Sasuke dobíhal k paneláku, kde se uvnitř nejspíš pral Kiba s tím zvráceným hajzlem. Už z dálky viděl policejní auta, jak blikají majáky a pár policistů, kteří míří do vyšších pater.

••• •••
"Co vlastně chceš po Narutovi?!", křičel Kiba tak moc, že i zakašlal, protože byl pěkně domlácený a celý od krve.

"Co asi? Není to jasné?", odpověděl černovlasý chlap.

Inuzuka zúžil ještě více svoje zorničky vztekem.

"Snad ho nechceš jenom proto, že si s ním chceš užívat?! Si se snad úplně zbláznil?!"

Druhý se jen pousmál.
Vypadalo to docela psychopaticky.

"Nezbláznil, prostě jsem se na něho zadíval a to bylo všechno. Víš, jak je výjimečný? Takových v dnešní době moc není."

Kiba se chystal znovu po něm skočit a zmlátit ho ještě víc do krve a do morku kosti, to by ho ale nesměl zastavit hlas někoho, kdo varoval, že pokud nedají ruce vzhůru, střelí.

••• •••
Nejmladší Uchiha doběhl k paneláku. Na nic nečekal a zamířil dovnitř. Ignoroval přitom hlasy policajtů, ať se okamžitě zastaví.

Bral schody po dvou a asi po minutě doběhl konečně do jistého patra. Pohled, jakým propaloval jistého může, který měl ruce v poutech a vážně šíleně sledoval Kibu, kterého ošetřovali, byl vážně ostrý.

Měl chuť mu pomocí kleští vyrvat všechny jeho zuby, aby jeho úsměv vypadal spíš komicky, než děsivě.

"Sasuke?! Co tady děláš?"

Z návalu vzteku ho vyrušil hlas jeho polokamaráda.

"Přiběhl za mnou Naruto a informoval mně, co se tady stalo."

Kiba se poškrábal na zátylku.

"Jo, to jsem mu poradil já. Nechtěl jsem, aby se mu něco stalo, a tak sem se to rozhodl vzít do vlastních rukou."

Uchiha se ušklíbl a zadíval se na zmalovaného a zmláceného Inuzuku.

"A podle toho taky tak vypadáš, že?"

"No dovol?! Nebyl to žádný lehký protivník", dal si ruce v bok a společně se Sasukem se zadívali na něho, kterého zrovna odváděla policie.

"Znáš ho?", změnil téma Sasuke.

"Ne, nikdy jsem ho neviděl, ale něco jsem se dozvěděl."

"Co?"

Kiba vrátil pohled na černovláska.

"Říkal něco o tom, že takových jako je Naruto, v dnešní době moc není. Mám obavy, aby na něho neměl zálusk někdo další."

Nad touhle představou se musel Sasuke ošít. Na jeho Naruta nebude už nikdy šahat nikdo jiný, kromě jeho.

"To nedovolím."

Hnědovlásek se ušklíbl.
Věděl, že pokud bude mít Naruto v blízkosti Uchihu, může si oddychnout.

"On ti věří a já taky. Jdem domů", prohlásil.

"V-věří?"

"Jo, i když to nedává najevo, já to na něm poznám", prošel kolem něho a u toho mrkl jedním okem.

••• •••
Nakonec si museli oba dva mladíci poradit ještě s policií. Ptali se jich, jestli něco neví.

"Ta policie je tak otravná, ale když mají jít do akce, tak si dávaj šlofíka, a potom se z toho snaží vymluvit."

Kiba a Sasuke konečně mohli asi po čtvrť hodině jít za Narutem. Hnědovlásek celou cestu vykládal, jaké má zkušenosti z ochránci měst a černovlásek byl stále myšlenkami u varování, které mu řekl Kiba. Nechtěl, aby se ještě někdy opakovalo to, co se stalo a už vůbec ne to, aby to znovu zažil blonďák.

"Tohle prostě nesmím dopustit! Bude mít speciální ochranu dvacet čtyři sedm!"

••• •••
Ozval se zvonek, oznamující něčí stání u hlavních dveří.

Blonďák zrovna dělal jednu ze svých nejoblíbenějších večeří, nejen pro sebe, ale i pro Kibu a Sasukeho.
Nechal maso v troubě masem a vydal se otevřít.

Jakým nepěkným překvapením a možná i blížícím se šokem, bylo, když otevřel někomu úplně cizímu a jemu na první pohled, ne úplně sympatickému a milému chlapovi.
Dokázal si udělat přesný obraz lidí, které potkal a zná, takže měl nezvanému narušiteli chuť pěkně dát do nosu.

