Vešel jsem do pokoje a šel jsem ke skříni. Otevřel jsem si ji, vzal jsem si pár věcí, který já považuju za pyžamo a začal jsem se do toho oblíkat.

Pozoroval jsem každý jeho pohyb, když se na mě podíval, zavřel jsem oči a dělal, že spím. Jenže to moc věrohodný nebylo, ale co už..

Nějak jsem si neuvědomil, že tu může být i on. Zašklebil jsem se a došel jsem k němu. Dal jsem mu pusu a než stačil otevřít oči, jsen odběhl ke skříni a dělal, že se dooblíkávám.

Rozhlídl jsem se a podíval jsem se na něj. Nespokojeně jsem zabručel a přetáhl jsem přes sebe peřinu úplně. Zavřel jsem zas oči a snažil jsem se usnout, ale zbytečně, protože mi to nešlo.. Vlastně už ani nejsem unavený.

Povzdechl jsem a odešel jsem ke dveřím je pořádně zavřít. Jak jsem se sem přiřítil jsem je ani nezavřel. Lehl jsem si do postele, otočil jsem se na bok a zavřel jsem oči.

Vylezl jsem potichu z postele a podíval jsem se na něj. Vlezl jsem si na něj a přitulil jsem se k němu. "Je mi zima." Pošeptal jsem. Jiná výmluva mě zrovna nenapadla.

Oddechl jsem a otočil jsem se na záda. Položil jsem si na něj ruce a dál jsem se snažil usnout.

Zavřel jsem oči a přemýšlel jsem nad tím, cože to vlastně dělám. Došel jsem k záběru, že nic zajímavého.. Vlastně se jen ohřívám.

Usnul jsem, ale měl jsem pocit, že jsem se hned vzbudil. Nebylo to hned, ale asi někdy ve 2 ráno. Joshua na mě pořád ležel a já měl ruce až někde pod jeho tričkem.

Oddechl jsem a opatrně je vyndal. Dal jsem si je na jeho záda a pomalu přesunul níž na zadek. Teď snad spí, tak si toho nevšimne.

Usnul jsem asi po desátým uvažování o padesáté výmluvě, jak bych vysvětlil rodičû̌m, proč ležím na Jisoovi. Zdál se mi divný sen, všude byla duha. Sem tam se mi mihli vzpomínky ze včerejška. Každý jeho dotyk a to, co řekl. I když radši jen ty lepší věty. Přitulil jsem se k němu blíž a pokrčil jsem nohu.

Sikl jsem a trochu ho ze sebe stáhl. Tohle bych mu nedoporučoval.. Když už se mi to zdálo dobrý, jsem ruce zas vrátil na původní místo.

Otevřel jsem oko a unaveně jsem se na něj podíval. "Proč mě přesouváš?" Pošeptal jsem.Takto se mi leželo sakra blbě. Proto jsem se zas posunul výš.

"Protože mi kolenem drtíš pár věcí." Pošeptal jsem. "Nedělej to a můžeš takhle zůstat."

"Jenže ty seš plochej, takže si nemám jak dobře lehnout." Špitl jsem a otočil jsem se tak, abych na něm ležel zády.

Odsekl jsem a znovu jsem si na něj položil ruce. "To mi chceš naznačit, že ty snad plochej nejsi?" Rukama jsem mu vjel pod triko.

"Na mě nemá potřebu nikdo ležet, tak se s tím, že jsem plochý vychloubat mûžu." Pošeptal jsem a zachvěl jsem se. "Navíc jsme stejní.." Špitl jsem a zívl.

Nechal jsem ho a koukl jsem do stropu. Takhle mi zkazit ideály. On to zřejmě vidí úplně jinak, než já. Je alespoň na holky, narozdíl ode mě.

Vzal jsem mu zas ruce a dal jsem si je na sebe. Tohle je lepší. Zavřel jsem zas oči a začal jsem pomaličku usínat. "Dobrou Jisoo.." Pošeptal jsem.

"Dobrou.." zamumlal jsem trochu sklesle. Je smutný, že on ke mě nikdy nebude cítit to, co já k němu. Oddechl jsem a zavřel jsem oči.

Po chvilce jsem k němu nahnul hlavu. Ranil mě jeho skleslý tón. "Jisoo?" Pošeptal jsem a podíval jsem se na něj. Dneska je celý divný.

"Hmm?" Otevřel jsem oko. "Otoč se.. Takhle se mi to nelíbí" pošeptal jsem.

"Proč jsi tak skleslý?" Špitl jsem.Otočil jsem se,podjela mi ruka a naplácl jsem se na něj. "Promiň.." Pošeptal jsem.

Přivřel jsem oči bolestí. Za 1. jsem se lekl a za 2. to bolelo. "Nejsem skleslej.." pošeptal jsem stále sklesle a položil jsem si na něj ruce.

