Light

Začala jsem škrábat na dveře kotce. Byli mřížkované, a ohraničené dřevem. Stěny kotce byli též z mřížek, a vzadu byla bílá zeď na jejíž rozích se houpaly pavučiny pod tíhou pavouků. Byla tady velká polozbouraná bouda, a dvě misky. Jedna z poloviny plná vody a druhá plná rozmočených granulí. Vypadalo to že se jich nikdo ani nedotkl.
,,Hej, nech toho. Nemá to cenu." ozval se hluboký hlas od psa ze stejného kotce. Nadskočila jsem a prudce se otočila a zjistila jsem že za mnou stojí fena bloodhounda a rozhlédla se po kotci. Předtím jsem si ani nevšimla že tady byli další psi kromě toho šedého, a bernardýna. Vše se seběhlo tak rychle, a já myslela jen na to jak se dostat pryč.
U velké feny s volnou kůži na krku a u tlamy a s hnědočerným zbarvením se krčilo malé štěně. Bylo huňaté a trikolorní, vypadalo jako australský ovčák, nebo něco jako Blesk.
,,Já jsem Deila, a tohle je Felicity," řekla bloodhoundka přátelsky ,,jsi v útulku poprvé?"
Nepatrně jsem kývla a zadívala se do dálky, myslela jsem na útěk že jsem skoro neslyšela Deilynu další větu.
,,Aha, tak mi dovol ti to tady popsat. Tohle místo není jako normální útulek. Starají se tady o to zlí lidé, kterým se líbí naše utrpení..." odmlčela se, aby našla další slova. ,,provádí se tady psí souboje, zkoumají nás, a chtějí od nás štěňata." podívala se rychle do vedlejších kotců na velkého hlídacího psa. Podívala jsem se jejím směrem, ale nepochopila jsem o co jde. ,,No, a to není všechno. Bijí nás když se jim něco nelíbí, a cvičí nás pomocí řevu a kopáním." mluvila smutně, a dívala se přitom do země.
,,Není to tady tak zlý." ozval se milý pisklavý hlásek z vedlejšího kotce po jejich pravici. Rychle jsem se tam podívala. Pořád jsem byla v šoku že jsem se ocitla na takovém hrozném místě, a tak jsem měla pocit že mě chce všechno zabít. Byla tam maličká fenka Yorkshira která na nás koukala malýma zářivýma očkama.
Hned jsem pocítila vlnu pozitivní energie kterou na mne malá fenka způsobila.
,,Já jsem Dinky, jak se jmenuješ ty?" lehce zavrtěla ocáskem.
,,Já jsem Light." představila jsem se a trochu se na ní pousmála, i přes to jak těžké to bylo.
,,Hezké jméno. Víš, tady je vážně hodně hodných psů, když je poznáš víc. Hele, počkej chvilku... Miro! Vylez, pojď se podívat, nová fena!" nadšený pisklavý štěkot donutil střední chlupatou fenku vylézt z boudy. Light se s obdivem zadívala na zlatou krásku. Byla dlouhosrstá s milým pohledem a chlupatým ocasem. Když jsem si jí ale prohlížela od ocasu až k hlavě, všimla jsem si že jí něco chybí. Neměla nohu.

Blesk

,,Jeden z nás se nechá chytit, a my ostatní budeme dodávku pronásledovat." řekl jsem hrdě a na to vyplázl jazyk.
,,Ani nápad," zavrčel Osseus ,,už tak je nás málo."
Dodilas smutně přikývl.
Zatvářil jsem se dotčeně, pak jsem si uvědomil že by šlo i něco jiného. ,,Tak můžeme jí vždy když projede dodávka kolem nenápadně pronásledovat dokud budeme moct a pak složíme mapu kudy a hlavně kam jezdí. A nebo taky můžeme Light vystopovat, kdo má nejlepší čenich?"
Osseus chvíli nepobral co jsem řekl, ale hned na to se mu do očí vrátila jiskra. ,,No jistě, ty jsi ale chytrý psík Blesku," a olízl mě za uchem ,,budeme mít směny a střídat se, a zároveň ti co zrovna nebudou hledat dodávku můžou být v pohodlí se smečkou." začal vrtět ocasem radostí a blahem, který se mu promítal před očima.
,,Eh... Asi jo?" takhle jsem si to úplně nepředstavoval ale budiž.
,,Počkat, není smečka už dávno pryč? V divočině?" ozvala se Lištička. No jo! Ach, už je nikdy neuvidím? Předtím jsem si to neuvědomil, tak jsem sklopil oči a přitiskl uši k hlavě.
Linzy se smutně podívala na tlapky. Ve smečce měla druha Humpreye, který se jí rozhodl opustit a místo jí následovat smečku.
,,Možná je ještě stihneme vystopovat, museli odejít teprve před chvílí." to byl Dodilas. Arty radostně zapištěl a rozeběhl se zpět k té ulici. Lištička neovladatelně zavrčela a vystřelila přímo za ním. Zakousla se mu do zátylku a proti jeho vůli ho odnesla zpátky. Arty se vzpíral jak mohl, ale Lištička byla větší a silnější.
,,Hej! Liško!" štěkl jsem zmateně. Arty je můj bráška, Lištička je sice moje družka ale nemůže být tak hrubá.
,,Já zpátky nejdu. A vy taky ne. Už nechci poslouchat Alfovi rozkazi: přines jídlo!, zmlkni! nebo jděte spát! Nebo vás zabije Temný pes... Beztak je to jenom pohádka. Šikanuje nás. A kromě toho, byl to Osseus kdo řekl že bez Light se nevrátíme." vychytrale se podívala na světlého boerboela.
Osseus se provinile podíval do kamenné uhlazené země.
Pomalu jsem kývl. Lištička je možná až moc panovačná a vždy má svůj názor, ani nevím co se mi na ní líbí. Tahle její verze ale určitě ne, ale snažím se jí být věrný jak nejvíc to jde. ,,I tak ale myslím že bychom měli jít zpátky do té ulice. Aspoň tam nebyl sníh, a můžeme se střídat na tu směnu. Bude to sice na dlouho, ale známe Light. Je nesmrtelná." řekl jsem povzbudivě. Pravda že Light moc psů nemuselo a byla jedna z těch slabších, kteří musí bojovat i za kousek jídla, i tak si ale vždy vybojovala pěknou hromádku. Byla něco jako Omega, až na to že jí aspoň někdo měl rád, a kdyby jí hrozila smrt tak by jí šla rovnou půlka smečky zachránit. Tady je důkaz.

Trochu jsem změnila počet kotců, bude jich jen 10. V další kapitole napíšu seznam v jakém kotci je jaký pes :D

JohankaHorse
hshhsbb
Toffee119
le-Arcii
StormyWolfie_CZ
Alienn06