Kapitola 8.

Light se s obdivem zadívala na zlatou krásku. Byla dlouhosrstá s milým pohledem a chlupatým ocasem. Když jsem si jí ale prohlížela od ocasu až k hlavě, všimla jsem si že jí něco chybí. Neměla nohu.

Dinky

,,Copak? Mira se ti nelíbí?" zakňučela jsem když se Light zamračila.
,,Ne... Teda jo, líbí ale... Co se jí to stalo?"
Mira hned sklopila pohled. Dinky hned otevřela tlamu než stihla bílá fena zareagovat: ,,neboj, neudělali jí to tady! Tady nohy neřežou. Stalo se jí to jako malý, uvízla na skládce, takový tý páchnoucí hromadě nepotřebných věcí."
Najednou se s hlukotem otevřeli skleněné dveře a do zdlouhavé místnosti vešel velký člověk. Měl větší ramena než ostatní a měl také děsivý nahněvaný výraz.
Ihned jsem si lehla za Miru, a zpod jejího břicha jsem sledovala co se bude dít.
Za člověkem šli další lidé. Ti byli menší, a měli trochu vyděšený výraz. Nikdy jsem se nevyznala v lidech, všichni byli jiní. Někteří tě nakrmili na ulici, jiní tě i pohladili, ale byli tu i tací, kteří by tě bili a kopali. Tipů bylo spousta.
Někteří drzejší psi se rozštěkali, například hnědý dalmatin Daimon. ,,Ticho!" zařval jeden z nich a bouchnul nějakou tyčí do zdi. Udělalo to ránu díky které psi zmlkli. Zakňourala jsem jak mě rozbolelo v uších ale hned na to jsem ztichla.
,,Co to tady je? Nebyl jsem tady měsíc a vy to tady úplně zničíte! Víc proděláváme než vyděláváme. Máme jenom čtrnáct psů, z toho polovina jsou míšenci. Ty nikdo nechce a když už tak zadarmo... A co to je tady?" zastavil se u kotce číslo pět, takže tedy u kotce kde byla Light, Deila a Felicity a ten šedý pes.
,,Proč je ten pes u fen? Okamžitě ho dejte jinam."
Lidé otevřeli kotec, jeden z nich měl lapač psů. Deila se hned nahrnula dopředu. Ten s tou hlučnou tyčí s ní do feny vrazil a ta se se zakňučením stáhla. Začala si olizovat bolavé místo na žebrech.
,,Normálně ho popadni za zátylek, odhoď tu odchytovou tyč." řekl ten největší arogantně a otevřel kotec číslo šest.
Zachvíli i po vrčení a kousnání skončil šedý vlčák osamocený v kotci, zbitý a zkleslý. Vyčerpaně si lehl na tvrdou zem.
Lidé dál procházeli kolem kotců, a řešili drobnosti jako třeba proč měl jeden kotec s buldokem Billym novou boudu, proč Daimon furt štěká, proč jsou nějaké kotce prázdné nebo třeba proč je Ben - hnědý bernardýn v malé kleci.
Najednou se zastavil u kotce 2, kde se rozštěkala Sršeň, velká hlídací fena dobrmana. Skočila na mříže a tlapama se snažila rozdrásat šéfovi obličej i když na něj ani zdaleka nedosáhla, zatímco svojí špičatou hlavou kousala do drátěných mříží. Ten si jen odfrkl a podíval se do vedlejšího kotce, kde se krčil další dobrman, jménem Bojovník. Já ho znám dobře, ne sice tak jako Mira, ale vím že je to hodný pes. Chudák, zrovna on si tady být nezasloužil. Někdy ho prostě jen popadnou jeho zabijácké sklony, ale není to jeho vina. To lidé ho tak vyšlechtili. Teď ho trestají za něco, co neudělal.
Bojovník couvl před dlouhým pohledem toho zlého člověka. Omylem šlápl na ocas feny německého ohaře která ležela rozvalená na chladné zemi. Okamžitě vyštěkla, ohnala se po něm a začala mu nadávat. ,,Dej si pozor kam šlapeš Žirafo! Myslíš si že jsi dobrman, tak se tě všichni budeme bát jo? Ještě jednou a rozsáspu ti hrdlo ty zoufalý prašivče!" vycenila zuby, a bylo jí úplně jedno že to lidé sledovali. Nerozuměli jim, takže se nebylo čeho bát.
,,Bacha na Sharp, má krámy!" vyštěkl Daimon. Ten pes si nikdy nenechal ujít příležitost na nějaký škádlivý komentář.
,,To byla Sharp, trošku víc náladová fena. Říká se že svýmu pánovi ukousla prsty." zašeptala Dinky Light a soucitně se podívala na Miru, která vypadala, že by Sharp nejradši zahrabala jako kost na zahradě.
,,Proč nejsou ti dobrmani spolu? V jednom kotci? Sehnal jsem vám dva dobrmany, dokonce s papírama... Ti dva jsou zdroj našich peněz, dejte je k sobě."
,,Ehm, pane, se vší úctou ale oni se nesnášejí." zkusil jeden člověk provinile.
,,No tak je dejte na řetěz. Tak ať si navzájem neublíží ale tak aby se mohli aspoň trochu sblížit. A dokud se nebudou mít rádi tak jim nedávejte nažrat. Každý den řetěz trochu povolujte." řekl. Naposledy se rozhlédl po místnosti, a pak odkráčel ke dřevěným dveřím. Tam se zastavil se slovy, ať dají toho bernardýna na pokusy.
,,Co to jsou pokusy?" zeptala se hned Light tiše.
,,To znamená že na tobě budou testovat nějaké látky, jestli jsou bezpečné nebo ne. Slyšela jsem že se teď testuje nějaká věc která by tě mohla geneticky změnit. Chtějí vynaleznout něco, za co by na nás vydělali miliony." vysvětlila jsem trpělivě. ,,Ale neboj, většinou se vrátíš živá a zdravá, málokdy je to nebezpečná látka..." dodala jsem, ale moc pozdě jsem si uvědomila jak nepřesvědčivě to znělo. Radši jsem už nic neříkala, a jen mlčky s Mirou sledovala, jak Bojovníka proti jeho vůli přesouvali do kotce číslo dvě, k velké a nebezpečné, hlídací feně Sršni, které se radostí z nové hračky zaleskli oči.

Nevím jak vy, ale mě to teď hodně baví. Chci vás teď seznámit s tím systémem, a pak můžeme rozjet něco dalšího.

Kotce:

č. 1 - x
č. 2 - Sršeň, Bojovník
č. 3 - Sharp
č. 4 - Mira, Dinky
č. 5 - Light, Felicity, Deila, Ben
č. 6 - Rocky
č. 7 - x
č. 8 - Daimon
č. 9 - Artemis, Emma
č. 10 - Billy

Pokud chcete někdo udělat nové postavy, tak je určitě pošlete, budou se hodit.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top