Sasuke se vrátil domů a ihned zamířil do svého pokoje. I když mu jeho žaludek dával dosti jasně najevo, ať si vezme něco na zub.

Švihnul sebou na postel a chytl se za vlasy. Až teď si uvědomoval, že se možná choval jako ten nejhorší napravitel zlomeného srdce.
Sice Naruto nebyl jak kdejaká holka, která, když ji ublížíte, tak si vezme tabulku čokolády, misku zmrzliny a krabičku s kapesníky, odnese si to do svého pokoje a pustí si nějaký romantický film u kterého si vylije své rozpadlé srdce.

Ne, takový on nebyl. Tohle by možná udělal Itachiho přítel Deidara, který i když byl kluk, vypadal trochu jak dívka a rozhodně o sebe taky i tak pečoval.

"Musím si vše pobrat a přemýšlet nad tím, co mi to ten Uzumaki natloukl do hlavy."

A tak začalo jeho vzpomínkové časově pásmo.
Vzpomínal na úplné začátky jejich setkání, později vztahu, až po čím dál častější hádky a neshody.
Tohle všechno samozřejmě věděli i jejich rodiny a Narutovi přátelé.
Sasuke měl jenom tu svoji trojku- Suigetsu, Juugo, Karin.

A rudovlasá dívka doteď nepochopila a neměla v lásce Naruta. Z jednoho prostého důvodu- byla zamilovaná do Uchihy, i když ji stále dokola opakoval a nejen on, že má prostě smůlu. A potvrdilo se to jenom tím, že jim jednou, v jednom baru pochlubil tím, že začal chodit s tím blonďatým pakošem, který jak velmi ráda říkala Narutova kámoška Ino, uchvátil dlouho prázdné a chladné srdce.

"Co když prostě jenom chce, abych se změnil? V chování a přístupu k ostatním. Doufám, že nechce, abych se vykašlal na nás tým Taka, který držíme a stále udržujem už od školky. To bych mu mohl taky navrhnout, ať si taky udělá pořádek v těch svých kamarádech. Vždyť jich má snad sto?"

Zvedl se a došel si pro mobil, který si nějakým divným Jashinovským způsobem nechal v dolním patře v kuchyni na lince. Nejspíš měl na sebe a na Naruta vztek a chtěl mít od všeho a ode všech klid.

Jakým překvapením bylo, když v kuchyní spatřil svoji mamku Mikoto společně s jeho starším bratrem Itachim jak něco spolu kuchtí a u toho se něčemu smějí.
Kdyby byl ninja, rychle by čmajznul mobil, který jim byl na dohled, to by ale nemohl udělat nechtěný pohyb a pohnout tak se židlí.

Dva páry očí se podívali na "nezvaného" hosta.

"Tak co, našli jste Naruta?", zeptala se Mikoto, které jak jinak, nikdy nic neuniklo.

"J-jo, je v pohodě, byl v parku, nejspíš to přehnal s alkoholem, takže jsme ho museli dotáhnout až domů", vymyslel si rychlou lež a pro jistotu se nedíval do bratrových očí.

"Tak to je dobře", odpověděla mladá černovlasá žena a otočila se, aby pokračovala v krájení brambor.

Itachimu jak se patří, došlo, že si to jeho milovaný bráška vymyslel. Dal mu znamení rukou pomocí jednoduchých gest, že si po večeři v klidu a sami promluví.
Sasuke si vzal mobil a jen si odfrkl.

"Ten taky přijde na všechno."

••• •••
Po velmi výborně uvařené večeři se oba dva bratři přesunuli na terasu, kde je nebude nikdo rušit. Dnešní večer byl obzvlášť velmi teplý, takže si vzali skleničky a nějaké to víno.

Itachi jim nalil a sedl si do křesla, hned vedle Sasukeho. Oba dva pozorovali jasnou oblohu s viditelnými hvězdami.

"O čem chceš přesně mluvit?"

"O vašem momentálním vztahu."

"A co bych ti měl jako říct?
Neříkal si, že si mám pro radu přijít já?"

"Vím, že mezi vámi to teď vře, Sasuke. Já to poznám a to mi to nemusí ani nikdo říct", řekl dlouhovlásek a napil se.

Mladší jen protočil očima. V tomhle měl bohužel pravdu.

"Tak, řekneš mi to?"

"Jestli chceš říct vše, tak si už zahřívej mozek."

••• •••
Naruto ležel schovaný pod peřinou a měl tam chuť do konce života zůstat.
Jak rád by Sasukeho obejmul a odpustil mu. To by tady ale nemohl být jeden zádrhel.
A to nevěra.