"Já to ale slyším.." Pošeptal jsem a zabručel jsem. Posadil jsem se a přesunul jsem jeho ruce na své boky. "Chceš spát?" Špitl jsem.

"Spát s tebou? No problem" Uchechtl jsem se nad tím dvojsmyslem, ale hned jsem nasadil pokerface.

Naplácl jsem si ruce na obličej a zakroutil jsem hlavou. Bože co to zase řekl..? Oddechl jsem a ruce si na něj položil. To, že jsem rudej ve tmě nepozná.

Škoda, ale i tak. Posadil jsem se, povalil ho a vlezl jsem si na něj. Vypadal docela.. no.. byla tma.. nevim, jak vypadal.

"Já nejsem žádné tvoje osobní sedadlo.." Pošeptal jsem a odvrátil jsem pohled. Takhle mi hrozí hodně problémû..

"A já jsem snad tvoje matrace?" Pozvedl jsem obočí. Oddechl jsem a lehl jsem si zpátky a stáhl ho na sebe. Tohle nepůjde.

"Ne..ty seš moje osobnî topení." Špitl jsem a přitulil jsem se k němu. Zavřel jsem zas oči a smutně oddechl. Asi už neusnu.

"Tak topení" uchechtl jsem se. Chytl jsem ho za bradu a koukl jsem mu do očí. Doufám, že do očí.

Ucukl jsem pohledem a dal jsem mu krátkou pusu. "Tak dobrou" zamumlal jsem a zavřel jsem oči.

Slezl jsem z něj a sedl jsem si vedle něho na postel. "Dobrou.." Špitl jsem a přiložil jsem si prsty na rty,uculil jsem se. Nevysvětlitelný to pocit. Oddechl jsem a podíval se před sebe do tmy. Slezl jsem z něj, protože pokud on spát bude, tak ať se pořàdně vyspí..jiný dûvod to nemělo..

Zamračil jsem se, když ze mě slezl. Otočil jsem se na bok, přehodil jsem přes sebe peřinu a snažil jsem se usnout.

Zvedl jsem se a protáhl se. Obešel jsem jeho postel a lehl jsem si k sobě na postel. Přikryl jsem se a zavřel jsem oči.

Ráno jsem se vzbudil očividně jako 1. z celýho baráku. Rozhlídl jsem se, zvedl jsem se a šel ke dveřím. Při cestě tam jsem s sebou stihl několikrát fláknout, až jsem to vzdal a zůstal jsem na zemi.

Probudilo mě pár rán. Rozhlídl jsem se, ale nikde nikdo. Oddechl jsem a vstal jsem, protáhl jsem se a koukl na Jisooa. "Ehm.." Špitl jsem a odkašlal jsem si. Došel jsem k němu,zvedl ho a postavil."Co tu děláš?" Pošeptal jsem a otočil jsem ho čelem k sobě.

"Ležim" zamumlal jsem ještě rozespale. Koukl jsem na něj a promnul jsem si oči. "Já tě vzbudil?"

"Ano, ale to nevadí." Špitl jsem.Usmál jsem se a pohladil jsem ho po tváři."Pûjdeme dnes k moři?" Pošeptal jsem.

"A ty bys snad chtěl?" Udělal jsem krok k němu. Přikývl. "Třeba po obědě?"

Znovu jsem přikývl. Kvûli němu to risknu, i když tam děsně nechci. "A co by jsi chtěl dneska dělat ty?" Špitl jsem.

"To moře je fajn" Nahl jsem se k němu a koukl jsem mu do očí.

Dal jsem mu pusu a rychle jsem se k němu otočil zády. Oddechl jsem.

Usmál jsem se, i když jsem si v duchu byl vědom toho, že tohle bude špatný.

Chytl jsem ho, otočil na sebe a dal jsem mu pořádnou pusu.

Zavřel jsem oči a nechal jsem se. Jà se nikdy s nikým nelíbal, proto nevím, co dělat v téhle situaci. Dal jsem si ruce kolem jeho krku a začal jsem se nějak přizpûsobovat.

Tohle je, jak nejlepší sen. To co jsem chtěl najednou můžu mít.

Přitáhl jsem si ho blíž, dal jsem mu ruce na boky a polibek jsem prohloubil.

Začal jsem pomalu rudnout, protože jsem to nezvládal s dechem. Navíc jsem ho už nestíhal. Zoufale jsem se na něj podíval s odtáhl jsem se. Zhluboka jsem se nadechl a znovu jsem mu věnoval pohled."Promiň.." Špitl jsem.

Oddechl jsem a ukázal jsem palec nahoru. Teď jen doufat, že tohle neni můj úchylnej sen.

Přicupital jsem k němu a dal jsem mu pusu na tvář. Nechal jsem ho a přesunul jsem se na jeho rty. Jemně jsem mu je zkousl a usmál se.

