,,Já s Calvinem skoro nemluvila, vlastně vůbec. Tady Kája... Mě od něj odehnala," vypovídá Sára. Učitel přikývne nad jejími slovy. ,,Kájo? Je to pravda?" zeptá se mě. ,,Ano, je. Já jsem nechtěla, aby se tohle rozšiřovalo dál; myslím tím, že se ten kluk jmenuje Calvin a podobně," vysvětlím.

,,Jo? Kvůli tomu jsi mě poslala do háje?" Sára se zvedne z lavičky přede mě. ,,Sáro, posaď se. To není zase tak hrozné, Kájo," usměje se.

,,Řekni mi tvou výpověď," pobídne mě učitel. ,,Dobře. Šla jsem s Calvinem do nákupního centra, konkrétně do McDonaldu, ale v tu chvíli za námi přiběhla Sára a začala se vyptávat. Já ji pak odehnala," nadechnu se. ,,Za což se ti, Sáro, omlouvám," podívám se na Sáru.

,,V pohodě, nemám být tak zvědavá..." řekne nečekanou větu. ,,V pohodě? To já se ti mám omlouvat," usměju se.

,,Takže, holky, víme, kde jste ho viděly naposledy, tak se tam jdeme podívat, jo?" popožene nás a tím ukončí ,,výslech". Obě vstaneme z lavičky a jdeme za panem učitelem.

O pár minut později:

,,Tady jsme ho viděly naposledy, tedy, aspoň já," oznámila Sára. ,,Hmmm..." zamyslí se učitel. ,,Hledejte Calvina tam u McDonaldu, já se podívám okolo," řekne instrukce.

Se Sárou hledáme všude, u stolků, u pokladny před fastfoodem i ve vedlejších obchodech, ale nenašli jsme hledanou osobu. ,,Hm, kde myslíš, že může být?" prolomím to ledové ticho, které tu je. ,,Netuším, Kájo," otočí se na mně Sára a odpoví mi.

Poté jsme šli hledat všude kolem Vánočního stromu, který zdobil celé obchodní centrum. Také neuspěšně.

Až jsme byli i s panem učitelem v dalším patře. A koho jsme tam nenašli! Měl elegantní sako s kalhotama a kyticí v ruce. Připadal mi povědomý. Ó, ano, já ho přece znám!

Hi!

Tady je další várka 304 slov.
Snad se vám, mým čtenářům líbí!

Zatím ahoj,
Vaše
Ecllipsa