Jacob

Druhý den, hned ráno klepu jako zběsilí na Nickovy dveře. ,,Šmarjá co se děje?" Otevře mi, je ospalý a mrzutý.  Když ale uvidí můj výraz, jeho oči změknou. ,,Jaku. Co se stalo?Poď. "
Sedneme si u nich v obýváku a já si ho prostě přitáhnu na klín. ,,Máma a táta. Nejspíš se budou rozvádět." ,,Jak to?" ,,Včera se setkali, a podle toho co máma říkala to tak vypadá.Prej se zase pohádali." ,,Neboj. Bude to dobrý... " Snaží se mě všemožně uklidit. Moc mu to ale nejde. ,,A ty chceš aby byli spolu? " No jo. Chci to vlastně? Jako neříkám, tátu mám rád, jenže mámu miluju.Nechci aby byla nějak nešťastná nebo tak.A pokud znamená její štěstí to že už s tátou nebude, tak ať.

,,Nechci té nějak vyhazovat lásko ale máma se zachvíli vrátí z noční." ,,Už půjdu. Promiň." S malým polibkem se rozloučíme a já přemýšlím jaký bar je teď otevřený.

Niamh

Celý den utekl až příliš rychle, Jacob se neukázal, ani nenapsal. Jako matka o něj mám samozřejmě strach.Každou minutu jsem kontrolovala mobil. Bylo mi jedno jestli napíše Zack nebo Jacob. Aba mi chyběli. Chtěla jsem je tady u sebe. Miluju je. Tedy, Jacoba.
Stále si ovšem nejsem jistá tím jestli ho miluji. Mám ho ráda, dala jsem mu syna.Jeho dítě, jeho krev.

Ze všeho toho přemýšlení u vaření oběda, tedy pozdního oběda mě přerušil telefon.
,,Black prosím?" Zajimalo by mě kdo to je. ,,Dobrý den. Tady strážník Leterson.Váš syn se jmenuje Jacob madam?" ,,Ano.. Stalo se něco?" ,,Jak se to vezme, máme ho u nás na stanici. Porval se v jednom baru, byl velmi opilí. Dojedete si pro něj?" ,,Jistě. Moc děkuji." ,,Bylo by dobré, pokud to je tedy možné aby byli přítomni oba rodiče." ,,Jistě. Děkuji."

Rozrthnu ho jako hada.Zřídit se v šestnácti! Jak si to jako představuje!
Teď budi ještě čelit Zackovi.
Nejdřív ovšem projít okolo té krávy na recepci.  ,,Zack je v kanceláři?" Opřu se o pult. Znechuceně na mě pohledné.  ,,Pan Black momentálně nepřijímá žádné návštěvy." ,,Má snad pracovní schůzku?" ,,Ne." ,,Má snad návštěvu?" ,,Ne." ,,V tom případě mu ani nemusíte hlásit že za ním jdu." ,ae on-" ,,Jsem jeho žena.Nepotřebuju se dopředu ohlašovat!"

Zaklepala jsem na dveře jeho kanceláře. Ozvalo se vzteklé ,,Dále."
Okamžitě vzhlédl od papíru.  ,,Co tu děláš?" ,,Jacob je na policii.Opil se a prý se i popral." ,,Popral?" Vypadal šokovaně. ,,Pojedeš se mnou? Prosím." ,,Samozřejmě. Pojď."Jeho teplá dlaň mě pohladila po zádech. Opět měl na tváří ten jeho uklidňující úsměv.

V autě panovalo ticho. Nevím proč ale po slepu jsem vyhledala jeho ruku, kterou mi překvapivě stiskl.Bylo příjemné citit opět to teplo jeho rukou.

Dnes bych ještě ráda zveřejnila jeden chapter u Boy from the ring. Nic ale neslibuji.

Snad se zatím líbí😊😊😊❤