*o dva týdny později*

V okamžiku, kdy se Jimin s Jessikou začali hádat, jestli to byl osmnáctý nebo devatenáctý cukřík, co právě zmizel v ústech modelky, mi došlo, proč tuhle kavárnu pro zaměstnance nerad navštěvuji. Ti dva už každý stihli vypít tři latte, prodiskutovat nové číslo nějakého módního časopisu, sníst pomalu dvacet cukrů ke kávě a ještě se vsadit o to, kolik jich zvládnu já. Jess, která tipovala tři, byla skutečnosti výrazně blíž než Jimin. On mi z nějakého důvodu věřil na deset. Haha, možná v nějakém alternativním vesmíru, kde neexistuje hyperglykemie.

Zkontroloval jsem svůj mobil, jestli mi náhodou nepíše Taehyung, aby mě zachránil z tohoto sladkého pekla. Slíbil mi, že se tu potkáme přesně ve čtyři, ale teď už bylo skoro čtvrt na šest a po mém nejlepším kamarádovi stále nebylo ani stopy. Asi vytušil, co za hrůzy se tu děje, a vyděsilo ho to.

Zrovna když jsem uvažoval, jestli Taemu zavolat nebo ho jít osobně hledat, zvedl se Jimin ze židle, začal poskakovat na místě a vykřikovat Taehyungovo jméno. Můj muž má rád jiného muže, haha.

"Taetae! Kde jsi byl? Kookie se o tebe bál," hlásil pohotově Jimin, jakmile se Tae přiblížil na doslech.

Taky jsem se zvedl a rychle Jimina přerušil. "Dobře, že jsi tady. Potřebuju tu někoho bez hyperaktivity a závislosti na cukru. Co tě zdrželo?"

Tae už došel až k nám, takže když jsme se všichni společně opět usadili a vyslechli si Jessičinu řeč popírající jakoukoliv cukrovou obsesi, mohl nám konečně vysvětlit, proč přišel tak pozdě.

"Byl jsem u Sooyun," prozradil nám Tae.

"Sakra," vydechl jsem.

"O můj bože," přidal se Jimin.

"Je sexy?" zeptala se Jessika.

"Co prosím?!"

Já, Tae i Jimin jsme se na Jessiku otočili s překvapenými výrazy a čitelným zmatením v obličejích.

"Jen takový průzkum..." zamumlala Jess a zakryla si dlaněmi své hořící tváře. "Ale samozřejmě je důležitější, co jsi s ní řešil ty, Taehyungu."

"Jo, no... Hoseoka. Nepřekvapivě. A dozvěděl jsem se celkem zajímavé věci..."

Jimin se i se svou židlí posunul o několik centimetrů blíž k Taemu (což mě mimochodem ani trochu nezranilo). Odkudsi vytáhl další balení cukru, které mu nenápadně podstrčil. Pak se sladce usmál a pohladil Taeho po paži. "Dej si cukřík a povídej!"

Tae do sebe najednou nasypal dva cukříky, takže byl rázem v polovině cesty k překonání hranice, kterou Jessika tipovala mně.

"Okay... podle mě ta úplně nejdůležitější věc je, že Jung nedostal žádný trest, kromě nějaké podmínky nebo tak něčeho. Úplně jsem to nepochopil. Naopak Kim Sihun je v pořádném problému, protože fakt dělal hodně nelegálních věcí. Sooyun to moc nerozebírala, ale týkalo se to i drog a krádeží... Nechápu, jak ten člověk mohl vůbec pracovat pro společnost jako je BYou."

"Tohle jsme si ale tak nějak mysleli, že?" přerušil ho Jimin. "Totiž... myslím to o rozdílné závažnosti jejich chování."

"Jo, máš pravdu. Ale Sihun neskončil ani zdaleka tak špatně, jak si zasloužil," Tae našpulil rty a nakrčil obočí. "Něco jsem si o takových situacích přečetl a-"

"Páni, ty jsi mi ale zodpovědný," zasmál jsem se a tím ho přerušil. Věnoval mi jen krátký uražený pohled, než pokračoval.

"Něco jsem si přečetl, takže vím, že kromě trestu ve vězení, měl ještě zaplatit nějaké odškodné, což neudělal. Ovšem prý je tenhle případ uzavřený, takže s tím nic neuděláme," povzdechl si.

"To nevadí... hlavní je, že už nebude moct ublížit Jiminovi," snažil jsem se na situaci nahlédnout co nejpozitivněji.

"To určitě," souhlasil Tae. "A ani Hoseok nebude moct."