Chytl jsem ho pod zadkem a vzal do náruče. "Proč tohle děláš?" Sedl jsem si s ním na postel.

"Protože se mi to líbí" pošeptal jsem a opět zrudl. Sklopil jsem pohled a začal jsem si hrát s jeho pyžamem.

Oddechl jsem a rukama jsem se zapřel. Nahnul jsem hlavu na stranu a jen tak jsem na něj koukal.

Podíval jsem se nejistě na něj. "To je špatně?" Špitl jsem a zamrkal. Já nevím ani co se komu líbí. Většinu času jsem odstřihlej od běžněho života. Žiju si ve svém introvertním světě.

"Neni" Pokrčil jsem rameny. "Mělo by?" Špatný nanejvýš v tom že jsme sourozenci.

"J..já právě nevím." Špitl jsem a pohladil jsem ho po vlasech. Jediný..s kým dokážu 'normálně' mluvit je právě on.

Oddechl jsem a poplácal jsem ho po hlavě. "Asi půjdu ještě spát?" Sotva jsem to dořekl jsem zívnul.

Slezl jsem z něj a oddechl jsem. "Tak dobrou.." Špitl jsem a odešel jsem ke dveřím. On ještě usne..jen já ne.

"Kam bys rád?" Zabručel jsem a sledoval ho, jak kráčí ke dveřím.

"Chci tě nechat vklidu spát, tak si jdu vzít něco k snídani." Špitl jsem.Podíval jsem se na něj.

"Snídaně počká" zamračil jsem se. Došel jsem k němu, chytl jsem ho za ruce a přitáhl k posteli.

Nechal jsem se dotáhnout až k posteli a nechápavě jsem ho celou dobu sledoval. "Um.." Špitl jsem.

"Co um?" Nechápavě jsem se na něj otočil. Chytl jsem ho a lehl jsem si s ním. Otočil jsem ho zády k sobě a objal.

"Nechci už spát." Pošeptal jsem kňouravě a koukal před sebe. Tohle se mi nelíbí, protože ho nevidím a protože mi nic jinýho nezbývá než jen koukat před sebe.

"To máš smůlu" pošeptal jsem. Nic ho nebolí, tak nemusí znít jako mečící koza. Oddechl jsem si a dal jsem mu pusu na krk.

Zavřel jsem oči a přidušeně vydechl. Tohle od něj není hezký. "Tak d..dobře pûjdu spát, ale pod podmínkou, že na mě nešáhneš." Špitl jsem.

"Nesáhnu?" Odtáhl jsem se. Tak to se mi nelíbí. "A kdo říkal, že musíš spát?"

"Přece ty." Špitl jsem a natočil jsem k němu hlavu. Podíval jsem se na něj.

"Já to neřikám" odfkrl jsem a obrátil oči v sloup. Znovu jsem ho objal a rukou jsem sjel na bok.

"Proč máš tendenci tohle dělat? Proč na mě?" Pošeptal jsem a nadále jsem ho pozoroval.

"Proč? To tě nic nenapadá?" Projel jsem ho pohledem.

"Jen využíváš toho, že já ti nic neřeknu a ani tě nezastavím." Špitl jsem smutně a koukl před sebe.

"Nevyužívám!" Zakroutil jsem hlavou. "Nemám důvod toho využívat" pošeptal jsem.

Podíval jsem se na něj. "Napadá mě toho spousty, ale nevyslovím to." Špitl jsem a přetočil jsem se k němu. Dal jsem mu opatrně pusu, odtáhl jsem se a koukl jsem na něj s otázkou v očích.

Chvíli jsem nechápal, co po mě chce, ale pak mi to snad došlo. Nahl jsem se k němu a dal jsem mu naoplátku pusu.

Když se odtáhl, vlezl jsem si na něj a naklonil jsem se k němu. Zajímá mě, co vymyslí. Já ho chci jen obalamutit a zlechtat.

Uchechtl jsem se a stáhl jsem ho těsně na sebe. Převalil jsem se, klekl jsem si a koukl jsem na něj. Teď byl pode mnou.

Nervózně jsem se koukl jinám. Hned jsem zas pohled upřel na něj a začal jsem ho lechtat, tedy tak, jak jsem pûvodně chtěl.

Začal jsem se smát, ale hned jak jsem nahmatal jeho ruce jsem ho chytl a probodl ho pohledem. "Vzbudíš rodiče"

"To ty je vzbudíš.." Špitl jsem a zavrčel. Nebylo by fér, kdyby si nás zase spletli a já měl prûser místo něho. Oddechl jsem a podíval jsem se mu do očí.

"Já díky tobě" vyplázl jsem na něj jazyk. Když už se mi zdál v klidu jsem mu ruce pustil. Nahl jsem se těsně k němu a do ucha jsem mu pošeptal. "Můžu tě políbit?"

Doufám, že ho tohle uvede alespoň trochu do rozpaků. Taková moje menší pomsta.