Do obchodu se narvala celá skupina asi vietnamcu a začali si to fotit a všechno prohlížet a vše komentovat.

"Sorry, mám zákazníky, kdyžtak se někdy stav, jestli tu teda budeš." Protočil oči když uviděl, jak se nějaká ženská rozčiluje u pokladny a odešel za kasu.

Jen jsem povzdechl a šel jsem pryč odsud.

Měl jsem v sobě už druhou kofolu. Táta měl nějaké drinky a začal být opilý. Oddechl jsem a on se na mě podíval. "T..tati pûjdem už?" Špitl jsem a on přikývl. Pomalu jsem se zvedl a rozhlídl se. Taťka mezitím zaplatil a zvedl se též. Šli jsme pomalu směr hotel. Máma bude naštvaná, nesnáší, když jsme někde a otec se opije.

Vyšel jsem na ulici a rozhlídl jsem se. Do hotelu v plánu jít nemám ještě nějakou dobu. Mít alespoň peníze na něco k jídlu či pití, jenže né, Joshua se musel zamykat. Nechápu, co rodiče napadá dávat nám společný pokoje.

Byli jsme před hotelem a táta mě zastavil. Zamžoural a ukázal nějakým směrem. Koukl jsem se tam a stál tam Jisoo. Odsekl jsem a vešel jsem do hotelu. Otec odešel nejspîš za Jisooem. Já vešel do našeho pokoje.

Šel jsem do květinářství. Mam rád kytky. Kytky jsou fajn. V obchodě bylo lidí jen opravdu málo a to většina byly zamilovaný páry. Navíc tu bylo ticho.

Našel jsem Jisooův mobil a koukl jsem se na něj. Vyhledal jsem na něm nejbližší obchod se suvenýry. Mobil jsem odložil a vyšel jsem zas z pokoje a šel jsem pryč z hotelu. Vydal jsem směr, kam mě jeho mobil před tím poslal. Vešel jsem tam a rozhlídl jsem se po nějakém pohledu pro babičku.

Přišel za mnou táta a dal mi kázání o tom, jak řídit motorku. Za 1. nemáme motorku a za 2. už je zas opilej.

Začal mluvit trochu víc nahlas a otočil se na něj celej obchod.

Radši jsem ho odsud vytáhl a šel jsem s ním do hotelu.

Ten prodavač, ano prodavač na mě zvláštně koukal, skoro jako by mě znal.Oddechl jsem, vzal jsem nějaký dva pohledy a přišel jsem s nimi k pokladně. Vypadal, že chce něco říct, ale rychle jsem zaplatil a odešel. Šel jsem směr zpět hotel.

V bytě jsem ho posadil na gauč a nechal jsem ho tam. "Kde je máma?!" Zacloumal jsem s ním.

Vůbec mě nesposlouchal a místo toho hledal ovládání od tv. Odsekl jsem a šel jsem do pokoje. Jestli tam Joshua pořád je, tak ať si mě nepřeje.

Cestou jsem koupil kytku, přesněji rûži. Kdyby si to táta chtěl u mamky později vyžehlit. Vešel jsem do hotelu a vešel do našeho bytu. Rozhlídl jsem se a potichu zavřel. Doufám, že tu není Jisoo. V obýváku byl otec, spal u televize. Šel jsem do pokoje.

Lehl jsem si do postele a zavřel jsem oči. Momentálně nemám náladu na nic. Pomalu na to ani spát a může za to Joshua a jeho 'strach' z vlastní rodiny. Nemám páru, co má za problém.

Koukl jsem na Jisooa a zaváhal jsem. Vypadal, že spí. Potichu jsem tedy přešel po pokoji a lehl jsem si na svou postel,rûži odložil na stolek.Vyhrabal jsem z tašky z pod postele tužku a začal jsem psát pozdrav z dovolené do pohledu.

