Zbytek cesty vládlo ticho. Tedy, přesně řečeno, Jack se se mnou snažil navázat konverzaci, ale já jsem mu nevěnovala svoji pozornost. Nestálo mi to za to. Vlastně, jestli bych to měla říct ještě s větší přesností, povídal mi něco celou cestu, ale já jsem ho neposlouchala. 

,,Mio?" 

Mírně jsem sebou trhla.

,,Posloucháš mě?" upřel na mě pohled. Až nyní  jsem si všimla jeho oříškových očí. 

,,Ehm, promiň, co jsi říkal?" 

,,Jestli si dnes někam spolu nezajdem," usmál se ,,abych napravil ten včerejší večer." 

Nasucho jsem polkla. Jít s ním někam? Sama? 

,,Mio?" vytrhl mě z přemýšlení. Asi jsem moc dlouho přemýšlela. 

,,Ty jsi naprosto mimo" začal se smát. 

,,Eh, no jasně." falešně jsem se taky zasmála

,,Já nevím, měla jsem už něco v plánu" zalhala jsem. 

,,Ale já už jsem zarezervoval lístky." 

,,Cože?" nechápavě jsem se na něj podívala. 

,,No, napadlo mě, že by jsme mohli zajít do divadla, tak jsem rezervoval lístky. Nenapadla mě možnost, že by jsi nechtěla jít." 

,,Aha," rychle jsem zamrkala ,,a nikdo jiný by s tebou nešel?" 

,,Ne, já jsem je kupoval tobě. Pokud nechceš jít se mnou, tak ti ty lístky dám a můžeš jít třeba s někým jiným nebo sama. Nebudu se ti, ehm, vnucovat." vysoukal ze sebe.

Jsem fakt pitomá a já to vím, ale bylo mi ho líto. Navíc ty lístky museli stát dost peněz.

,,Dobře, tak já půjdu." protočila jsem očima.

,,To je skvělé!" rozzářil se. 

,,Ale, já nemám co na sebe" zhrozila jsem se. 

,,Tak jdeme nakoupit." usmál se a táhl mě ven z parku do centra velkoměsta. 

***

Přebírala jsem regály plné oblečení. Ale bylo to marné. 

,, Drahé, drahé, malé, špatná barva, velké, drahé, drahé, malé, nehodící se" vylučovala jsem všechny možnosti, až došli. 

,,Eh, prošla jsem asi 50 obchodů křížem krážem a nic tu prostě není!" dupla jsem si.

,,Počkej, vím ještě o jednom" mrkl na mě. 

Zavedl mě do obrovského obchodu. Byly tady červené koberce, velké sloupy a nechutně předražené věci. 

,,Za tyhle ceny bych si koupila 2 letenky a k tomu hranolky jako bonus." 

,,Na ceny se nedívej" zasmál se.

,,Za prohlídnutí a vyzkoušení nic nedám" ušklíbla jsem se a ztratila se v ráji oblečení.

Všechno tu bylo nádherné, ale uchvátili mě jedny šaty schované v temném koutku obchodu. Nebyly nijak obzvlášť výrazné a ani cena tentokrát nebyla tak strašná. Vzala jsem si je s sebou do kabinky a jen co jsem se v nich poprvé viděla, zamilovala jsem se do nich. 

,,Tyhle si beru" ukázala jsem na šaty.

,,Dobře," usmál se ,,těším se, až tě v nich uvidím" mrkl na mě a šel je zaplatit, což mě dost překvapilo. 

Cestou zpátky jsem už Jackovi věnovala pozornost a poslouchala ho. Možná není tak strašný, jak vypadal. Celou cestu jsem se smála. 

***

,,Mio, ne že bych tě chtěl popohánět, ale už pro nás přijel taxi," volal na mě Jack.

,,Už to bude" 

Navlnila jsem poslední pramen vlasů a vydala se směrem dolů po schodech. Měla jsem na sobě černé šaty, které lemovaly moji postavu. Doufám, že aspoň trochu dobrou. Vlasy jsem si navlnila a nechala je volně  splývat po mích ramenech. K tomu černé lodičky a psaníčko. 

Jack hypnotizoval každý můj pohyb, což mě poněkud zneklidnilo. 

,,Páni, moc ti to sluší" vřele se na mě usmál a skousl si ret. 

,,Děkuju" úsměv jsem mu oplatila a mírně pohodila hlavou, aby mi vlasy nepadali do obličeje. 

,,Tak jdeme?" vytrhla jsem ho z prohlížení mě.

,,Jistě" nabídl mi rámě a já ho s úsměvem přijala.