Kapitánův milý se jmenoval Yoongi, což by se do našeho jazyka dalo přeložit jako „lesk". Yoongi ve firmě JinHit, oddělení BTS, zastával pozici místopředsedy sektoru Prostoru a Času (zkráceně PRČA). Předseda sektoru, Hoseok, vždycky říkával, že je to vtipné, že se zrovna místopředseda jmenuje „Yoongi", protože pokud je z nich dvou někdo lesklý, tak je to přeci on sám – Hoseok.

Jenomže opakem ke slovu „lesklý" je nejspíš „matný" a Yoongimu se být „matný" patrně nechtělo, zvlášť proto, že jeho jméno zní opravdu hezky. Proto vždycky jenom napomenul svého kolegu, ať sklapne.

Na některé věci však měli Hoseok s Yoongim společný názor – třeba na Honzu, Jinova kamaráda z terapeutických sezení. Ani jeden ho neměl rád, avšak každý z jiného důvodu. Hoseokovi připadal nemravný, Yoongimu otravný. Hoseokovi připadal věčně ožralý, Yoongimu připadalo, že se ve skutečnosti opíjet ani neumí, a proto skončil jako alkoholik (trochu jako Jin).

Zkrátka a dobře předseda s místopředsedou se hezky doplňovali. Asi tak každý druhý den si Honzu vyměnili. Ale štvalo je to oba.

Yoongiho největším problémem zároveň bylo, že Jin se ve skutečnosti Honzy zbavit nechtěl. Yoongi měl byt trochu malý pro tři (jakože fakt je těžké s někým souložit, když se u toho třetí osoba dívá na telku, to se na něj nezlobte) a v Jinově bytu praskla voda (Jin tomu říkal, že jeho byt „rodí"), takže nyní nebylo možné, aby si Jin Honzu sbalil a zašíval se s ním tam.

Yoongi tedy využíval Hoseoka, kdykoliv mohl, jenomže Hoseok samozřejmě není hloupý, takže ho to stálo spoustu úplatků, přemlouvání, pochlebování a práce navíc. Upřímně? Hodila by se mu Jinova pomoc.

A jak si získat Jinovu pomoc? To díky bohu Yoongi věděl ze všech nejlépe. A i když jeho řešení situace bylo vskutku zoufalé, tahle ještě zoufalejší situace si o to poněkud nehezky říkala.

Při vstupu do zasedací místnosti proto sáhnul Jinovi do zadní kapsy, zavřel za nimi dveře a zamknul je do místnosti.

„Co to děláš?" Jin se zamračil a nechápavě se na něj otočil, když uslyšel cvaknutí zámku. „Myslel jsem, že sem chodíme pracovat..." Jin byl opravdu zmaten. Většinou je neomaleně napomínán, když v práci myslí na úchylárny.

„Jsme tady první," vysvětlil Yoongi. „A máme tady něco nedořešeného, nemýlím-li se." Vzpomněl si asi po tři čtvrtě roce.

Jinovi se takové věci díky bohu vybavují téměř okamžitě. „Ach, ty myslíš..." vydechl a položil mu ruku na tvář. Myslel samozřejmě na jejich první setkání v současnosti, kdy se po něm chvíli válel po stole, než do místnosti vstoupil Namjoon. Brrr, otřesná zkušenost.

Jin se od Yoongiho odtáhl. „Jak seš si jistej, že nás tentokrát nikdo nenachytá?"

Yoongi nic neřekl. Jenom s úšklebkem zmáčknul tlačítko na malém dálkovém ovladači na klíčence, kterou ještě stále svíral v dlani a rázem se zatáhly všechny žaluzie v místnosti. Klíčenku si dal do přední kapsy od vlastních kalhot.

Jinovi nebylo ani na vteřinu podezřelé tohle chování, i když asi mělo, soustředil se jen na to, že byl právě okraden a takovou atmosféru si nanejvýš... no... užíval. Chytil zlodějíčka pod pažemi a přirazil ho ke stolu. Přejel bříšky prstů pravé ruky po jeho rtech. „Nemám náladu s tebou zacházet jemně," zamumlal.

„Tak se mnou zacházej tvrdě," zašeptal Yoongi. Jin ho začal líbat na krku. Chytil ho za bradu, aby ho donutil podívat se mu do očí. „Ale mám podmínku," pokračoval. Kéž by jen věděl, jak moc Jina jeho „podmínky" vzrušují!

„Poslouchám."

„Přemluvíš Hoseoka, aby si na dnešní noc Honzu nechal u sebe."

„Proč? Tobě snad Honzík vadí?"

Yoongi protočil oči. Nesnášel, když Jin Honzovi říká Honzík. Ani pro něj neměl speciální oslovení, pokud se nepočítá, že zařve hlasité „YOONGI-AAAAH!!!" pokaždé, když si neví rady, ale to je podobné jako když agent Kook řve na celý Soul „JIMIN-SSI!!!", protože si neví rady on. Řvát na svého partnera je ta jedna věc, kterou se Jin od agenta Kooka naučil.

Když už jsme u agenta Kooka, tak ten toho rána kontroloval faktury a zjistil, že firma kvůli němu krachuje, kdyby vás to zajímalo.

Bylo to přeci jenom párkrát, co jsem si půjčil služební peníze na zaplacení bot, oblečení a jiných doplňků, pomyslel si. Nebo ne?

„JIMIN-SSI!!!" zařval agent, který byl naprosto v koncích.