Otočil jsem hlavu a koukl jsem na Joshuu. Povzdechl jsem a zas jsem ji otočil zpátky. Přehodil jsem úplně přes sebe peřinu a dál jsem se snažil spát

"Em.. Jisoo? Chceš něco napsat babičce do pohledu?" Pošeptal jsem a podíval jsem se na něj. Oddechl jsem a zvedl jsem se. Klidně ho kvůli tomu vzbudím..tohle je důležitý. Vlezl jsem si na něj a odkryl jsem z něj peřinu.

Koukl jsem na něj. "Nech mě bejt" odsekl jsem a peřinu jsem si vzal zpátky. "Na co jí píšeš vůbec pohled?!"

"Přála si to.." Pošeptal jsem a oddechl. Zkusím na něj to, co pak bude táta zkoušet na mamku. "Na." Špitl jsem a podal jsem mu tu růži.

"Jdi se vycpat" řekl jsem strašně potichu, aby to neslyšel. Přetáhl jsem přes sebe zas peřinu a zavřel jsem oči. "Když mě tam podepíšeš pochybuju, že to pozná, když si myslí, že já jsem ty a ty já"

Odsekl jsem. "Jednou..aspoň jedinkrát bys mohl udělat něco užitečnýho." Špitl jsem a kytku hodil na svou postel. Pohled též a odešel jsem pryč z pokoje. Prošel jsem kolem otce a v kuchyni jsem zahrabal v tašce se sušenkami.

Odsekl jsem. To říká zrovna on. Nebýt mě, neobjedná si ani blbou pizzu a zůstane ohladu. Nechápu, co má za problém.

Vzal jsem si sušenky a sedl jsem si k tátovi. V televizi nedávaji nic zajímavého. Rozbalil jsem si sušenku za sušenkou a postupně je snědl.

Jak jsem tak přemýšlel nad kravinama se mi konečně a omylem podařilo usnout.

Přišla máma a já málem poskočil, jak třískla dveřma. Rychle jsem odběhl do kuchyně a vyhodil papírky od sušenek.

Vzbudilo mě prásknutí něčim. Posadil jsem se, sundal jsem ze sebe peřinu a odsekl jsem. Kterej inteligent tohle dělá?!

Odběhl jsem do pokoje pro rûži a zpět za tátou. Dal jsem mu rûži do ruky a rychle ho vzbudil. Sedl jsem si vedle něj a koukal v klidu na telku.

Probodl jsem Joshuu pohledem, když se vřítil sem. Ani si mě nevšiml a zmizel. Povzdechl jsem, vstal jsem a šel jsem se podívat, co se děje.

Mamka se rozplynula z rûže a dala tátovi pusu. Potichu jsem spokojeně oddechl a koukl na Jisooa, který přišel. Jo jasně, ted sem přijde. Mamka se na mě podívala a usmála se. Úsměv jsem ji oplatil.

Rozhlídl jsem po celý rodině. Máma se usmívala na tátu a Joshua si mě skoro až nenávistně prohlížel. "Mami.." otočil jsem se na ni. "Kdybych sem nechtěl jet, nechala bys mě doma?"

Odsekl jsem a koukl zase na televizi. Vím, že máma řekne ne. Vždyť má o nás starost. Jenomže jemu řekne jinou odpověd než by řekla mě. Táta do mě drknul a poděkoval mi. Usmál jsem se a přikývl.

"Ale prosimtě, doma by ses nudil, tobě se tu snad nelíbí?" Povzdechl jsem a nenápadně jsem ukázal na Joshuu. Ať si s nim teď dělá, co chce.

Koukal jsem na telku, když si mě mamka odchytla. "Joshuo musíme si promluvit." Nejistě jsem přikývl a zvedl jsem se. Chytla mě za ruku a dotáhla mě někam, aby to tamti dva neslyšeli..spustila kupu otázek a kázání.

Protočil jsem oči a snažil alespoň něco zaslechnout. Po chvilce se oba konečně vrátili. Máma se stále usmívala a za ní šel Joshua.