"Opravdu? A jak to, že si tím jsi tak jistý?" chtěl vědět Jimin. Jeho ruce si nervózně pohrávaly s obaly od cukříků, které před ním ležely na stole.

"Vlastně... není to stoprocentní. Ale komu by se chtělo posílat z Německa poštu až sem?"

"COŽE?!"

Tae se začervenal. "Měl jsem vám to říct dřív... ale podle informací od Sooyun, se Hoseokovi rodiče po této události shodli, že jejich syn potřebuje nějakou tu převýchovu a klid. Takže si před několika dny sbalili kufry a odcestovali do Stuttgartu. A nějakou dobu tam prý pobudou."

"Omg, úžasné!" zaradoval jsem se. "Třeba se z něj zase stane náš starý známý Hobi."

"To by bylo hezké..." zasnil se Tae.

"Je starý známý Hobi sexy?" zeptala se Jessica.

Všichni tři jsme se na ni otočili. Úplně jsem zapomněl, že je tu taky.

"Wow, ahoj Jessiko," zahihňal se Jimin.

"Ahoj Jimine. Je Hobi sexy?" zopakovala netrpělivě svou otázku. Na stole před ní leželo asi třicet obalů od cukříků ke kávě a já se začal seriózně obávat o její zdraví.

"Hobi je hodně sexy," povzdechl si Taehyung malinko zasněně. "Nejvíc sexy záporák, jaký jen v příběhu může být..."

"Vážně? Víc sexy než třeba Loki?" pochybovala Jessika.

"No to si piš!" odsekl Tae. "Počkej, ukážu ti nějakou jeho fotku..."

"Děláš si srandu!? Proč není herec!?" vyjekla Jessika a zamávala si rukou u obličeje, jako by chtěla zchladit své hořící tváře.

"Chtěl být model, ale na konkurzu ho odmítli," uchechtl se suše Tae.

Zaujatě jsem jejich vášnivý rozhovor sledoval, takže jsem si nevšiml, že Jimin opustil své místo. Proto mě taky překvapilo, když ke mně zezadu přišel a objal mě kolem krku. Opřel jsem si hlavu dozadu na jeho rameno a zavřel oči. Tohle je ten nejúžasnější pocit na celém světě.

"Mám takový nápad, pojď se mnou..." zašeptal mi Jimin do ucha.

Ani mě nepřekvapilo, když mě zavedl na místo, na které jsem se toužil vrátit od chvíle, co jsem ho opustil. Ne, nemyslím jeho postel. Myslím nejvyšší vyhlídkové patro budovy BYou s prosklenou podlahou a výhledem na celé město.

"Tak co?" zeptal se s jednou rukou ovinutou okolo mého pasu a pohledem upřeným někam daleko.

"Pořád si myslím, že ty schody jsou nesmysl," prozradil jsem mu upřímně a taky trochu zadýchaně.

Zasmál se.

"Ty se nikdy nezměníš, Koo," zašeptal, než mě políbil. Moje ruce si už automaticky našly cestu do jeho hedvábných vlásků. Cítil jsem z jeho úst všechen ten cukr, co snědl, ale nevadilo mi to. Alespoň byl náš polibek ještě sladší.

"A nezmění se ani moje pocity k tobě," slíbil jsem, když jsem se od něj odtáhl, abych se nadechl.

"Opravdu?"

"Musely se změnit, abych se do tebe zamiloval, ale to už se nikdy víc nestane. Zůstanou takové, jaké jsou. Cítím se s tebou jako zakletý... ale je to krásná kletba, Jiminie," přiznal jsem se. Pravděpodobně jsem říkal úplné nesmysly, ale byl jsem zase celý vedle z Jiminovy blízkosti.

"Ale prosím tě, ty můj začarovaný princi, přestaň vymýšlet hlouposti. Vždyť princové a magie jsou jen v pohádkách..." zamumlal Jimin a láskyplně mě štípl do tváře. Pak mě konečně znovu políbil.

"Ale ty vždycky končí šťastně," připomněl jsem mu, než jsem rukama sklouzl dolů na jeho záda a boky a navždy ho skryl ve svém náručí.

__________

__________

damn. poslední kapitola TT

omlouvám se všem za ten příšerně cringe konec, jestli vás to nezabilo, máte mou gratulaci.

ještě ale neodcházejte. mám pro vás poděkování~

also... věnujte, prosím, pozornost tomu novému přenádhernému coveru od kima^^
na světě neexistuje talentovanější člověk než je on!

<3