Proč mám vlastně utíkat? Vždyť jsem zrozena k zabíjení! 

Megan sledovali čtyři. Ve snaze ji vyděsit se přeměnili. Ale neodhadli ji. Dřív by ji možná vystrašil pohled na hnusně slizké šedé příšery s rudýma očima a smrtonosně vyhlížejícími drápy, ale teď už věděla, že nejsou nezranitelní, tudíž že proti nim není bezmocná. Ještě, že si s sebou vzala to kružítko. Věděla, že se bude hodit. Přesněji, že s ním může hodit. Otočila se, napřáhla, hodila a trefila. Do nohy, ale při smrtonosném účinku, jaký mělo kružítko na příšery, bylo jedno, kam se trefí. Příšera vyletěla do vzduchu, jako když pustíte balónek a ostatní ji fascinovaně sledovaly. Tak tupé výrazy u něčeho tak strašlivého by Megan v životě nečekala. Jen jí bylo líto, že se nejspíš ztratí to kružítko. Bylo bratrovo! Megan využila příležitosti, sebrala ze země klacek a vší silou bodla do druhé příšery. Ta vyletěla stejně jako její předchůdkyně, která už se ale vzduchem obloukem vracela. Její téměř prázdná kůže udeřila dvě stále sedící příšery. Ty se svalily do trávy, ale kůže letěla dál. Zastavila se až o Meganino tělo. Megan se pod tím nárazem převrátila dozadu, zakopla o kořen a po hlavě spadla do díry. 

Jela po zádech stejným tunelem jako předtím Lucy ( ale o tom neměla ani tušení). Zastavila se o stěnu na rozcestí ve tvaru písmene T a tvrdě se udeřila do hlavy. 

"Super tobogán, ještě jednou!"

Opravdu silná rána, bylo to na ní poznat. Chvíli tam tak halekala. Krásně se to všude rozléhalo. Pak, pravděpodobně stále pod vlivem nárazu se začala potácet pryč. Vybrala si chodbu doleva, protože ta slibovala další projížďku. A nemýlila se. Po pár krocích se znovu rozjela. Vůbec nevnímala zděšené výkřiky daleko za sebou. Po pár metrech ale skluzavka končila a Megan se musela drápat do kopce. Téměř nic neviděla přes černou tmu. Když se konečně vydrápala nahoru, udělala pár kroků, a  pak se jí noha zarazila do nám teď již dobře známé mříže. Megan to ale velice vyděsilo, protože o ničem, co se na tomto místě odehrálo před pár okamžiky neměla tušení. Navíc došlápla na něco tvrdého a to na ni zařvalo: 

"Nemůžete si sakra už dávat pozor na to, kam šlapete?!"

"Emily?"

"Ano já, Megan."

"Co tu děláš?"

"Mám pocit, že rohožku." 

Co jí tak zlobí? No tak jí šlápla na hlavu. Projednou to snad přežije, ne? Ale Emily jako by jí četla myšlenky:

"Za posledních pár minut jsi už třetí..." 

"Fakt? Totiž... ehm... promiň, to je mi líto."

Dodala to tak nepřesvědčivě, že by tomu neuvěřilo ani malé dítě. Emily to ale přešla. 

"Ty zvuky před chvílí, tos byla ty?" 

Megan si vzpomněla na chvíli, jak halekala po chodbách. 

"No, asi jo..."

"To je teda super, utekly a já nevím kterým směrem. Mělo by tu být deset chodeb, aspoň tak to říkali..." 

"Kdo?"

"Obyvatelé. Žijí v tomhle labyrintu..."

"Labyrintu?!"

"Hej!"

To křičel Harry. Co ten tu dělá? Vůbec ho neslyšela přicházet. 

"Harry?"

Emilyn hlas zněl v temnotě tak šťastně, jako už dlouho ne. Megan by dala bůhvíco za to, aby taky měla někoho, na kom by jí tak záleželo, nebo spíš aby tomu, na kom jí záleží nebyla tak zoufale lhostejná. 

"Harry?"

"Emily?"

"Bylo slyšet, jak těžce oddychuje. To bude těmi žebry. Emily o tom vlastně ještě neví... No, to bude šok.

"Harry, stůj tam, kde jsi! Nehýbej se, je tam mříž..."

Rána a bolestné zavytí jí ale oznámilo, že to řekla příliš pozdě. 

"Co žebra?" 

"Co má s žebrama?"

"Jenom mě trošku zmlátili, to nic není."

Megan se ušklíbla. 

"Má minimálně jedno zlomený a nos jsem mu musela rovnat."

Emily začínala jančit. 

"Musíš zpátky a k lékaři!"

"Tobě se to řekne, ty nemáš nohu zaraženou po koleno v mříži..." 

Rána do mříže a další zaúpění Megan prozradilo, že Harry už asi nevězí po koleno v mříži. Když však Emily udeřila Megan do chodidla, místo aby se mříž uvolnila, vyletěla ze země, ale na noze zůstala. 

"To mám jako běhat s tou mříží?"

Odpovědělo j ale jen štrachání, jak se Emily hrabala ven z díry. 

"Pojďte už!"

"Nemůžu chodit," Odsekla Megan naštvaně, "mám na noze takovou maličkost..." 

Se slovy "Už nemáš," Emily trhla za mříž a bylo po problému. Alespoň podle Emily. Megan měla nohu v jednom ohni. 

"A teď jdeme!"