53.
Ahoj!!
Věnováno viki_slahacka <3
Jelikož byl řádně připravený, rozhodl jsem se učinit další krok. Akaashi stále ještě slastí bez sebe, nestačil spozorovat, že jsem z něj vystoupil prsty. Až když jsem se špičkou otřel o jeho úd, zkoprněl a pochopil, co nastane. Naklonil jsem se k němu. Omotal mi ruce kolem krku a přisál se na mé rty. Pronikl jsem do něj...naráz. Ta těsnost kolem jeho vstupu mě úplně dostala. Právě jsem byl jako omámen extází. Ovšem z Akaashiho stránky to tak příjemné nejspíš nebylo. Protože ani polibek neutlumil jeho výkřik. Chvíli jsem vyčkával, nechtěl jsem ho nijak zranit.
Zrychleně jsem dýchal. Tohle sakra bolelo. Mohl jsem to čekat s tím, co má Bokuto dole, ale rozhodně jsem nečekal až takovou bolest. Ucítil jsem jeho hebké rty na svém krku a opět se uvolnil. On už ví, jak na mě, pomyslel jsem si. Nastal druhý příraz, jemný a plný lásky. Poté nastal další, opět jemný ale tentokrát se skrytou touhou navíc. Chtěl jsem mu dát najevo, že už nemusí zadržovat svou touhu, jelikož já žádnou bolest již necítil. A tak jsem s dalším jeho přirazem přirazil proti němu zpátky a vysloužil si tak vzdechnutí svého jména.
Akaashi soudě podle jeho reakce chtěl víc, ale nevěděl, že by toho mohl později litovat, protože následky vždy přijdou až potom. Zrychlil jsem, ale přesto jsem se snažil být jemný. Jenže on nepřestal a stále proti mě přirážel nazpátek. Sice to bylo poprvé, ale oba jsme byli tak dokonale sehraní. A naším sténaním jsme se též dokonale doplňovali. Přidal jsem ještě trochu na rychlosti a cítil, jak do mých zad zarývá malé nehty. Cítil jsem, že se blížím k vyvrcholení. Dlaní jsem obemkl Akaashiho úd a začal po něm přejíždět. Chtěl jsem, abychom vyvrcholi stejně a také se mi to podařilo. Vyjel jsem z něj a vyřízeně si lehl vedle.
Vydýchával jsem právě prožitý orgasmus a neměl slov. Jediné, na co jsem se zmohl, bylo se otočit na bok a sledovat tu stále zasněnou tvář mého milovaného. Přiložil jsem na ni dlaň a jemně po ní přejížděl. Tak krásně se usmíval, že mě to nutilo se smát také. ,,Miluji tě." řekl jsem tyto dvě prostá slova, když už jsem byl konečně schopen mluvit. ,,Já tebe také." odpověděl. Chvíli jsme jen tak leželi a hleděli si vzájemně do očí. Jeho rodiče stále nepřicházeli a nás napadlo si dát společnou sprchu a smýt tak náš prohřešek.
Pokračování příště...
Tak a dílo dokončeno :D ne opravdu je těžké psát něco takového, ale doufám, že se i tak líbilo :33
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top