Jimin, agentův nejvzácnější a finančně nejnáročnější doplněk, se objevil ve dveřích asi o dvě vteřiny později, na obličeji se mu rozléval blažený úsměv jako pokaždé, když agenta Kooka uzřel jenom koutkem oka.

Agent Kook naopak neměl daleko k pláči, a to Jimina znepokojilo. „Co se stalo, můj milý kokote?" přišel za ním a vzal jeho obličej něžně do dlaní.

Agent Kook (alias „kokot" od té doby, co všechno posral) zatěkal čumáčkem, aby způsobně popotáhl. „Použil jsem peníze firmy, abych si mohl koupit nový boty," přiznal.

Jimin vytřeštil oči. „A mně jsi jako nic nekoupil?" vyjel.

Agent Kook zahanbeně zavrtěl hlavou.

„No teda kokote!" napomenul ho Jimin. Když však viděl, jak to agenta mrzí, nemohl jinak než se nad ním slitovat. „Co s tím uděláme?"

Agent Kook pokrčil rameny.

Jimin ho políbil na čelo. „Já už něco vymyslím," slíbil mu, i když samozřejmě tušil, že nejspíš nevymyslí nic.

To mu navíc ještě ani nebyla prozrazena částku, kterou marnivý agent utratil jenom za boty.

Páníček Taehyung a pejsek Yeontan měli svým způsobem podobný problém a svým způsobem přesně opačný.

Toho rána přišli s dobrou náladou a nakradeným oblečením ze secondhandu do práce a rozdávali úsměvy a štěkání všude na okolo.

Taehyung si zvykl na úsměvy a pozdravy, které mu zaměstnanci věnovali nazpět. Užíval si respektu, kterého se mu jako členovi BTS (Blbých Totálních Samaritánů) dostávalo. To ještě nebyl schopen prohlédnout, že je kleptoman.

A nebyl to schopen prohlédnout, přestože měl intuici a přirozený strach z policie. Proto se velice zarazil, když ho na konci chodby v přízemí těsně u výtahu přepadnul nějaký pán...

„Na něco jsem se tě ptal!" zatřásl Jin s Yoongim v zasedací místnosti.

„Jo."

„Co ‚jo'?!"

„Jo, máš pravdu. Honza mi vadí."

„Jak to můžeš říct?!" rozčílil se Jin.

Yoongi pokrčil rameny. „Prostě to říkám." Nechápal, co je na tom divného. To měl raději lhát? „Rád bych se ho alespoň na jeden večer zbavil."

Jin ho uchopil pevně kolem ramen. „Tak za to budeš pykat..."

„Rád..." přitakal Yoongi, pokud to ovšem znamenalo, že se toho chcípáka fakt zbaví.

Netrvalo příliš dlouho a už ležel uprostřed stolu (jako posledně), Jin na něm a abychom zjemnili situaci, můžeme říct, že co se dělo kolem, jim bylo víceméně ukradené.

Venku se dělo to, že do práce konečně dorazil znepokojený předseda Hoseok a byl ještě znepokojenější poté, co zjistil, že v zasedací místnosti jsou zatažené žaluzie, a je dokonce zamčeno. O to by nebylo, měl přeci náhradní klíč, jenomže ho trochu jímal strach.

Postupně se okolo zasedací místnosti začalo shromažďovat stále více zaměstnanců včetně uklízeček, všelijakých vědců a jiných odborníků (alespoň domnělých) na cestování časem. Když tu byli tihle všichni, Hoseok se tolik nebál vejít dovnitř.

Ale to ani nemusel dělat. Jin s Yoongim totiž opravdu zacházel tvrdě. Hodně. Tvrdě. A tak se stalo, že když jednou zasunul jistou část svého těla do jeho tělního otvoru trochu důrazněji, Yoongi, který měl kalhoty stažené jen tak napůl (Jin dělá spoustu věcí „jen tak napůl"), zavadil kyčlí o tlačítko, a tak se roztáhly žaluzie.

***

Hello! Doufám, že si užíváte zasloužené velikonoční volno :)

Omlouvám se za tu nevkusnou scénu hned na začátek. Pokud se chcete dozvědět více o tom, proč se po sobě Yoongi a Jin proboha válí někde na veřejnosti nebo proč Taehyung krade, můžete si přečíst dva předcházející díly této fanfikce, které jsou rovněž zveřejněny na tomhle profilu :)

Můžete taky sledovat můj druhý profil, kde zanedlouho (jakože fakt v rámci minut) bude každý pátek cca ve 20:00 vycházet můj v šuplíku dlouho kynoucí příběh s názvem 'Bláznivá Thea' (+tam mám i další příběhy, které jsem psala kdysi dávno): https://aztruyen.top/tac-gia/callmeRuu. No a samozřejmě nezapomeňte sledovat ostatní holky z Writing in Purple ;)

Last but not least, tohle je takový malý experiment, ale můžete mi posílat anonymní otázky na aplikaci Curious Cat, kdyby vás zajímaly nějaké podrobnosti o této fanfikci nebo o čemkoliv jiném: https://curiouscat.live/callmeRuu1 (Všechny odkazy jinak najdete v mém biu.) Možná se zkusím poptat ostatních, jestli by měly zájem odpovídat na anonymní otázky čtenářů, a můžeme vytvořit společný Curious Cat profil, aby mohly odpovídat i ony :)

Tolik k velice obsáhlému závěru, těším se na vás příští týden! O:)

Ruu~