Změnil jsem směr a vešel jsem do pokoje. Máma se ode mě nic nedozvěděla a dle mého smutného pohledu se vzpamatovala a nechala mě být. Lehl jsem si do postele, vzal pohledy a dopsal je.

Vytratil jsem z obýváku do pokoje. Zavřel jsem za sebou dveře a koukl jsem na Joshuu. "Co řikala?"

Podepsal jsem se tam a odložil to. "Poslal jsi ji za mnou ty..tak to snad víš, ne?" Špitl jsem a odsekl.

"Jak bych to mohl vědět?" Pozvedl jsem obočí. "Akorát jsem jí naznačil, že si sem nechtěl, to je celý." Odsekl jsem. "To ty si neumíš ani objednat blbou pizzu nebo říct vlastním rodičům, že sem nechceš. Buď by ti řekli ano nebo ne, na tom nic neni!!" Rozkřikl jsem se. Držel jsem to v sobě celej den, teď se nemůže divit..

Jo jasně naštval jsem ho, ted mi to vpálí a já si z toho nic nevezmu, protože jsem mimo už od rána. "Proto jsem ji nic neřekl. Tak promiň, že nic nedokážu, promiň, že nejsem ty ve všem." Špitl jsem.Odsekl jsem a otočil jsem se zády k němu. "I ty mi za to nadávej či si ze mě utahuj.." Pošeptal jsem a potichu jsem se rozbrečel.

Odsekl jsem a stále na něj koukal. "Problém je, že ti nikdo nic ani udělat nemůže, a kdyby udělal tak se do rána nedožije" Tohle nejde. "Já za tebe pizzu nebudu objednávat pořád.."

Pokrčil jsem rameny a dál brečel. Hodil jsem si polštář na hlavu a snažil se nedat nic najevo. Nesnáším blbé kecy na mou osobu, i když jde o mluvení s cizími lidmi. Utřel jsem si slzy.

"Slzy nic nevyřeší" Povzdechl jsem a sedl jsem si na postel. "Nemá cenu brečet, protože to ti nepomůže"

Ať si mele co chce..je to moje věc. "Nemluv na mě." Špitl jsem a oddechl. Utřel jsem si zas slzy a polštář jsem si dal pod hlavu.

"Tvoje vina" Odsekl jsem a šel ke dveřím. Nemám náladu tu být.

"Nikam nechod, prosím.." Špitl jsem a koukl jsem jeho směrem.

Otočil jsem se a koukl překvapeně na něj. "Proč? Chtěl si, abych na tebe nemluvil.."

"Já chci obejmout u toho mluvit nepotřebuješ.." Špitl jsem a schoval jsem se pod peřinu.

"Když se ale schováš.." Nedořekl jsem to a povzdechl jsem. Přišel jsem k němu, sundal jsem z něj peřinu a obejmul jsem ho.

Přitulil jsem se k němu a dal jsem si ruce kolem něj. "Omlouvám se.." Pošeptal jsem a dal jsem mu pusu zlehka na krk.

Oddechl jsem a dál obímal. "Nejsem si jistej, jestli takováhle omluva stačí" pošeptal jsem neslyšně.

"Já to slyšel.." Špitl jsem a podíval jsem se na něj. "Co tedy chceš?" Pošeptal jsem a podíval se mu do očí.

Napadlo mě toho docela hodně, ale ani jeden nápad nebyl slušnej. "Nech to na jindy" pošeptal jsem.

Kývl jsem a pozoroval ho. "Proč to nejde ted?" Špitl jsem a oddechl. Nechci na to zapomenout..i když paměť mám dobrou.

Trochu jsem se zamyslel a pustil jsem ho. "Pochybuju, že bys souhlasil a navíc kdyby, byl bys hlučnej" vyplázl jsem na něj jazyk.

