3

„Tak pojď, povídej. Co ti udělali?”  Katie seděla na kožené pohovce u ní doma a v rukou držela lebku zesnulé dívky. Pečlivě si prohlížela každý rys a přejížděla po ní ukazováčkem. Její mysl se soustředila na každý detail a mozek ho okamžitě zpracovával, cítila se jako spisovatel který tvoří osud svých postav. Celou místnost ve které se nacházela osvětlovala jen jediná lapma, jejíž tvar házel po stěnách zvláštní stíny. „Co si udělala tak špatného, že si skončila na mém stole?”. Katie probral až hlas Laury za jejími zády.

„Sleduji tě už půl hodiny, co to sakra děláš?” Katie ten hlas za normálních okolností milovala, nyní se jí ale zaryl hluboko do mysli a vyrušil jí.

„Otázka by spíš měla znít, co tu děláš ty a jak si se sem dostala?” Katie s lehkostí položila lebku na konferenční stolek vedle sebe a zdvihla pohled na dívku, stojící nedaleko od gauče.

„Dala si mi klíč, pamatuješ?” Pousmála se Laura. „Můžu ti nějak pomoct? To co si teď dělala není-” Katie moc dobře věděla, jak chtěla Laura větu dokončit a až překvapivě moc jí to vytočilo. Obvykle necítila emoce, ale tohle jí zasáhlo jak dělová koule. Rychle vyskočila na nohy a naštvaně vykřikla:

„NORMÁLNÍ ?!” Její ruka vystřelila těsně před Lauřin obličej, až se jí ukazováčkem téměř dotýkala. „Ty nevíš jaké je to být nenormální! Jsi jen zoufale zahleděná do svých skript a odsuzuješ lidi za to že jsou rozdílní! Já nejsem někdo, kdo spadá do tvých nudných tabulek o šílenosti!”

„Katie...Já vím. Jsem naprosto stejně nenormální jako ty a neodsuzuji tě za to. Jen mi připadáš víc rozhozená než obvykle.” Laura se pokusila pousmát a pevně chytila Katie za zvednutou ruku. Blondýnčin pohled změknul a na rtech se jí objevila menší známka po úsměvu.

„Téhle dívce někdo před půl rokem zlomil čelist a urazil jí část horního řezáku, stav jejích zubů jasně ukazuje že byla silně drogově závislá a v dětství byla krutě týraná. Prozrazují to rýhy na jejích lícních kostech.” Katie pustila Lauřinu ruku a pečlivě si stáhla své tričko na spaní až pod kolena.

„Říkáš to, jako kdyby si s tou obětí soucítila. Jako kdyby ti na ní záleželo.” Prohlásila Laura a co nejpevněji se zadívala do Kateiných zářivě zelených očí, ta s pohledem co nejrychleji uhnula a setnula ruku v pěst.

„Lidské emoce nejsou nic, jen rozptýlení.” Odpověděla jí blondýnka s naprosto pevným a chladným hlasem.

„Opravdu se mi dnes nějak nezdáš, měla bych u tebe přespat?” Laura se opět pokusila Katie chytit ruku, ale dívka s ní rychle ucukla.

„Vypadá to že nedáš jinak.” Pozvdechla si blondýnka.Laura na Kateinu odpověď lehce kývla hlavou. „Ale spíš na gauči.”

„Nedělá mi to problém, když dáš tu lebku z mé blízkosti. Nechci spát vedle naší oběti.”

„Stejně jsem jí plánovala zařídit koupel v barvivu.” Katie se ušklíbla a ukázala na nádobu s fialovou vodou.

„A dáš mi nějakou peřinu, nehodlám tu mrznout.” Vznesla Laura další požadavek a sledovala Katie potápějící lebku do její lázně.

„Tvé přání je mým rozkazem...” Odpověděla jí dívka rozmrzele.

Katie se probudila někdy kolem sedmé ráno, kdy už sluneční paprsky olizovaly její obličej a nepříjemně jí štípaly v očích. S námahou se vysoukala z postele a vydala se do obýváku za Laurou. Gauč byl ale prázdný a dívka na ní mávala z kuchyně.

„Uvařila jsem vajíčka, máš ráda vajíčka ?” Rozespalá Katie zamumlala něco velice inteligentního jako „Umpff” a sesunula se na pohovku.

„Copak copak, naše geniální blondýnka se necítí dobře?” Zasmála se Laura a přinesla k ní talíř míchaných vajíček. Katie natáhla ruku a s úsměvem od ní talíř přijala.

„Díky” zamumlala Katie. „A to nejen za ty vajíčka, ale i za to že si včera večer přišla.” Laura naproti ní se zatrářila opravdu překvapeně a potěšeně zároveň.

„Já tu pro tebe jsem vždycky, a stejně vždycky budu.” Pousmála se. „A také ti teď dám dobrou radu. Poté co se nasnídáš by si se měla jít převléct. Zavolala jsem Scarlett aby přišla k tobě domů a myslím si, že nechceš přijít o další tvé tričko na spaní s logem Nirvany.”

Po asi půl hodině cpaní se vajíčkama se Katie konečně rozhodla vstát a odejít převléct. Laura si jen unaveně povzdechla a šla umýt nádobí. Pustila do dřez teplou vodou a přidala do ní saponát. Fascinovaně sledovala jak se  pomalu vytváří nové a nové bublinky a ty staré praskají. Vzpoměla si na včerejší zoufalý výraz Katie povídající si s lebkou a na její dlouhé vyhublé nohy které byly plné malých jizviček. Pevně zavřela oči a zoufale se snažila zahnat touhu po jejím objetí a nevšimla si ani toho že voda z dřezu začala pomalu vytékat ven.

„Holka já myslela, že si chtěla umýt nádobí, ne mi vytopit kuchyni.” Prohlásila Katie za ní a Laura se rychle probrala.

„Jé promiň, já to uklidím.” Zasmála se bezstarostně Laura a sehnula se do poličky pro hadr. Byla v lidské psychice jako doma a emoce uměla skrývat lépe než kdo jiný, dalo by se říct že v tom byla téměř dokonalá.

„Mimochodem, nevím jestli tě to nějak zajímá, ale oběť které patřil trup byla prostitutka.” Ozvala se Katie nad ní, oblékla si černé jeany a krajkový top s hlubokým výstřihem.

„Samozřejmě že mě to zajímá, já nejsem jako Scarlett která vidí jen to co chce.” Zamumlala jí na to podrážděně Laura a vyždímala mokrý hadr do dřezu. „Já myju, ale ty utíráš!” Dodala ještě a nahodila beztarostný úsměv.

Bylo už téměř poledne, když se ozvalo klepání na dveře. Katie pokynula Lauře rukou, aby zůstala sedět a vydala se ke dveřím. Po jejich otevření se jí naskytl pohled na Scarlett držící obálku a s velkým úsměvem na rtech.

„Sehnala jsem letenky do Cardiffu.”

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top