Katie se již pátou hodinou skláněla nad jejich nejnovějším mrtvým tělem.  Kříž už jí pomalu vypovídal službu, stejně jako mozek. Bylo opravdu pozdě večer a na stanici to bez hlídače zelo prázdnotou. Dokázala již zjistit příčinu smrti, naprosto přesnou dobu smrti a dokonce i to, že oběť byla jako všechny spoutána a krutě mučená. Jenže dívka s tím stále nebyla spokojená, vždy dokázala něco víc. Něco co by je dokázalo přimět na něco víc, jenže teď tam jen tak stála a pozorovala mrtvé tělo. Nedokázala nic víc, než jen znovu a znovu kontrolovat tkáň pod mikroskopem a porovnávat kosti. Připadala si naprosto bezmocná a hlavně zbytečná, jako baletka, která už ukázala své nejlepší triky a publikum od ní chce stále víc, stále víc a víc věřila tomu, že vrah má pravdu.

Bylo něco kolem páté ranní, když ještě rozespalá dívka běžela do práce. První Londýnský sníh toho roku jí máčel ne zrovna nepromokavé tenisky a káva jí pomalu polévala fialovou péřovou bundu. Tváře jí pomalu umrzaly a tak mile uvítala teplo, které panovalo na stanici. S úlevou si sundala lehce lepkavou bundu a neomaleně jí pověsila na... Katein kabát? Lauře v tu chvíli prolétlo hlavou opravdu hodně otázek. Blondýnka nikdy nechodila do práce takhle brzy a když už, tak svůj kabát rozhodně nenechávala na věšáku. Rychle pustila svou bundu a rozeběhla se směrem na pitevnu, bez přemýšlení rozrazil a dveře a to co za nimi zahlédla jí opravdu překvapilo. Katie ležela zkroucená v křesle tak, že jí hlava padala z opěradla dolů a v pravé ruce pevně svírala jakýsi roztok, který očividně před pár hodinami kontrolovala.Její výška z toho ale tvořila velice komickou situaci, dívčina hlava se téměř dotýkala země a její opravdu dlouhé nohy byly šikmo přehozené přes čelo křesla. Laura ani chvíli nepřemýšlela a co nejrychleji přešla ke Katie. Tak blízko, že slyšela její spokojené oddechování a viděla, jak se jí s každým vydechnutím zvedá do vzduchu malý pramínek vlasů. Opatrně jí vzala roztok z ruky a položila ho na stolek nedaleko od blondýnky. S velkou námahou vzala Katie pod rameny a pokusila se jí alespoň trochu narovnat, jenže s jejím nízkým vzrůstem to opravdu dobře nešlo. Po pár vteřinách se neohrabaně sesunula na blondýnku a děkovala bohu za Katein tvrdý spánek. V tu chvíli cítila dokonce i nepatrné teplo které vydávala a její pravidelný tep. Laura ale nevěděla jak se zvednout, aby najisto Katie neprobudila. Pokoušela se o to pomalu a co s nejméně pohyby, ale když už byla téměř u cíle, tak jí zarazil Scarlettin hlas za jejímy zády.

„Co to tu proboha děláte?!” Vyjekla tak nahlas a vysoko, jak to u ní bylo možné a upustila kelímek kávy, který si s sebou přinesla. Laura se zastavila v pohybu a co nejtiššeji zašeptala:

„Proboha neřvi tak! Vzbudíš jí!” Scarlett se na to jen přidušeně zasmála.

„Já nejsem ta, kdo na ní leží a konná u toho velice pofidérní pohyby.” Na to se musela zasmát i Laura.

Já jí chtěla zvednout, ale spadla jsem na ní...” Laura s velkým úsilím konečně dopadla koleny na zem a Katie spala dál. V tu chvíli jí začalo být blondýnky pořádně líto, když spala takhle tvrdě, tak musela být pěkně nevyspalá.

„A přitom si vypadala jako kdyby si jí chtěla znásilnit...” Laura praštila Scarlett do kolene a nechala se od ní vytáhnout na nohy. I přes jejich časté potyčky věděla, že to naštěstí myslí ironicky a měla jí opravdu ráda. S velkým zaujetím sebrala Kateiny poznámky ze stolu. Měla sice úhledné a krásné písmo, no vyluštit její zápisky bylo opravdu složité. Laura ale po chvíli stejně něco pochopila.

„Podle Katie byla naše poslední obět spoutaná jako všechny ostatní a zemřela před ... V době kdy to psala to bylo sedmdesát hodin. Zemřel na udušení z nedostatku kyslíku a bodná rána v jeho trupu vznikla až po smrti. Podle mého názoru je vrah...” Laura hlasitě nadšeně vyjekla, přesně tak jak to dělala Katie nebo Scarlett, když zjistily něco důležitého. Mozek jí zatemnila myšlenka jen na jednu skutečnost, jednu věc která spojovala všechny oběti. Rychle přeběhla ke Scarlettinu notebooku, který Katie nechala zapnutý a po pár kliknutích myší měla naprosto jasno.

„Nás vrah s naprostou přesností je ...”