Zamrkal jsem a zrudl. Naplácl jsem na sebe polštář. Nevím co tím chtěl říct, ale pokud mi to došlo správně v tom druhým smyslu..tak to hodně štěstí pro něj.

"Playstation s tebou vážně hrát nebudu" uchechtl jsem se. Doopravdy jsem myslel na daleko jiný věci, ale to on zatim vědět nemusí.

"Proč ti obyčejné promiň nestačí? Vždyť ty se mi mnohokrát nejseš ani schopnej omluvit." Špitl jsem a polštář po něm hodil. Podíval jsem se na něj.

"A za co bych se ti měl omlouvat?" Uhnul jsem do strany a polštář odletěl kdo ví kam.

Povzdechl jsem a zakroutil hlavou. "Neodpustím ti to, žes na mě poslal mámu." Špitl jsem.

"Stejně ti nic neudělala" povzdechl jsem a začal tu přešlapovat. Z nudy i kvůli tomu, že potřebuju na záchod. "Já ti zas neodpustim to, že jsi tu nuceně a nic si neřekl.."

"Nuceně jsem i ve škole, takže dovolená není něco jinýho. Kdybych to neřekl, tak o ničem nevíš.. Tak prostě zapomeň." Pošeptal jsem a zapřel jsem se.

Když mlčí je to někdy fajn. Ale když začne mluvit to je někdy šílenost. "Ještě něco, co sis nechal pro sebe?"

"Tobě už nikdy nic neřeknu.. Ještě bys to práskl mamince." Špitl jsem a odsekl. Lehl jsem si a pozoroval ho.

Odsekl jsem a projel ho pohledem. "Dělej jak myslíš" Procedil jsem skrz zuby a vydal jsem se na záchod.

Odfrkl jsem a otočil jsem se zády ke dveřím. Přikryl jsem se a oddechl. Zavřel jsem oči. Nechci se mu omlouvat.

Vyšel jsem z koupelny a šel jsem pryč ke dveřím. Naštval mě. ZASE. Dneska se mu to nějak daří.

Po delší chvíli co se Jisoo nevracel jsem uznal, že mûžu v klidu spát do té doby, než přijde matka.

U dveří jsem se zastavil. Je tam skoro tma a já nevim, kam bych šel. Oddechl jsem, otočil jsem se a šel k televizi.

Takže jsem usnul a spal. Máma mě nepřišla probudit, ani táta...Ani Jisoo. Probudil jsem se zhruba o pûlnoci.

Chvíli jsem koukal na televizi, jenže nám šel jen 1 kanál a to byly zprávy. Navíc jsem tomu moc nerozuměl. Všude samí dálnice, co se opravujou a kdo ví co dál.

Asi kolem 11 mě to začalo opravdu nudit a já začal usínat.

Rozhlídl jsem se a Jisoo nikde. Vyletěl jsem z postele a znovu se rozhlídl. Na tom se nic nezměnilo. Došel jsem ke dveřím a potichu otevřel, rozhlídl jsem se. Tma. Šel jsem dál a koukl na Jisooa, jak spí u televize. Oddechl jsem, došel jsem k němu a dal jsem mu pusu.

Vzbudil jsem se a koukl na nějakou tmavou postavu před sebou. "Mami?" Až teď mi došlo, že máma neni takhle vysoká. Oddechl jsem, chytl jsem Joshuu za ruce a posadil jsem ho na sebe.

Uchechtl jsem se. "Mamiňáčku.." Pošeptal jsem a pozoroval ho. Po tmě je vidět velký prd, ale co už. Přitulil jsem se k němu a oddechl. "V pokoji je mi samotnému smutno." Špitl jsem.

"Táta mě asi líbat nebude ne?!" Povzdechl jsem a obejmul ho. "Jak dlouho jsi vzhůru?"

Zasmál jsem se potichu nad tou představou. "Zhruba 5 minut.." Špitl jsem a dál se tulil..