Žralda se rozhodnul, že si udělají výlet do rodné Británie, kam by měla královská loď ostatně posléze taky namířeno.

Naschvál zavřel námořnictvo i samotného krále do provlhlého podpalubí vlastní lodi. Tak pociťoval blažené zadostiučinění, že napomáhá státnímu převratu.

V královské lodi byly tři cely. První, zároveň nejmenší, obývaly ženy – Jane a Soyeon s Yoonji.

Den se chýlil ke konci a Jane měla menší dilema. Potřebovala si vyřídit něco osobního, ale nemohla zároveň dopustit, aby ji Soyeon viděla (no spíše tedy slyšela). Počkala proto, až usne, vytáhla vysílačku a podala hlášení pěti Dubajcům, kterým coby Velký Brácha velela.

„Důvěřujte Jane Rootsové – je to bezpečný zdroj. Opakuji: Jane Rootsová je bezpečný zdroj."

Yoonji se rozplakala, což samozřejmě probudilo i její matku. Ta zamžikala a jako první spatřila Jane schoulenou v koutku s vysílačkou. Nebyla si jistá, jestli se jí ta slova, která slyšela, jen zdála. Potom jí to však začalo šrotovat.

„To vy," zašeptala poděšeně. „Ten robotický hlas. To vy jste mi vyhrožovala smrtí mého muže. Velíte jim."

„Já..." Jane se zasekla. Neměla to srdce lhát téhle dobré duši. Pravda byla taková, že pracovala pro OKNO jako tajný mozek všech operací. Zároveň se ale často pohybovala v terénu, takže by nebylo fér říct, že pouze někde sedí, zatímco ostatní zaměstnanci riskují své životy.

Nenechala zajmout BTS proto, aby se jich zbavila. Naopak. Chtěla se s nimi setkat, protože ji zajímali (a někteří tedy obzvlášť).

Dubajci, kteří byli zavření ve vedlejší prostřední cele, od upraveného kovového hlasu Velkého Bráchy přijali rozkazy, i když nevěděli, že domnělej „Velkej Brácha" si potřebuje chránit jen vlastní kůži. Přes veškeré agentské výcviky byla valná většina z nich pořád trochu natvrdlá.

BTS a Honza dleli v poslední, největší cele.

Agent Kook zdvihnul Jimina do vzduchu ke škvíře v podlaze. „Tak co vidíš?"

„Oceán."

„Už zase?"

„To nemá cenu," ušklíbnul se Yoongi, který ležel Jinovi hlavou v klíně. Jin přejížděl rukou v jeho vlasech a jediné, nad čím přemýšlel, bylo, co krásného pro něj ukradne. Honza spal, takže ani nemohl žárlit.

Hoseok přemýšlel o Jane. Co asi dělá? Kde asi je?

Namjoon přemýšlel o smrti. Co asi dělá? Kde asi je?

Taehyung je všechny pozoroval a u toho drbal Yeontana za ušima. „O čem přemýšlíte, pánové?" zeptal se do éteru.

„Jak rozbít tuhle loď," přiznal agent Kook, který už by zase něco rád vyhodil do vzduchu.

„Kokote," napomenul ho Jimin a plácnul ho přes paži.

„Královský poklad," vydechl Jin a ošil se tak prudce, až se Yoongi musel posadit. „Musí tu někde být. Když to tu vyhodíme, určitě objevíme spoustu zlata a jinýho bohatství." Agenta Kooka jeho slova zaujala. Byl by to odpálil hned.

„Jak můžeš zase myslet jen na peníze?" mlasknul na Jina pohoršeně Namjoon.

„Krom toho, kdybychom to udělali teď, utopíme sebe i všechny ostatní přítomné na lodi na dně oceánu. To asi nechceme udělat," dodal Yoongi.

„A nad čím přemýšlí podle vás támhle pán?" pohodil Taehyung hlavou směrem k Hoseokovi.

„Není to jasný?" ušklíbnul se Yoongi. „Zamiloval se."

„Zamiloval?" rozzářil se Taehyung. „Já lásku miluju..." Rozplýval se blaženě.

Hoseokovi trvalo ještě pár sekund, než se vrátil do reality a uvědomil si, že se ostatní nyní baví o něm. „Co to plácáte za nesmysly?" obořil se na ně se zamračením. „Já jsem počestný mnich!"

„Před námi se za to nemusíš stydět. Náhodou je to hezké," pousmál se Jimin.

„Přesně. Není nic špatnýho na tom si přiznat, že potřebuješ sex," přidal se k němu agent Kook.

„Jsem na jeho straně," přerušil je Namjoon. „Do koho by se tady prosím vás mohl zamilovat?"

„Je tady půl tisíce smrdutých pirátů a jedna okouzlující žena, se kterou se mimochodem dost sblížil, to je opravdu velmi těžká volba," odbyl ho sarkasticky Yoongi.

„Náhodou v tvém případě by byla," Jin ho poplácal po stehně, jak nyní seděl vedle něj. „Ty by sis vybral někoho z těch pirátů." Vysmál se mu.

