Babička jí ho často vyprávěla před spaním. Mira ten příběh znala i pozpátku. Vždycky, když znovu pročítala ty křehké stránky, měla pocit, že Faolana a Ceanu zná, že jsou někde blízko ní. Poznávala je celý život. Vyrostla spolu s nimi.

„To byl hezký příběh," zamumlal z postele Cormoran.

Mira byla rázem zpátky v hotelovém pokoji.

„Takže tě to nakonec neuspalo?" přinutila se k chabému úsměvu. Pokaždé, když se do toho příběhu ponořila, se jí chtělo brečet. Někdy smutkem, někdy radostí. Záleželo na tom, v jakém byla zrovna rozpoložení. Teď se jí všechno hroutilo pod rukama, takže radostí to zrovna nebylo.

„Ne," zavrtěl Strike hlavou, „vlastně to bylo docela hezký."

Mira si protáhla ztuhlé nohy. Knížečku položila na kraj postele a prokřupala si klouby. Začínala ji přemáhat únava. I tak se ale musela zeptat.

„Proč jsi sem přišel? Chci říct...venku sis ošklivě ublížil, měl jsi jít spíš domů. Tak proč ses belhal ještě sem?"

Protože jsem tě potřeboval vidět, blesklo Strikovi hlavou. Ale tohle jí nemohl říct. Ne teď. A možná že nikdy. Všechno kolem mu posloužilo jen jako skvělá zástěrka, proč se trmácet až do hotelu i se zraněnou nohou. Ta zpráva ho vykolejila a bylo nepravděpodobné, že by se jednalo zrovna o Miru, ale musel se přesvědčit na vlastní oči, že jí nic není.

„Dostal jsem zprávu, že v nějakém hotelu v Mayfair došlo k vloupání. Byli tam nějací zranění," řekl.

„A ty sis myslel, že to bylo tady a má to co dělat se mnou?"

Celou dobu zíral do stropu, ale teď k ní obrátil pohled. Se spojenýma rukama se předkláněla v křesle, hrbila se a kroutila kotníky. Ale ty nádherné kočičí oči upírala na něj a v dohasínajícím slunečním světle vypadala jako anděl se zlatou aurou kolem. Jak jen by si ten polibek chtěl zopakovat. Ale nešlo to. Už kvůli ní. Nemohl ji připravit o to, co si za ty měsíce, kdy ho neznala, vybudovala. Nepatřila mu. Nepatřila nikomu, ale svou přízeň a srdce se rozhodla věnovat jeho bratrovi. I když Al upadl v nemilost, on byl jediný muž, který měl dovoleno ji líbat. Ne Strike. O to víc to bolelo. Protože on tady byl, zatímco Al ne. A stejně nemohl nic udělat.

Pokrčil rameny. „Vzhledem k tomu, co se teď děje, mě to napadlo. Musel jsem si to ověřit. Vyčítal bych si, kdyby ne."

Mira se znovu opřela v křesle. Prohmatala si ramena a krk, zajela si do vlasů a chvíli tak přemýšlela, jako kdyby u ní nikdo ani nebyl.

„Jak moc zlé bylo to, co se stalo?" vypadlo z ní náhle, aniž by si to předem promyslela.

Proč mi to špatné nepřišlo?

Strike ta slova honem rychle spolkl. Bylo to špatné. Bez debat.

„Vlastně to bylo dobré," odpověděl. „Co?" na oko se divil, když po něm vrhla znepokojený škleb. „I jako opilá líbáš dobře."

„No, děkuji, ale já to myslím vážně."

„Já taky."

Mira složila hlavu do dlaní. Věděla, že jí to chce jen ulehčit, ale jak se to celé dalo zlehčit? Vždyť to byla hrozná chyba. A přestože si maličkatý kousek jí samé přál, aby to chyba nebyla, nemohla se tomu poddat. Milovala Ala. Tím si byla jistá. Nedokázala všechny ty společné okamžiky jen tak zahodit, ať už jí ublížil sebevíc. Cormoran byl tak jiný. Zásadový, pracovitý, nic pro něj nebylo nemožné, stál si za svými rozhodnutími a nikdy jich nelitoval. Nelitoval i toho, co se mezi nimi stalo? Litovala toho ona?

„Podívej," začal Cormoran, „byli jsme opilí."

„To nikoho z nás neomlouvá," skočila mu do řeči.

„Ne," zavrtěl hlavou, „ale stalo se to. Možná to bylo krásný, ale nemělo to být. Řekl bych, že kdyby měl aspoň jeden z nás nad sebou jen trochu kontrolu, tak by se to nestalo."

„A co když stalo?" zamumlala Mira s pohledem upřeným někam do prázdna.

Strike si to v hloubi duše opravdu přál. Přál si, aby se to stalo, i kdyby byla střízlivá. Ale byla to jen bláhová naděje, k níž se nemohl, nesměl, upínat.

Není pro tebe.

Opakoval si to pořád a pořád dokola. Rozum to chápal, ale srdce se mu stejně splašilo pokaždé, když se mu podívala do očí nebo se usmála.

„Možná stalo," přisvědčil, „ale myslím, že sama víš, že by to nebylo upřímné."

Nad tím skoro obviněním nakrčila obočí. Strike radši zavřel oči, aby se na to nemusel dívat. Přemáhal ho spánek. Po celém dni na nohou byl unavený a po tom úrazu obzvlášť. Díky všem přípravkům od Montgomeryho se mu ulevilo rychleji než kdy dřív, takže se mohl nerušeně oddat spánku.

„Nebylo by to upřímné?" zopakovala to po něm Mira po chvíli. „To bych potřebovala vysvětlit. Cormorane? Haló?"

Nevěřila, že by tak rychle usnul. Vstala a trochu do něj strčila.

„Cormorane?" zašeptala.

„Později," zamumlal a natočil se trochu na pravý bok.

„Skvělé," zabručela si Mira pod vousy. „Kéž by mi to šlo taky tak snadno."

Schovala knížku zpátky do nočního stolku, vrátila křeslo na původní místo a...nevěděla, co dál. Upravila mu tedy peřinu kolem zraněné nohy. Ani se nepohnul. Jeho dech se prohloubil a Strike trochu zachroptěl.

„Chrápeš. Že mě to nepřekvapuje." Zavrtěla nad tím hlavou. Al taky chrápal.

Bože, jak jen se jí po něm stýskalo. To bylo to, co tím Cormoran myslel? Nikdy by ho nemohla doopravdy upřímně políbit, protože miluje Ala? Poznal na ní, že když ho políbila, snažila se v tom polibku najít právě Ala? Jestli to poznal, pak je nejen skvělý detektiv, ale Mira je taky příšerně hloupá a navrch k tomu nejspíš i trapná.

Nechtělo se jí spát na gauči. S dekou si vlezla do postele vedle Cormorana, ale snažila se držet na okraji své strany, aby mu byla co nejdál. Stejně si ale lehla čelem k němu a chvíli si ho prohlížela. Kolik si toho už prožil. A kolik bolesti si musí nést s sebou? Už když jí o něm Al vyprávěl, cítila k němu obrovský respekt a úctu. Věděla, že on by o to nestál, ale to jí bylo jedno. Nemusela se mu s tím svěřovat. Nedivila se, že k němu Al vzhlížel. Vlastně byla ráda, že má takového bratra. A že ho sama mohla poznat.

Tu noc usnula nejrychleji za celou dobu, co byla pryč od svého přítele.