Jistě, Sasuke si možná zajde někam do baru a upustí uzdu, ale Naruto mu prostě nevěří. Doteď neví proč.
Znají se dlouho, kolikrát mu Sasuke zachránil zadek, pomáhal mu se školou a trávil s ním snad nejvíc času. Bohužel si poslechl od Deidary pár nepěkných slov, které si potvrdil později i u Itachiho. A to, že Sasuke měl před ním asi přes 20 dalších a z 5 z nich udržoval podobný poměr, jako teď neteď s ním. A co se stalo?
Odpálkoval je a nechtěl už někoho takového vidět.

"Třeba jsem ale jiný? Třeba se změnil. Možná jsem mu neměl dávat tu hádanku. Ještě se na mě vykašle a já dopadnu, jako před rokem, tebbayo."

Přemýšlel a snažil se nepustit své slzy ven.

••• •••
"Tý jo. Tak to bych nečekal.
On nezavolal policajty?", zeptal se Itachi na situaci, kterou si prožil před pár hodinami Naruto.

"To je jediná věc, která tě na tom 10 minutovém vykecávání zaujala nejvíc?", stočil nechápavě Sasuke hlavu a podíval se na zaujatého bratra.

"Tohle se neděje každý den Sasuke. A pokud máš Naruta vážně rád, tak by ses měl o to zajímat. Nevíš, co se tam přesně stalo."

"Jo, jasně. A co mám teda dělat?"

"No, já s tou hádankou od Naruta nevím ani drobek, takže buď se vrať v čase, a nebo zajdi za všemi jeho kámoši."

"Víš, že jich má asi přes 20. A navíc, komu by se zrovna on o tomhle zmiňoval?"

"A co třeba Kibovi? Říkal si, že tě po té konverzaci "vykopl" pryč z bytu. A pokud vím od Deidary, tak to jsou kámoši od školky."

Sasuke protočil očima.

"Ta locika, aby taky něco nevěděla, že?"

Itachi se uchechtl.

"Jo, to máš recht. Ale zpátky k tomu Narutovi. Myslím, že by sis měl všechno kolem něho ujasnit. Nechci ti radit, abys ho sledoval a všechno až od úplného mimina zjišťoval, ale prostě tak nějak ho pochopit a dát mu čas."

Mladší Uchiha se na staršího podíval.

"Takže si mám jako teď někdy domluvit s Inuzukou schůzku a zjistit si tak nějak všechno, co se třeba týká jeho minulého sexuálního života? Kolik jich měl přede mnou?" Kiba mě na místě zabije, pokud budu až moc čmuchat."

"Ale pro svého kamaráda to udělá, ne?"

Dopil sklenici a vstal. Ještě než za sebou zavřel dveře, pohlédl na zmateného Sasukeho, který hleděl před sebe.

"Řeknu ti jedno- HLAVNĚ NEUDĚLEJ ŽÁDNOU PTÁKOVINU."

••• •••
"Vážně nechceš dostat toho úchyla za mříže?"

"Ještě začni ty a já se vážně asi odstěhuju k našim a budu muset být podroben dalšímu výslechu", povzdychl si blonďák a nalil si další skleničku whisky.

Byl s Kibou v kuchyni, kde spolu na barových židličkách popíjeli alkohol.

"Jo, chovám se asi jako Sasuke, ale v tomhle ho podpořím ani já. A pokud se to nějak dostane i k ostatním, hlavně tedy k tomu Deidarovi, co vypadá jak holka, tak se nediv, že se tě potom každý bude snažit přesvědčit. A to nepočítám ještě tvoje rodiče, kteří neví vůbec o ničem."

"Nějak ses rozmluvil, ne?", hodil do sebe další sklenici, položil ji a stoupal si," tohle si vyřeším sám. Neměj strach, než se to rodiče dozví, Sasuke už bude stát u dveří a hlásat mě, že už to ví, tebbayo."

Kolébavým krokem zamířil do koupelny.

"Aby si toho potom všeho nelitoval", řekl si spíš pro sebe hnědovlásek, dopil svoji sklenici a začal uklízet bordel v kuchyni.

Tak vás zase vítám u už šesté kapitolky!

Vím, že spoustu z vás zajímá, jak na to jsme.

A já odpovím jediné - počítám asi tak to patnácti a konec.

Ale nebojte se, ihned nastartujem nové příběhy.
A vy, kteří mě sledujete, tak to víte.

Více toho řeknu až u poslední kapitoly tohohle příběhu.

A jinak, už víte odpověď na Narutovu hádanku?

Trošičku poradím, bude to tady brzy zmíněno, a pokud jste viděli Naruta, tak vám to dost pomůže. (;

Zatím, dattebayo! (: