,,Nemůžu uvěřit že je to až takový debil... " Povzdechne si Kate. ,,Vždyť už je to jedno.. " ,,Není... Nemůže se s tebou přece-" Byla přerušena opravdu hlasitým třísknutín dveří doprovázeny sprostou nadávkou. ,,Jacobe!" Ani neodpověděl.Co to sním sakra je? ,,No... Koukám že tu máš veselo, a já budu mít veselo doma. Měj se.." Ona mě v tom nechala.

,,Jacobe?" Klepu mu na dveře.  ,,Nech mě prosím být mami..." ,,Nenechám. Zlato co se stalo? Odemnkni prosím." Ozval se zámek.  Měl zarudlé oči od pláče.  ,,Co se stalo?"Vtáhnu si ho do náruče.  ,,On se bude stěhovat...."
,,Kdo?" ,,Mike..... "
Poslední dobou se všechno kazí. Co sem komu udělala?
,,Víš co? Půjdeme dolů, uvaříme si čas,kouknem na nějakej film a přitom mi povíš jak se to stalo. Dobře?" ,,OK."

,,Takže se budou stěhovat, protože spolu chodíte?"Vyvodila jsem z toho všeho.  ,,Jo.Prej  mu řekli že se se mnou má rozejít, jenže to on nechtěl. No a tak se budou stěhovat."Hlavu má položenou v mém klíně. ,,No ale to přece neznamená že spolu nemůžete být dál." ,,Myslíš?" ,,Jistě, proč by ne?" ,,No.. Jenže Londýn je dost daleko." ,,Já myslím že dneska je sposty možností. Skype, můžete si psát. A myslím,že když se budeš ve škole snažit tak letenka nebude problém..." ,,To myslíš vážně?" ,,Samozřejmě.." ,,Si nejlepší máma na světě, ani nevíš jak strašně tě miluju." ,,Já tebe taky, ale nemůžu dýchat."Objímal mě tak pevně že mi docházel vzduch.

Lepší krátká než-li žádná ne?