Scarlett vší silou rozrazila dveře vedoucí z jejího pokoje na chodbu a celým tělem jí projel mrazivý chlad. Od jejího pokoje se až ke vchodovým dveřím táhla krvavá stopa, jako kdyby po zemi někdo táhl mrtvé tělo. Neohroženě natáhla ruku a stiskla vypínač, celou chodbu proťal náhlý světelný záblesk a odhalil zbytek díla jejího nečekaného nočního návštěvníka. Kdysi bílé stěny byly přemalované vrstvou zasychající krve a na vchodových dveřích byl napsaný tou samou tekutinou vzkaz, který Scarlett donutil ignorovat vražednou spoušť v jejím domě a okamžitě běžet na stanici. Pospěš si, drsňačko...

Když dívka dorazila na místo, začala zoufale volat jména svých přítelkyň. Měla opravdu zlé tušení, že někdo něco udělal i jim, v krvi jí proudil adrenalin a v rukou držela napřažený revolver. Postupovala pomalu a opatrně, jako lvice čekající na kořist. Zanedlouho se dostala až ke dveřím do své kanceláře, po pár vteřinách rozhodování je rychle rozrazila a namířila zbraní na první pohybující se objekt. K její úlevě to byla Katie. Držela v objetí očividně spící Lauru a pár kroků od ní se nacházelo mrtvé tělo, vedle něhož ležel nůž.

„Dej tu zbraň dolů, sama sebe pitvat nebudu!” Zašeptala Katie a Scarlett se ulevilo jako nikdy. Byla to ta typická Katie, která byla schopná někoho uspat vedle mrtvoly. Pokývnula jí hlavou na pozdrav a schovala zbraň do bundy.

„To je náš hlídač ?!” Vyhrkla překvapeně Scarlett a udělala pár kroků vzad. Sice si ho moc nepamatovala, ale často jí o nočních směnách nosil koblihy z vedlejší pekárny.

„Spíš to byl náš hlídač  Zamumlala Katie a začala se pokoušet šetrně posadit Lauru na Scarlettino kolečkové křeslo. Scarlett se i přes svou pochmurnou náladu musela pousmát. Blondýnka při tom vypadala opravdu nezvykle, na tváři jí hrál naprosto zoufalý výraz a křeslo jí neustále ujíždělo.

„Co se tu přesně stalo?” Zeptala se Scarlett spíše než ze zvědavosti,proto, aby Katie překazila její akci.  

„Ve zkratce..” Blondýnce se podařilo většinu Laury usadit do křesla a s lehkostí vyskočila na Scarlettin stůl, kde se posadila a unaveně zapřela o pořadníky na dokumenty. „Laura našla mrtvého hlídače, pokusila se mu pomoct a potom co se mi vyplakala v náručí usnula.” Katein výraz zvážněl. „Co si našla ty?”

Scarlett se zatvářila nadmíru překvapeně, byla zvyklá na to že je Katie geniální, ale vždy jí podobné věci zarážely. Zabořila si hlavu do dlaní, ve snaze vzpomenout si na vše co viděla. Všechno proběhlo tak rychle, tak chaoticky.... Po pár vteřinách ticha Scarlett otevřela své temně hnědé oči a zadívala se přímo na Katie.

„Někdo mi vymaloval chodbu krví a na dveře napsal vzkaz, abych si pospíšila... Víš co by to mohlo znamenat ?” Katie svraštila obočí a na čele se jí vytvořily vrásky.

„S tím nám pomůže jedině Laura...” Zamumlala po pár minutách a seskočila ze stolu. Její podpatky naráz dopadly těsně vedle mrtvoly a krev se  rozstříkla všude kolem. „Pomůžeš mi prosím přendat tělo na stůl? Váží něco kolem sto-dvaceti kilo a to sama nezvládnu..” Scarlett si povzdechla, to poslední co v ten den ještě chtěla bylo stěhovat mrtvolu se sto-dvaceti kily...

Katie se o minut později vrátila s pojízdným pitevním stolem, po cestě se stihla třikrát vybourat a narazit si kyčel o stěnu. S tichým klením chytila oběť za nohy a otočila se na Scarlett.

„Chytni ho pod rameny a na tři ho zvedneme...” Nařídila Katie Scarlett, která se na to netvářila nijak nadšeně, ale lehce přikývla na souhlas. „Raz... dva...”  Jenže do tří ani nenapočítala. Dveře Scarlettiny kanceláře se znovu otevřely a odhalily pohled na osobu, kterou Katie výsostně nenáviděla-Brandona.

„Lidi, nechci si stěžovat... Ale je normální že mám ve vaně šest mrtvých koček?” Vyhrhl udýchaně a zachytil se za parapet. Katie jen protočila očila a pustila nohy mrtvoly.

„Vysvětlím ti to, když nám pomůžeš přendat tohle tělo na pitevní stůl.” Ušklíbla se vítězoslavně.