Někdo tam furt čumí z auta.
Kdo to proboja je?
Né,je to přítel mí mámi proč jde ke mně?
Né....
Utíkala jsem jak sem mohla ale on mně dohonil.
Nabízí mně abych s nim jela k mámě.
Ale já odmítám: nikam s tebou nejedu ať pro mně jede máma.
On mně chití silně za ruku a řiká:
Jestly nepřídeš zejtra k mámi nejoblíbenějšímu místu ZABIJU jí.
A nemysly si že to nevíš,víš to.
Ihned ve mně hrklo.
Ne mami.
Musim přemýšlet,mydly,mysly.
Říkám si.A chodím po pokoji sem a tam.
Myslela sem si jak já jí nesnášim.
Ale teť bych pro ní udělala všechno.
Vyronila se my slza,která my stekla po tváři na stůl kde byl pohled od mámi.
A uš to mám.Radostně jsem vyskočila ze židle od stolu.
Na pohledu je máma s tátou jak byla ještě těhotná.
To místo je hawai.
Byly tam s tátou na líbánkách.
Byly tam mladý,krásný a měly jěště peníze takže i lásku.
Vytáčím číslo 335 628 997.Prosím zvedni to! Volám svímu klukovi.
Jo!
Zvednul to.
Říkám mu:Ahoj Luku nechtěl by sis se mnou udělat výlet na Hawai?
Cože?
Na Hawai?
No nevím,říká.
Asi,asi jo!
Jsi nejlepší,řikam.
Ale jak se tam dostanem,ptá se.
A já jsem odpověděla:No přece letadlem.
Ok,odpoví.
Tak ahoj Luku sejdeme se zítra u tebe doma.
Cože? Už zítra?
no jasně ndvadí ti to doufam,ptám se ho.
No já nevim jestli to všechno stihnu,říká.
Jasně že jo.Odpovídám natěšeně.
A hned do toho řeknu AHOJ,aby to neskoušel zakecat.
Típla jsem telefon.
Tak a teť uš si musím jen zabalit a zachránit mámu.
Potom doufam že se s nim rozejde a vrátí se k tátovi.

Pokračování příšťe