Yoongi nadzdvihl obočí a založil si ruce na hrudi. „Já si očividně vybral něco mnohem horšího," zamumlal.

„Ale nemůžeš si pomoct, protože tě to děsně vzrušuje," uculil se na něj Jin.

„Nemůžete si ty prasárničky nechat na jindy?" napomenul je Namjoon. „Měli bychom vyřešit tuhle krizi."

„Jak jako ‚vyřešit'?" nechápal Yoongi. „Zatím nám nezbývá než čekat."

„Chci plán."

„Mám plán." Yoongi se nejistě rozhlédnul. „Ale bude vyžadovat, abychom se teď uklidnili a mysleli na něco pozitivního."

Namjoon to nepochopil a vytáhnul téma, u kterého se skupiny už celé věky spíše rozhádají, než stmelí. Tím tématem byla politika. „Tak koho budete na podzim volit? Půjdete k volbám, že jo? Nemusím, doufám, zdůrazňovat, jak je důležitý chodit k volbám."

„Blbej názor je v demokracii taky názor," upozornil ho Yoongi. „I nejít k volbám je názor."

„No, kdyby takhle uvažovali všichni..." zděsil se Namjoon

„Já neříkám, že je to dobře nebo špatně, jenom to konstatuju."

„Aha."

„A já můžu taky volit?" zeptal se vzrušeně Jin, který o volbách slyšel prvně.

„Ty musíš," upozornil ho Yoongi. „A hodíš tam přesně to, co ti řeknu."

„No tak to zas moment," přerušil ho Namjoon. „Ty mi tu mluvíš o demokracii, ale jemu říkáš, koho má volit?!" Vyjel dopáleně. Uklidnit se v minulosti v jeho případě nepřichází v úvahu.

„Někdy je potřeba demokracii trochu pomoct," pokrčil rameny Yoongi.

„Krom toho nechápu, proč tobě to tolik vadí, když já s tím souhlasím," přidal se Jin. „Co je špatnýho na tom nechat vybrat někoho, komu důvěřuješ, za tebe?"

„To už bychom rovnou já a Yoongi mohli pro vás všechny vybrat dvě strany, ze kterých si musíte bezpodmínečně vybrat," rozezlil se Namjoon.

„To vůbec nezní jako špatný nápad," podotkl Jimin. „Jinak by si kokot zase vymyslel vlastní stranu. V životě neměl platnej lístek, přísahám bohu."

„Nerouhej se," napomenul ho Hoseok, který měl pocit, že se sám dost rouhá, takže z téhož přečinu měl chuť osočit ještě někoho jiného.

„Já také pánům věřím," přidal se k Jiminovi Tae.

„Volby jsou k ničemu," utrousil agent Kook. „Někdy si říkám, že by bylo lepší, kdyby za prezidenstkým stolem raději seděla cvičená opice než člověk."

„Jo, třeba ty, že jo?" navrhl Yoongi.

„Nebo já," zvednul ruku ochotně Jin.

„Ne, vážně," pokračoval Jimin. „Řekněte stranu a já ji budu volit. Nikomu nevěřím víc než vám dvěma."

Namjoon si povzdechl. Zase nikdo nepochopil, co jim chtěl předat.

Yoongi to pouze okomentoval slovy: „Tvoje chyba."

Nakonec se ovšem nudili natolik, že na to přistoupili. Také zjistili, že šéf i místopředseda hodlají tentokráte volit stejnou stranu, a tudíž se jim výběr při příštích volbách tímto značně zlehčil.

Seděli tam ještě poměrně dlouho, několik hodin, několik dní, několik nocí... Dostávali jenom chléb a vodu, ještě sem tam. Namjoon se bál o svou ženu a dítě, Hoseok si dělal starosti, jak se asi má slečna Jane.

Po pár dnech začali blouznit. Yoongiho plán by byl proveditelný až ve chvíli, kdy se alespoň jeden z nich dostane na svobodu. Doufali, že takový okamžik nastane dříve, než připlují na pevninu, jistí si tím samozřejmě nebyli. V takovém případě by museli přejít k plánu B – prostě se budou rvát sami.

Byli tak psychicky vydeptaní, že rozebrali všechno od nejlepších sexuálních zážitků („O tom bych před Yeontanem raději nehovořil," zdržel se komentáře Tae.), přes polohy (zde si vzal slovo především agent Kook) až k úplným debilitám jako jsou značky spodního prádla.

„Víte, hoši... já..." vzal si slovo Jin. „Vždycky mi vůči všem partnerkám a... a... partnerům," hluboce se zahleděl Yoongimu do očí, „bylo blbý, že jsem se nikdy neomluvil za svou... ehm... za svou velikost. Takže se oficiálně omlouvám." Položil Yoongimu ruku na rameno. „Omlouvám se, že je to tak dlouhý." Řekl zcela vážně.