"Co chcete?!", vyjel po něm Naruto.

Druhý si jen upravil svoje brýle, které mu padali na nos a takovým "doručovacím" hlasem řek.

"Chci ti dát jednoduchou nabídku. Týká se to mého šéfa, kterého právě před chvílí zatkli a se kterým ses měl tu čest už setkat.
Víš, o kom mluvím, že?"

Naruto zůstal oneměle stát na místě. Už ne. Už znovu ne!

"C-co je to za nabídku?!", vyhrkl vystrašeným tónem hlasu blonďák.

"Chce, aby ses s ním setkal. Na místě, které ti já řeknu."

"A-ale vždyť je u policie! J-jak...?"

"Neměj strach, policejní cela pro něho nic není. Tak, chceš vědět kdy a kde?"

Naruto se pořádně nadechl.

"Mám kamaráda a přítele, nikam nepůjdu. Zvlášť za tím úchylem!"

"Oh, ti dva, říkáš. Málem bych zapomněl, právě teď jdou za tebou domů a moji společníci je "sledují". Určitě nechceš, aby se jim něco stalo, že? A až se domluvíme, stále je a tebe budem sledovat, takže budeš hezky držet pusu zamčenou, pokud je máš vážně rád, nemám recht?"

Blonďák pootevřel úplným šokem a překvapením pusu.

"To si ze mě dělá prdel, ne snad?! To má snad tady u Kiby nainstalovaný kamery, nebo co, ttebayo?!"

"No, čekám na odpověď", rozrušil ho velmi nedočkavý a nadšený šedovlásek zároveň.

Naruto sklonil hlavu dolů.
Jak se má ksakru rozhodnout?

"Nechci, aby se jim něco stalo, ale zároveň si tohle nemůžu držet jenom pro sebe. Vždyť je úplně jasný, co z toho setkání vyplyne! Ach, do Jashina, dattebayo!"

••• •••
"Proč jdeš tak rychle? Se těšíš na Naruta?"

Kibovi i Sasukemu zbývalo jenom asi pět minut, než dojdou ke hnědovláskovi domů a černovlásek šel krokem, tedy, spíš skoro běžel, jako by čekal, že něco dostane.

"Jakoby jo, ale chci se hlavně ujistit, že je v pořádku."

Kiba, který mu byl hned v patách, se ušklíbl.

"Takže se těšíš."

Sasuke jen protočil očima.
Nechápal, jak je možné, že se s ním ještě neporval. Nejspíš měl Naruto pravdu, že si na sebe časem zvyknou.

"Nebo je to jen částečný mír, po kterém se do sebe zase pustíme."

••• •••
Dorazili ke Kibovi asi za deset minut, kde je ihned ve dveřích uvítal vždy nadšený a usmívající se blonďák. A tohle Sasukeho dost zaskočilo. Buď ho totálně ignoroval a soustředil se pouze na hnědovláska, a nebo si chce v nějaké té minutkové chvilce promluvit.

A ta nastala v tom okamžiku, kdy Kibovi zavolal někdo z práce a on to prostě musel vzít.

"Tak, jak to dopadlo?", zeptal se Naruto, když společně se Sasukem chystal večeři a snažil se mu nepodívat do obličeje.

"Ale jo, šlo to. Policie ho zatkla a musel si vidět Líbí, jak vypadá. Zbytek si určitě domyslíš."

Mladší se jen pousmál. Jo, věděl přesně, jak se strašně moc musel Kiba snažit a i přesto vypadá jak nějaký přepatlaně namalovaný klaun.

"A-a mezi námi, jak to teď je a bude?"

Starší položil talíř na stůl a konečně se podíval do Narutova nervózního, ale také zároveň nebojácného obličeje.

No jo, jak to teď bude?
Vyříkají si to?

"Zkusím to prostě risknout.
Risk je zisk, ne snad?"

Tadá, dočetli jste jistě dosti překvapující a možná dramatickou kapitolu! :D 😁

Jak se asi Naruto rozhodl?
A copak asi vypustí z pusy náš ochránce Sasuke?

Chci jen říct, že tenhle příběh se přehoupává do své druhé poloviny, a tak se jistě brzy těšte na nové oznámení o novém příběhu, který si pomalu rýsuji ve své kebuli. ✍️😁

Takže můžete hádat a zkoušet psát, co se asi všechno může ještě udát a možná i pohnojit. Pokud to nějakým Jashinovským zaříkávadlem uhádnete, tak vám napíšu soukromou zprávu- hádanku, aby jste zase nebyli tak předvídatelní. :)

Přeji vám pokud možno částečně správné tipy, dattebayo! 🦊