Dnes jsme měli další hodinu dějepisu.

Pokaždé, když si ke mně chtěl někdo sednout, řekla jsem mu, že to místo je obsazené a čekám na svou kamarádku, což všechny překvapilo, protože já moc přátel neměla. Už vůbec ne mezi holkami. Barren měl naštěstí jinou hodinu, takže se ke mně nevetřel.

Zazvonil zvonek, který oznamoval, že za pět minut začíná vyučování a všichni bychom se měli dostavit do našich tříd, přinejmenším se vydat na cestu k ní.

Skenovala jsem dveře svým pohledem a čekala, kdy se v nich objeví kluk s vlasy barvy havraního peří a s očima barvy dvou nádherných smaragdů, které připomínají ty Erenovo z anime Shingeki no Kyojin. Povahově však byl spíše jako Levi. Levi, to jméno by mi k němu celkem i sedlo.

Zajímalo by mě jaké je tvé jméno. Jelikož se mi k tobě nehodilo klasické jméno jako je George, Jack či Charles. Čekala jsem nějaké neobvyklé, pěkné neokoukané. Právě desátníkovo jméno se nabízelo. Nebo se jmenuješ jako kandidát na prezidenta Donald? Či jako zpěvák kapely Asking Alexandria Denis? Nebo jako současný prezident Barack? Nebo snad tví rodiče čekali, že budou mít dceru a jmenuješ se jako kandidátka na prezidenta Hillary či současná první dáma Michelle? Což nepředpokládám, protože když jednou tví rodiče přišli do školy nepůsobili na mě dojmem, že by takto pojmenovali syna. Právě naopak bych do nich tipla nějaké honosné a upjaté jméno.

Myšlenky na to, jaké máš jméno, přerušili dva smaragdy, které mi ode dveří opětovali pohled. Když jsi si všiml, že tvůj pohled i intenzivně opětuji a divně se culím, ucukl jsi pohledem a přejel plnou třídu. Hochu nedělej si naděje, sama jsem se postarala o to, aby sis musel sednout vedle mě. Andělsky jsem se uculila nad svou myšlenkou.

Rozešel jsi se směrem k naší lavici. Sedl sis. Dokázal jsi to bez jediného pohledu na mě. Byla jsem zmatená. Vždy jsi se na mě koukl, usmál, promluvil a teď? Co se stalo? Proč jsi od doby co jsi přišel, tak divný?

Z tvých sluchátek se nesla skladba, která mě zmátla ještě víc. Ze sluchátek se ti nesla má oblíbená písnička od mé oblíbené kapely.. Imagine Dragons - Bleeding Out.

I'm bleeding out.

So if the last thing that I do

Is bring you down

I'll bleed out for you

So i bare my skin

And I count my sins

And I close my eyes

And I take it in

I'm bleeding out

I'm bleeding out for you

For you..

Co to má znamenat? Proč vykrvácíš? Nevěděla jsem co to znamená, ale zajímalo mě to. 

Učitelka vešla do třídy a usedla na židli za katedrou, přičemž položila všechny věci, které držela, na stůl. Přísným pohledem přejela přes celou třídu. Všichni bili zticha a někteří dokonce i vystrašeně polkli. Každý student v této třídě věděl, co teď přijde. Opravené testy. Mě testy vůbec nezajímali. Zajímalo mě, co tak schováváš, že si rukáv od mikiny, na levé ruce, táhneš tak nízko, že ti jsou sotva vidět prsty.

,,Sandro? Rozdej testy," přerušila učitelka ticho, které se roznášelo po celé učebně.

Sandra, dívka sedící v první lavici, se zvedla, převzala od učitelky testy, které následně rozdala. Tvůj test položila dál od tebe, takže když jsi se pro něj levou rukou natáhl, rukáv ti vyjel výš a já viděla na tvé zápěstí, které bylo obalené v obvazu. Co se ti stalo?

Když jsi si všiml mého pohledu, zamračil jsi se a stáhl rukáv zpátky k tvým dlouhým prstům.

Koukla jsem se na tvůj test, hlavně na to, jak jsi se podepsal. L. McKinnley. Takže tvé jméno začíná na L. Jmenuješ se Lukas, Leopold, Leonard nebo vážně jako desátník Levi Rivaille?

Tvé jméno bylo teď vedlejší, protože obvaz na tvém zápěstí, byl pro mě důležitější.

Vzala jsem kus papírku a na něj napsala:

Ahoj:) Můžu se zeptat, co se stalo s tvým zápěstím?

Položila jsem to před něj. Netrvalo to ani pět sekund a už držel papírek ve své ruce. Na tváři se mu mihl mírný úsměv. Nejspíše ho potěšilo, že si o něj někdo dělá starost. Propisku, která tvořila jeho penál vzal do své pravé ruky a svým krasopisem začal psát.

Ahoj, můžeš, ale není jisté, jestli se ti dostaví odpověď ;)

Popostrčil papírek ke mně. Pousmála jsem se a začala odepisovat.

Tak mi aspoň pověz, jestli je to to, co si myslím...

Papírek putoval zase k němu.

Podle toho co si myslíš...

A už byl zase u mě.

Neschováváš pod tím obvazem řezné rány od žiletky, že ne?

Při předávce papírku, jsem se ho jemně dotkla. Ošil se a já si všimla, jak se mu naježili chlupy na krku a pravé ruce, která nebyla zahalena rukávem. To je mu zima? Blbost, je tu minimálně dvacet stupňů... Můj dotyk mu vyvolává husí kůži? 

Papírek už byl zase u mě. 

To nemohu vyvrátit.

Bodlo mě u srdce, proč by to dělal?

Jaký k tomu máš důvod?

Vážně mě zajímá co odepíše.

Řekněme, že jsem chvíli chyběl a nějaký blbeček si dovolil oslovit holku kterou miluju a pak jí ještě k tomu objal a políbil do vlasů přímo před mýma očima v parku...

Blbeček, objetí, pusa do vlasů, park?

Jak se ten blbeček jmenuje?

Nevím, proč mě to zajímalo, ale měla jsem tušení, že odpověď bude zajímavá.

Barren Weron...

V tu chvíli zazvonilo na konec hodiny a ty jsi se zvedl, naposled na mě koukl utrápeným pohledem a zmizel na chodbě, která byla přeplněná nedočkavými studenty...

***

Ciano!

Omlouvám se, že tak dlouho nebyl žádný díl, ale bylo pro mě prioritou dokončit Classmate a Their happiness found in New Hampton, což se mi povedlo a budu vydávat epilog u Classmate, s tím že THFINH už je dokončené.

Dalšího dílu Girl with sunglasses se dočkáte snad do příští neděle.

He changed my life by mohl být do čtvrtka.

Love the smell of coffee nejspíše za dva týdny..

Děkuji, že jste se mnou vydrželi!

S láskou 

hokejkaa-11 xxxxx

ILYSM ♥

PS: Děkuji za všechny komentáře, vote a reads! Moc si toho vážím!