Pět vteřin panovalo hrobové ticho. „Tak to si nemyslím, ale dík za názor," ušklíbnul se Namjoon, který si oblíbil říkat Jinovi tuhle větu.

Yoongi vyprskl smíchy. „A to mluvíš o svým průměrným penisu nebo spíše o tom, že většinou vydržíš asi tak dvě minuty?" zeptal se ho.

„Hej!" obořil se na něj Jin. „Nechtěj mě urazit!"

Yoongi zvednul ruce nad hlavu a prohlásil, že někdo mu to říct musel. Honza z druhé strany místnosti pozoroval, jak se pošťuchují. Díval se na Jina, jak je šťastný. A on, Honza, ho má moc rád. Dlouho si takhle nerozuměl s žádným člověkem. Ale v tu chvíli se rozhodl. Pokud má Jina opravdu rád, nesmí od něj přeci všechno štěstí odhánět.

Možná si mysleli, že neslyšel jejich rozhovory o tom, jak Yoongi Jina úpěnlivě prosí, ať už si s Honzou najdou jiné bydlení, a Jin dokonce statečně navrhuje, že Yoongiho byt můžou Honzovi přenechat, protože on že s ním klidně bude žít na ulici, tudíž bylo jasné, kdo je z nich ten, s kým chce Jin více sdílet život. A s tím se nedalo nic dělat.

Nejméně ze všech se konverzací účastnil Hoseok. Byl zamlklý a vážný. Takového ho neznali. Po nocích nespal. A Yoongi konečně nebyl sám, kdo nemůže spát.

„Noční můry?" přisedl si do kouta k Hoseokovi, který tiše tloukl hlavou o stěnu. To dokáže jen on, pomyslel si Yoongi.

„Ani jsem se nepokoušel spát," usmál se Hoseok znaveně.

Yoongi se kousnul do rtu. „Máš ji rád," zašeptal. „Přestaň se tomu bránit."

„Jak bych mohl?" zoufal si Hoseok. „Zruinuju kvůli svým citům celou tuhle misi."

„To říkáš někomu, kdo kvůli citům zatím zruinoval každou misi, na které byl," upozornil ho Yoongi s úšklebkem. „Krom toho, tohle ani není mise. Je to... ehm... nešťastná souhra okolností." Dodal.

Hoseok si ho vážně prohlédl. „A to ses potom necítil hrozně? Když jsi zruinoval misi?" Zeptal se, poněvadž tvrdohlavě odmítal přestat říkat téhle šaškárně „mise".

„Cítil," přiznal Yoongi. „Ze začátku jo. Ale pak jsem pochopil, že kdybych to neudělal, necítil bych se o nic lépe. Lejstra, pracovní řády, zákony, morálka, ... to všechno ti může zakazovat dát průchod svým citům, jak moc chce. A ty je můžeš poslechnout, splnit svou misi, postupovat podle protokolů. Za normálních okolností by tě to mohlo učinit šťastným, protože zbožňuješ svou práci.

Ale pokud ses zamiloval, tak už seš prokletej. A s tím se nedá dělat nic. Něco se zvoře na každou stranu, ale my si s tím poradíme. Takže se neboj dělat věci, který nepovažuješ za správný, protože ono to stejně nějak dopadne. Ať se snažíš, jak chceš, nemůžeš předvídat, co se stane. A kouzelný je, že to ani dělat nemusíš."

„Myslíš si, že jí zlomím srdce?" Hoseok se skrz škvíru mezi prkny podíval ven na obzor na vycházející slunce.

„Ty?" podivil se Yoongi. „Ne." Zavrtěl hlavou. „Ne." Zopakoval. „Támhle ten," ukázal prstem na spícího Jina, „umí bezvadně lámat lidem srdce, protože je jako kolo štěstí, na kterým nikdy nevíš, co ti padne. Já umím lidem zlomit srdce, protože když mě jednou naštvou, začnu se k nim chovat jako mizera. Namjoon zlomil srdce tolika lidem kvůli svým zásadám. Jimin dělá zatracený scény ohledně úplně všeho. Jungkook... ten je úplně mimo, nechápu, jak to s ním Jimin může vydržet. Ty a Taehyung ne. Vy dva nelámete lidem srdce, naopak vždycky všem pomáháte poskládat dohromady ty jejich. A to je ohromně cenná vlastnost. Jane bude mít štěstí, věř mi. Je mi jedno, že je to holka, vyzvu ji jménem Yoonji na souboj, pokud ti nějak ublíží ona."

„Opatrně," mírnil jej Hoseok. „Viděl jsi, jak je pružná? Mohl bys prohrát."

„Ty dávej pozor," ušklíbnul se Yoongi. „Yoonji bys neměl podceňovat. Je to celkem mrcha."

A pak konečně přišel ten den, kdy se za mřížemi objevil Starej Žralda se slovy: „Chci mluvit s kapitánem a ať si s sebou vezme někoho, kdo může překládat."

A tak se Jin a Namjoon po dlouhé době dostali na světlo. Protiútok může začít!